Toulat se a koukat…

Praha – Štafetu výstav studentů Katedry fotografie FAMU v Galerii Velryba převzal od začátku prosince do 9. ledna Jáchym Kliment. Návštěvníkům představuje snímky ze souboru Mistral, který vznikl v jižní Francii. "Vítr, co blázní lidi" není vybrán jako název náhodně. Je to pocit, který se vám velmi brzo dostane pod kůži, říká Jáchym Kliment. I on se svými fotografiemi snaží dostat pod kůži míst, na první pohled dalo by se říci obyčejných, ale přesto s drápkem, kterým vás zachytí. Kliment vnímá i vyhledává stopy přírody v lidském světě a naopak, aniž by se ale zaměřoval jen na tento kontrast. Zajímá ho spíše dopad jejich přítomnosti na atmosféru místa.

Vystavované fotografie jsou ze souboru Mistral. Proč zrovna takový název?

V úvodním slovu k výstavě kurátorka Helena Musilová zmínila řadu konotací názvu (od terénního vozu značky Nissan přes chorvatskou vojenskou operaci v roce 1995 až po spisovatele Frederica Mistrala). Ale pravým pojítkem s fotografiemi je vítr typický pro provensálskou zimu. Mistral vytváří specifické lokální podnebí a atmosféru, nepřetržité slunečné počasí, ale bičované chladným větrem. Proto mají Francouzi přisloví, které v hrubém překladu ríká: Vítr, co blázní lidi. Je to pocit, který se vám velmi brzo dostane pod kůži.

Podle jakého klíče byly vybrány fotografie na výstavu?

Klíčem je snaha vytvořit provázaný celek, koncepčně, významově, vizuálně. Proces je jak vědomý, tak částečně intuitivní.

Helena Musilová o Vaší výstavě také píše, že zachycuje „stopy lidské přítomnosti v krajině a přírodu v městském terénu“. Co vás k tomu vede?

Prolínání krajiny s městem a naopak je tématem, kterým se zabývám dlouhodobě. Ať už jde jen o člověka, postavu, figuru, ovlivňující okolní prostředí svou přítomností, či nějaký objekt, pomník, který nám lidskou přítomnost prozrazuje. Mám rád fraktální motivy neurčité a opakující se vegetace, stromů, křoví, v kontrastu s člověkem vytvořenou geometrií.

Je tedy výstava odrazem vašeho nejčastějšího tematického zaměření?

S drobnými odlišnostmi ano.

Objekty na vašich fotografiích (příroda i lidé) působí osaměle, zapomenutě. Je i to dojem, který jste chtěl v návštěvnících vyvolat?

Je široké spektrum dojmů (vytvářejících celkový pocit), které bych chtěl v návštěvnících vyvolat, a tyto dva výše zmíněné mezi ně patří, ale nemusí být dominantní.

Jak ovlivnily vyznění Vašich fotografií prostory Galerie Velryba? Do jakého prostředí byste je umístil Vy, kdybyste si mohl libovolně vybrat?

Fotografie vždy fungují společně s výstavním prostorem a záleží na jeho možnostech, co vám dovolí, co unese. (V září tohoto roku jsem soubor vystavoval na fotofestivalu FOTO30 v koloniálním paláci v Guatemale a vyznění bylo zcela jiné). Velryba je prostor svérázný a občas není lehké do něj fotografie začlenit tak, aby celý prostor fungoval kompaktně. Kdybych si měl vybírat, umístil bych soubor do vizuálně čistšího, dokonalejšího prostoru, umožňujícího větší odstupy a lehkost.

Prozradíte, jak vznikaly fotografie na instalaci? Jde o situace, objekty, které jste cíleně vyhledával, nebo jste na některé narazil i jen zcela náhodně?

V mém způsobu tvorby se kombinují oba přístupy, které jste zmínila. Vyhledávám lokace, kde si myslím, že by situace, objekty mohly být, ale tímto na ně narážím vlastně náhodně. Dalo by se také říct obecné pravidlo, že když něco hledáte, nikdy to nenajdete, ale až poté, co to přestanete hledat, objeví se to před vámi. I tak to někdy funguje. Některé situace je potřeba „pošťouchnout“, z některých se vytratit a téměř nebýt, to však už záleží na chtěném vyznění.

Soubor Mistral vznikl v jižní Francii… jak se liší od Vaší „domácí“ tvorby?

Ne příliš. Mistral pro mne drží kousek provensálské atmosféry, je barvitější a to je asi hlavní rozdíl.

Co Vás zavedlo do Francie a chystáte se i do jiných zemí? Byl jste i v jiných, které Vás také inspirovaly k tvorbě?

V Marseille jsem byl na rezidenci v Atelieru de Visu, jejíž součástí byl workshop s Antoinem d´Agatou a Patrickem Le Bescontem. Celkově se mi ve Francii fotí dobře, ale není to nic určujícího, protože obecně záleží více na atmosféře místa samotného. Kdybychom to ale měli zjednodušit na země, dobře se mi fotilo v Polsku, Lotyšsku, Francii a Holandsku. V příštím roce se chystám do Španělska a snad i někam na jihovýchod Evropy.

