Státní opera představuje svou Bohému: v lehce impresionistickém duchu

Praha - Slavnou Pucciniho operu La Bohéme nově nastudovala Státní opera Praha. Příběhu o mladých, chudých, a přesto bezstarostných Pařížanech se ujali režisér Ondřej Havelka společně s dirigentem Ondrejem Lenárdem. V jedné z hlavních rolí se představí americký pěvec Jesús García. Státní opera dnešní premiérou otevírá projekt nazvaný Tři podoby lásky. Jsou v něm obsaženy v novém nastudování tři opery -vedle Bohémy Brittenova Smrt v Benátkách a Gluckův Orfeus a Eurydika.

Téma stále aktuální 

Rodolfa, mladého básníka s hlavou v oblacích, kterého změní až zkušenost s opravdovou láskou a bolestí, zpívá americký tenorista Jesús García. Je jedním z nejvyhledávanějších mladých talentů současnosti a jako Rodolfo vystoupil víc než stokrát v šesti různých operách, mimo jiné na Novém Zélandu. Na Broadwayi mu před pěti lety vynesl americkou obdobu české Thálie - cenu Tony. „V Bohémě se mi líbí hlavně příběh, že se stáváte člověkem a nežijete ve své fantazii. Rodolf má hlavu v oblacích, vidí lásku jen v tom dobrém a věří jí,“ říká pěvec.

Scéna je dílem Martina Černého, kostýmy navrhla Jana Zbořilová. Tvůrci se prý inspirovali obdobím vrcholného impresionismu, silným fenoménem konce 19. století, a snažili se na inscenaci nahlížet očima malířů tohoto období. Téma La Bohémy je podle Havelky stále aktuální. „Bohémové žijí divoký a rozháraný život, protože mají v sobě jakýsi běs a nějaké poslání… Jsou to vizionáři, kteří po sobě nechávají zásadní díla, a právě jim chci inscenaci věnovat,“ poznamenává.

Bohéma je spolu s Toscou a Madame Butterfly Pucciniho nejpopulárnějším představením. V pražské Státní opeře poprvé zazněla v roce 1908, od té doby se dočkala sedmi dalších nastudování. Prostředí Bohémy je zasazeno do pařížské Latinské čtvrti s jejími ateliéry, kavárnami i studentským životem. Ve skupině několika přátel dojde k citovému vzplanutí mezi básníkem a chudou švadlenkou, jejich láska však netrvá dlouho.  

Nadšený českou hudbou 

Jesús Garcia by měl v této sezoně mimo jiné zpívat i v Janáčkově Její pastorkyni, která se chystá ve francouzské Marseille. „Momentálně se s operou teprve seznamuji. Jsem tím naprosto nadšený. Janáček psal vynikající opery, navíc, kde jinde by se to člověk mohl dobře naučit, když ne tady. Vystupovat v českých operách je ve Spojených státech vždycky velká příležitost. Lidé tuhle hudbu milují. Myslím si, že český repertoár má v sobě něco, co se skutečně dostane až k srdci. Řekl bych, že nikdo jiný takhle nepíše a ve světě se to velmi kladně hodnotí. Osobně miluji Dvořáka, jeho práce je naprosto úžasná,“ poznamenal dále v rozhovoru americký tenorista.

„Když jsem dostal nabídku účinkovat v České republice v Bohémě, bylo to pro mě jako zjevení. Vždycky jsem toužil podívat se do Prahy a navíc tahle opera je moje oblíbená. Pokud se týká komunikace během zkoušení, není tam žádný problém, většina lidí se anglicky domluví. Pojetí režiséra Ondřeje Havelky je jiné, než s čím jsem se setkal během své kariéry. Ondřej totiž zachovává určitou lehkost a až v závěru se to přehoupne do tragédie. Je to člověk, který je velmi zaměřený na svůj cíl, pracuje hodně s detailem. Moc dobře se s ním spolupracuje,“ řekl pěvec v rozhovoru pro Studio 6 - ČT24.

Tři podoby lásky 

Projekt Tři podoby lásky nazval takto tvůrčí tým proto, že chce nabídnout tři mistrovská díla reprezentující vývoj operního žánru v rozpětí tří století a představit tři různé tváře citu, jak je ve svých dílech zachytili skladatelé.

Nového nastudování se 26. února 2009 dočká i poslední opera Benjamina Brittena Smrt v Benátkách, která se chystá v koprodukci dvou festivalů v Bregenzi a Aldeburghu a Lyonské opery. Poslední premiéru letošní sezony bude mít 28. května opera Orfeus a Eurydika Christopha Willibalda Glucka v rámci festivalu Pražské jaro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 51 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...