Strýček Jedlička, Haničincová, Patrasová: Dětství jako noční můra

Brno -  Osudy tří dětských bavičů: Strýčka Jedličky, Štěpánky Haničincové a Dády Patrasové rozplétá nová hra brněnské Husy na provázku. Premiéra původní hry Simony Petrů P.Š.T! aneb Pohádkáři (Post šoková terapie) s podtitulem Dětství jako noční můra, ze které jsme se ještě neprobudili, se koná dnes večer.

„Maniacký imitátor živočichů, který děsí až k nočnímu pomočování. Strýčku mu říká i jeho vlastní manželka. Někdejší hvězda normalizačních pořadů, která nedovedla zestárnout. Stylizuje se do své životní role Štěpánky pro děti. Zpěvačka s nebarevným hlasem se zjevnými intonačními a výrazovými potížemi, které nepřehlédneme ani při rozespalém ranním vstávání. Má písničku o tom, že svět přesto může být růžový dá Dáda dá…“ představují tři baviče divadelníci.

„O přízeň dnešních malých diváků se samozřejmě ucházejí v doprovodu nerozlučných loutkových postaviček Prasátka, Čertíka a Žížaly, svých druhých já. A co vy? Kdy jste si přestali hrát? A jak to že ještě žijete?“ ptají se autoři.

Archetypální záležitosti

Strýček Jedlička, Štěpánka Haničincová i Dáda Patrasová jsou podle Husy na jedné straně sice dětskými idoly, ale na druhé straně i nočními můrami. „V jejich příbězích se vracíme k archetypálním záležitostem dětství,“ říká režisérka Anna Petrželková. Cílem je to, aby hra byla pro každého diváka individuální cestou k sobě samému i výletem k těm druhým. Hra má propojit životy umělců tří generací s životy jejich diváků, propojit dětství a stárnutí.

Nahrávám video
Pohádkáři v Brně
Zdroj: ČT24

Hra vznikla na základě zaujetí režisérky pro fenomén Strýčka Jedličky. „A také díky mému zaujetí pro to, do jaké míry se můžeme a nemůžeme oprostit od toho, co nás formovalo jako děti. Hra vznikla jako koláž našeho dětství, které bylo mimo jiné zprostředkované a zdeformované televizí a jejími idoly,“ doplnila dramaturgyně Lucie Němečková.

Představení odhaluje i soukromí oblíbených televizních bavičů. Strýčka Jedličku vykresluje jako smutného a opuštěného muže a Dagmar Patrasovou jako nešťastnou hvězdu nucenou neustále vystupovat. Připomíná i smutný osud Štěpánky Haničincové: emigraci dcery Saši, pronásledování STB i alkoholismus.

Herci i tvůrci již v létě intenzivně studovali různá vystoupení všech tří umělců. Herce Roberta Mikluše přijel učit projev Strýčka Jedličky dokonce imitátor Václav Faltus. Dále hrají Ivana Hloužková, Gabriela Štefanová, Anna Duchaňová, Vladimír Hauser, Tomáš Sýkora, Jan Kolařík, Milan Holenda a Dita Kaplanová.

Podívejte se na web divadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...