Co Vás ve Vašem oboru nejvíce láká?

To, co dělám. Možnost „toulat se a koukat“.

Máte svého fotografického „guru“?

Jsou lidé, se kterými se rád poradím, ale nemusí být z fotografických kruhů.

Co byste chtěl, aby viselo ve Vašem bytě na stěně… kromě Vašeho vlastního díla?

Vlastní fotky v bytě (krom jedné malé výjimky) nemám. Upřednostňuji malby a v současné době mám na stěnách oleje z 60. let, které malovala moje babička po konci studií u Františka Muziky na VŠUP.

Kde se s Vašimi fotografiemi můžeme ještě setkat – teď nebo v nejbližší době?

Další výstava bude začátkem února v Malé Galerii ČS Kladno, kde můžete vidět starší, ale tak nikdy nekončící soubor Kartografie. Jedná se o ČB fotografie z let 2005-2008. Dál připravuji soubor ze Střední Ameriky, ale výstavní termín ještě není znám.

  • Fotografie Jáchyma Klimenta ze souboru Mistral autor: Jáchym Kliment, zdroj: Jáchym Kliment http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/578/57731.jpg
  • Fotografie Jáchyma Klimenta ze souboru Mistral autor: Jáchym Kliment, zdroj: Jáchym Kliment http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/578/57729.jpg
  • Fotografie Jáchyma Klimenta ze souboru Mistral autor: Jáchym Kliment, zdroj: Jáchym Kliment http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/578/57730.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kanadská zpěvačka podpořila americké olympioniky a má co vysvětlovat

Kanadská zpěvačka Tate McRaeová se objevila ve videu na podporu amerického olympijského týmu. Jenže rozladila tím řadu Kanaďanů, kteří zpěvačce mimo jiné vyčítají neohrabanost takového gesta v době, kdy jsou vztahy těchto dvou severoamerických zemí poněkud napjaté.
před 9 hhodinami

Vyhnaná Gerta Schnirch si nese své trauma i ve filmu

Dvoudílný televizní snímek Gerta Schnirch podle knihy Kateřiny Tučkové se dotýká odsunu Němců z poválečného Československa. Vznikl v mezinárodní koprodukci, do níž se mimo jiné zapojila Česká televize a stanice HBO, kde je dramatický příběh nyní k vidění.
před 10 hhodinami

Obrazem: Nominace na nejlepší design se najdou na hřbitově, Kostarice i v ústavě

Ceny Czech Grand Design představily finalisty dvacátého ročníku. Ocenění za nejvýznamnější počiny českého designu uplynulého roku budou udělena v devíti kategoriích, nově včetně prostorového designu. Kandidáty na objev roku určily odborné poroty poprvé pro každou kategorii, vítězný projekt bude ale jen jeden. Ceny budou předány 11. března v přímém přenosu České televize.
před 11 hhodinami

Hudba na olympiádě: Mariah Careyová zazpívá italsky a řeší se Mimoni

Zahajovací a zakončovací olympijské ceremoniály vedle defilé sportovců přitahují pozornost i víceméně spektakulárními show, které se snaží překvapit hudebními hvězdami. Na zimní olympiádě, která začne 6. února v Itálii, mají být hlavními star Mariah Careyová a Andrea Bocelli. K nezapomenutelným číslům v historii se řadí to Luciana Pavarottiho, nebo dokonce jedno, které se nakonec vůbec neuskutečnilo.
5. 2. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Smyčce za miliony jsou drahé, filharmonie si je půjčuje

Česká filharmonie slaví sto třicet let a k té příležitosti chce pro soubor získat další špičkové nástroje. Orchestr zavádí systém zápůjček od soukromých majitelů a teď hledá cesty, jak tuhle sbírku dál rozšiřovat. Ceny mistrovských instrumentů totiž rostou tak rychle, že si je filharmonici nemůžou dovolit z vlastních zdrojů.
před 18 hhodinami

Borkovec, Kaprálová či Iljašenko se uchází o Cenu literární kritiky

Ceny literární kritiky zveřejnily kompletní nominace. Jména autorů nominovaných za prózu doplnily nominace za poezii. Ocenění udělí pořádají spolek kritiků napříč literárními časopisy 25. března.
5. 2. 2026

Návštěva staré dámy zviklá morálku v Ostravě

Příjezd bývalé a nyní zámožné rodačky vyvolá ve zchudlém městě morální dilema. Ve hře Návštěva staré dámy ho před sedmdesáti lety rozehrál švýcarský dramatik Friedrich Dürrenmatt. Nyní groteskní tragikomedii nejen o tom, co vše lze koupit za peníze, uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě.
5. 2. 2026
Načítání...