Těžký život animátora

Praha - V Galerii AMU probíhá velmi zajímavá výstava Animace na FAMU. Jedná se o první oficiální představení výtvarné tvorby studentů Katedry animované tvorby FAMU v letech 2000 až 2008. K vidění jsou jak filmy, tak i přípravné práce k nim - skici, kresby i loutky. Poměry v animovaném filmu se od založení katedry rapidně změnily. Současnost kinematografie - a animované obzvlášť - probíhá dnes ve znamení digitalizace. Katedra pojímá animovaný film v souladu s filosofií celé fakulty prvotně jako dramatické dílo vytvořené speciálními výtvarnými prostředky.

„Animátoři jsou na tom z rodiny filmařů opravdu nejhůře. Dokumentaristé pracují s realitou, jaká opravdu existuje. Hraní filmaři povětšině rovněž pracují s realitou již existující - obzvlášť v dnešní době, kdy mají hodně hluboko do kapsy - ale i kdyby měli k dispozici všechny hollywoodské ateliéry a mohli počítat s hvězdami těch nejzvučnějších jmen, které by navíc kostýmy a maskami změnili k nepoznání, stejně by pracovali s živou materií. A co mají k dispozici animátoři? Vůbec nic! Jen ten čistý bílý papír. Z toho na člověka padá hrůza. Ale zároveň je to i fascinující. Zřejmě je to i důvodem, proč se ke studiu na animaci každoročně hlásí velký počet uchazečů,“ přibližuje složitou animátorskou práci pedagog Jiří Kubíček.

Podle něj studium na katedře animované tvorby FAMU vyžaduje tři druhy talentu: autorský - protože každý student si musí svoje filmy sám vymyslet a naučit se dovést své nápady a myšlenky až do koncentrované a ucelené formy filmového scénáře, herecký - protože animace je v podstatě herectví s jakýmkoli neživým materiálem, ať už je to linka, loutka, hřebík, kámen nebo třeba krabička od zápalek, a s tímto materiálem musí student své vymyšlené příběhy sám zahrát, a výtvarný - protože všechno, co si student vymyslí v hlavě, musí také fyzicky vytvořit, dát svým myšlenkám a fantazii konkrétní výtvarnou podobu.

„Filmy, které lze v Galerii FAMU spatřit celé v pohybu na obrazovkách televizorů nebo je možné si je prohlédnout ve formě statických atributů na zdech či výstavních panelech, běží animovaným letem světem a podávají zprávu, že ta slavná a všemi obdivovaná česká škola animovaného filmu zatím nevymřela, jenom zchudla,“ uzavírá Jiří Kubíček.

Výstava v Galerii AMU, Malostranské nám. 12, Praha 1 je otevřena do 13. března denně mimo pondělí 10 - 18 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil. Proslavil se rolí ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 48 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...