Stalinovi na Letné se vrací paměť. Sugestivně vypráví o totalitách za novou železnou oponou

Účastnit se za kniplem spitfiru bitvy o Británii nebo podstoupit výslech u Státní bezpečnosti patří k situacím, v nichž se ocitne návštěvník audiovizuální instalace Paměť národa. V podzemí bývalého Stalinova pomníku na pražské Letné vyvolává moderními technologiemi působivé iluze, které lidem přiblíží obě totalitní období, jimiž si Československo prošlo. Zážitkovou část doplňují příběhy pamětníků a také venkovní „replika“ Berlínské zdi.

„Výstava Paměť národa připomíná naši zkušenost z totalitních režimů: z druhé světové války a z období komunismu. Snažíme se vyhnout schematickému, učebnicovému dějepisu a nabídnout dějiny zážitkovým způsobem,“ uvádí do výstavy Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum, z jejíž iniciativy instalace vznikla. Vytvořit se ji podařilo také díky financím z veřejné sbírky. 

Kroupa je také zakladatelem projektu Paměť národa, který už dvě desetiletí shromažďuje příběhy pamětníků a vytváří tak databázi vzpomínek na dějinné momenty 20. století. Zaznamenáno už je na sedm tisíc osobních příběhů.

Vyhrocené chvíle československé historie může prožít i návštěvník výstavy. V rozlehlém podzemí pod někdejším pomníkem sovětského diktátora vytváří 3D animace, videomapping a další světelné a zvukové efekty dojem, že divák je součástí historie. 

„Jsou to velmi sugestivní okamžiky moderních dějin. Návštěvníky zavedeme například do katakomb ve věznici na Borech, někdy v padesátých letech, kam zavírali politické vězně. Na moment se tak stanou účastníky výslechu Státní bezpečnosti,“ upřesnil Kroupa. 

Lidé se mohou ocitnout také v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde se ukrývali odbojáři spojení s atentátem na Reinharda Heydricha, pocítit strach při transportu do koncentračního tábora, ale i zažít euforii ze sametové revoluce. 

V části nazvané Svědectví pak významné události shrnuje emotivní sestřih z vyprávění pamětníků. „Nabízí svědectví od roku 1939 až do roku 1989, které jsme nastříhali ze zhruba stovky pamětnických příběhů. Je to projekce velice silná, dojemná,“ podotýká Mikuláš Kroupa.

Výstava má také dvě venkovní části. Příběhy ze sbírky Paměť národa si je možné pročíst zároveň na panelech před torzem Stalinova pomníku a v přilehlých Letenských sadech.

Pokusil jsem se najít něco, co všechny ty příběhy spojuje, a napadlo mě jediné slovo: důstojnost. Důstojný je člověk ve chvíli, kdy je svobodný, ale důstojný může být i na velmi nedůstojných místech. Domnívám se, že lidé, kteří vzdorovali, nalezli svobodu. A vzkazem této výstavy je, aby si veřejnost důstojnost chránila. Aby svoboda, kterou nám naši předkové vybojovali, nebyla jen prázdným slovem, ale abychom ji naplňovali tím, že budeme své postoje projevovat ve svém občanském životě, u voleb.
Mikuláš Kroupa

Nejviditelnější částí výstavy je pak „železná opona“. Na letenském horizontu vytváří pět metrů vysoký a téměř padesát metrů dlouhý monument, který připomíná berlínskou zeď. „Symbolizuje totalitní režimy, rozdělenou společnost. Symbolizuje i to, co pro nás svoboda znamená, kde máme dnes své zdi, z jakého materiálu je stavíme, v jakém rozhledu nám brání,“ vysvětluje Kroupa.

9 minut
100 lidských příběhů k 100. výročí vzniku Československa: Post Bellum vystavuje „u Stalina“ na Letné
Zdroj: ČT24

Pamětí národa by chtěl oslovit především mladší generace. „V Post Bellum jsme ve spolupráci se sociologickými agenturami udělali průzkum, z něhož vyplynula poměrně děsivá věc, že takřka polovina studentů ve věku 15 až 24 let nemá o moderních dějinách ani povrchní znalosti,“ upozorňuje Kroupa. Doufá proto, že moderní instalace, která dějiny vykládá prostřednictvím zážitku, děti a mládež osloví.

Navštívit je ji možné do 9. prosince. „Věřím, že se nám podaří s novou reprezentací Prahy vyjednat, aby tato výstava byla prodloužena, aby zde byla další měsíce,“ dodává ale Kroupa. „Naší  touhou je sem dostat zhruba 350 tisíc žáků a studentů. A to za ty dva měsíce prostě nejde zvládnout.“  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...