Sudkova žačka Sonja Bullaty fotila okupaci 1968 a propagovala svého učitele

Galerie Josefa Sudka na pražském Úvoze vystavuje práce česko-americké fotografky Sonji Bullaty, která byla Sudkovou žačkou. Expozice je průřezem tvorby autorky, která se po útrapách druhé světové války stala uznávanou fotografkou a propagátorkou díla Josefa Sudka v USA.

Sonja Bullaty (1923 až 2000) se k fotografování dostala náhodou. V důsledku rasové perzekuce za druhé světové války nemohla dokončit gymnázium a jako bolestné dostala od otce fotoaparát. Její rodina byla jedním z prvních transportů odvezena do ghetta v Lodži. Sonja byla pak přesunuta do Osvětimi a tábora Gross Rosen. Na jaře 1945 se jí společně  s další vězenkyní podařilo utéct z pochodu smrti.

Po návratu z koncentračního tábora se Sonja Bullaty více než rok učila u Josefa Sudka v jeho ateliéru na pražském Újezdě. Už v roce 1947 ale odešla na pozvání příbuzných do New Yorku.

V Americe potkala budoucího manžela Angela Lomea, s nímž pak tvořila pracovní tým. Věnovali se reprodukování muzejních a galerijních fondů a krajinářské fotografii. Oba se svými fotografiemi podíleli na newyorské výstavě, která odsuzovala okupaci Československa v roce 1968.

Nahrávám video

V USA měla Sonja Bullaty zásadní význam pro popularizaci díla Josefa Sudka. Jeho první tamní samostatná výstava byla v roce 1971 otevřena v den Sudkových 75. narozenin. Uspořádali ji Bullaty s Lomeem ve svém ateliéru. Nejdůležitějším počinem Sonji Bullaty bylo podle pořadatelů výstavy vydání knihy Sudek s úvodem Anny Fárové roku 1978. Dodnes jde o jednu z nejrespektovanějších publikací o Sudkovi.

Současná výstava, která potrvá do 21. května, kromě snímků Bullaty ukazuje i fotografie jejího slavného učitele. Galerie Josefa Sudka sídlí v prostorách domu U Luny na Úvoze, kde slavný fotograf od roku 1959 až do své smrti bydlel. V roce 1989 převzalo byt do své správy UPM.

Roku 1995 muzeum na místě zpřístupnilo fotografickou galerii. Její program se zaměřuje na dílo Josefa Sudka a osobnosti moderní české fotografie s důrazem na meziválečnou tvorbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 11 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.