Tichá noc, polská noc zahájí Dny evropského filmu

Nejlepší polský snímek loňského roku zahájí v Praze pětadvacáté Dny evropského filmu. Rodinné drama Tichá noc uvede osobně jeho režisér Piotr Domalewski. Do týdenního programu se pak dostala zhruba padesátka snímků, včetně připomínky nejlepšího loňského evropského filmu. Přehlídka začíná 5. dubna v kině Lucerna.

Tichá noc vypráví o jednom nevydařeném Štědrém dni a komplikovaných rodinných vztazích. Komorní příběh získal deset národních filmových cen Orel, včetně té pro nejlepší titul roku 2017.  

„Je to taková sonda do života jedné rodiny na polském venkově. A sonda poměrně věrná. Ukazuje dnešní Polsko takové, jaké je. S tím podivným mixem katolictví, divokého katolicismu a socialistické omšelosti. Je to prostě polská provincie v miniatuře,“ představil snímek ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.

V programu pětadvacátých Dnů evropského filmu nechybí ani aktuálně nejlepší snímek starého kontinentu – švédský Čtverec, který diváci mohli v běžné distribuci vidět už loni. Příběh z muzea moderního umění, jež chystá odvážnou konceptuální výstavu, použil režisér a scenárista Ruben Östlund jako satirické podobenství současné Evropy. Získal za něj „evropského Oscara“ a také Zlatou palmu na festivalu v Cannes.

„Z českých snímků budeme uvádět Hmyz, poslední snímek Jana Švankmajera,“ doplnil dramaturg přehlídky Zdeněk Bláha, jaký z tuzemských titulů se dostal mezi evropský kinematografický výběr. 

Festival uvede ještě dva filmy natočené v české koprodukci – dánské drama Muž, pojednávající o stárnutí, umění a vztahu mezi otcem a synem, a slovenský snímek Špína.  Výpověď režisérky Terezy Nvotové k tématu sexuálního násilí byla oceněna jak Českým lvem, tak Cenami české filmové kritiky.

Vidím pokrok nejen na festivalu, ale i v tom, jak se evropské filmy dostávají do kin. Promítá se jich každý rok mnohem víc, což je dobrý signál.
Zdeněk Bláha
dramaturg Dnů evropského filmu

V Praze budou letošní Dny evropského filmu hostit hned tři biografy: Lucerna, Světozor a Kino Pilotů. V Brně pak kino Scala. Ozvěny přehlídky se v druhé polovině dubna dostanou i do dalších pěti měst – Hradce Králové, Jablonce nad Nisou, Boskovic, Červeného Kostelce a Hodonína. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 10 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 11 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...