Stará hudba rodí virtuosy

Praha – Strunný klávesový nástroj klavichord nebo dechový nástroj cink, jehož tón je blízký barvě lidského hlasu, budou znít na Letních slavnostech staré hudby. Festival představí v devíti setkáních hudebníky, mistry svých nástrojů, z celé Evropy. Společně s nimi se posluchači vrátí do časů, kdy se rodili první virtuosové. Virtuozita je také tématem letošního jedenáctého ročníku. Zahájí ho dnes v Rudolfinu večer ve vivaldiovském duchu, koncertovat se bude ale i na dalších místech v Praze.

Na programu zahajovacího večera jsou novodobé premiéry děl méně známého skladatele české barokní hudby Františka Jiránka, komponujícího ve Vivaldiho stylu. Večer uzavře Koncert d moll zvaný 'La notte' od Antonia Vivaldiho, který byl vydán nedlouho před jeho předpokládanou návštěvou Prahy v roce 1729.

O výjimečný zážitek by se měli postarat přední interpreti staré hudby – ruská houslistka Marina Kataržnova, flétnistka Jana Semerádová a italský fagotista Sergio Azzolini doprovázeni souborem Collegium Marianum. Do 8. srpna, kdy festival zakončí v Divadle Hybernia věhlasný taneční soubor z Francie La Compagnie L'Eventail, mohou posluchači navštívit koncerty také v prostorách letohrádku Hvězda, Břevnovského kláštera, zámku Troja či Martinického paláce.

Nahrávám video
Reportáž Maria Kubaše
Zdroj: ČT24

Festival je jedinou pražskou přehlídkou historických uměleckých slohů v autentickém podání na dobové nástroje a v prostorách s dobou architektonicky spojených. Loňským tématem byla láska světská a duchovní, letošním je zrození virtuozity. Nikoli ale ve smyslu rychlých prstů nebo dokonalého zvládání dechu. „Půjde o jiný druh virtuozity. Jsou to umělci, kteří také improvizují, kteří dokážou historický zápis číst i rozeznít,“ vysvětlila Jana Semerádová, dramaturgyně festivalu a umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum.

Virtuozitu ve španělské hudbě 16. a 17. století představí například v Trojském zámku 26. července program Fantasías y Glosas s andaluským souborem Accademia del Piacere vedeným mladým virtuosem na violu da gamba Fahmim Alqhaiem. Z komorně laděných koncertů se posluchači mohou těšit na Clavis ad cor meum aneb něžný klavichord maďarského hráče Miklóse Spányiho. Na tomto koncertě 24. července v Břevnovském klášteře zazní sonáty Carla Philippa Emanuela Bacha, Jiřího Bendy a Friedricha Wilhelma Rusta. 

Letní slavnosti staré hudby potrvají do 8. srpna, o lístky je každoročně velký zájem. Festival se může pochlubit 90procentní návštěvností. „Máme velmi vzdělané publikum a atmosféra je úžasná,“ potvrdila ředitelka přehlídky Markéta Semerádová. Posluchači si obzvláště oblíbili venkovní, piknikovou formu koncertů, která barokní hudbu navrací do přírody, kde se s oblibou ve své době provozovala.

Molière / Manuel De Grande (Letní slabosti staré hudby 2008)
Zdroj: ČT24/Letní slavnosti staré hudby

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 1 mminutou

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...