Česká republika nemá od prvního ledna plán státní kulturní politiky, ten dosavadní platil pro období 2015 až 2020. Dokument určuje priority české kultury, řeší, jakým způsobem se má stát starat o její různé segmenty, a také, kam směřovat finance. Podle ministra kultury přípravy nové koncepce odsunula pandemie, ale pracuje se na ní.
Státní kulturní politice chybí koncepce. Nová myslí na to, že kultura peníze nejen bere, ale i přináší
Česku chybí koncepce státní kulturní politiky (zdroj: ČT24)
V Česku je přes pět tisíc knihoven, takřka dvě stě divadel, pět set muzeí a galerií a tisíce památek. Přesto tuzemský kulturní a kreativní sektor funguje po Novém roce bez jasného rozvojového plánu. „To znamená, že není jednotná představa, co by se mělo dělat,“ shrnuje ředitelka neziskové organizace Otevřená společnost Marta Smolíková.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) vysvětluje chybějící koncepci epidemií koronaviru. „Setkání, která jsme měli naplánována s kulturní obcí a odborníky a která už začala probíhat, se musela zastavit. Druhá věc je, že jsme museli všechny lidi nasadit na vyplácení podpor,“ uvedl.
Problém vícezdrojového financování
Dokument například řeší, jak by mělo spolupracovat ministerstvo kultury s obcemi a kraji. „Kraje jsou sice autonomní, ale určitě potřebují podporu, jak nastavit vícezdrojové financování,“ zmiňuje jednu oblast spolupráce ředitelka Tance Praha Yvona Kreuzmannová.
Takzvané vícezdrojové financování patří k dlouhodobým problémům tuzemské kultury. „Kooperativní financování je problém, který se táhne od porevolučního odstátnění divadel, která přešla do zřizovací pravomoce měst, výjimečně krajů. Jedná se o to, aby zátěž na financování takových institucí nebyla pouze na jednom subjektu, ale aby se na ní právně zakotveným způsobem podílely všechny tři složky úrovně státní správy, to znamená města, kraje, v nejlepším případě i stát,“ upřesňuje Eva Kejkrtová Měřičková, výkonná ředitelka Asociace profesionálních divadel.
Kultura přináší peníze
Řešení se podle ní hledá už deset let, zatím bez výsledku. „Každá politická reprezentace s tím přichází do volebního programu, dokonce se to dostává i do vládních usnesení, ale ve skutečnosti se zatím nestalo nic,“ upozorňuje. Problémem se zaobírá i současná politická reprezentace. „Snažíme se udělat novelu, která by umožnila společné financování krajů a měst,“ uvedl ministr Zaorálek.
Připravovaná státní kulturní politika bude řešit i celkové podfinancování kultury. Rozpočet ministerstva kultury, bez výdajů na církve, nedosahuje ani 0,8 procenta státního rozpočtu. Kultura se při tom na tvorbě HDP podílí několika procenty.
„Obecně se kultura vnímá jako oblast, do které se peníze pouze dávají, ale to, že kultura přináší i finanční efekt, je málo komunikováno. Proto jsme docela uvítali, že připravovaná kulturní politika si je tohoto vědoma,“ očekává Eva Kejkrtová Měřičková nový koncept s nadějí.