Stalinovi na Letné se vrací paměť. Sugestivně vypráví o totalitách za novou železnou oponou

Účastnit se za kniplem spitfiru bitvy o Británii nebo podstoupit výslech u Státní bezpečnosti patří k situacím, v nichž se ocitne návštěvník audiovizuální instalace Paměť národa. V podzemí bývalého Stalinova pomníku na pražské Letné vyvolává moderními technologiemi působivé iluze, které lidem přiblíží obě totalitní období, jimiž si Československo prošlo. Zážitkovou část doplňují příběhy pamětníků a také venkovní „replika“ Berlínské zdi.

„Výstava Paměť národa připomíná naši zkušenost z totalitních režimů: z druhé světové války a z období komunismu. Snažíme se vyhnout schematickému, učebnicovému dějepisu a nabídnout dějiny zážitkovým způsobem,“ uvádí do výstavy Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum, z jejíž iniciativy instalace vznikla. Vytvořit se ji podařilo také díky financím z veřejné sbírky. 

Kroupa je také zakladatelem projektu Paměť národa, který už dvě desetiletí shromažďuje příběhy pamětníků a vytváří tak databázi vzpomínek na dějinné momenty 20. století. Zaznamenáno už je na sedm tisíc osobních příběhů.

Vyhrocené chvíle československé historie může prožít i návštěvník výstavy. V rozlehlém podzemí pod někdejším pomníkem sovětského diktátora vytváří 3D animace, videomapping a další světelné a zvukové efekty dojem, že divák je součástí historie. 

„Jsou to velmi sugestivní okamžiky moderních dějin. Návštěvníky zavedeme například do katakomb ve věznici na Borech, někdy v padesátých letech, kam zavírali politické vězně. Na moment se tak stanou účastníky výslechu Státní bezpečnosti,“ upřesnil Kroupa. 

Lidé se mohou ocitnout také v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde se ukrývali odbojáři spojení s atentátem na Reinharda Heydricha, pocítit strach při transportu do koncentračního tábora, ale i zažít euforii ze sametové revoluce. 

V části nazvané Svědectví pak významné události shrnuje emotivní sestřih z vyprávění pamětníků. „Nabízí svědectví od roku 1939 až do roku 1989, které jsme nastříhali ze zhruba stovky pamětnických příběhů. Je to projekce velice silná, dojemná,“ podotýká Mikuláš Kroupa.

Výstava má také dvě venkovní části. Příběhy ze sbírky Paměť národa si je možné pročíst zároveň na panelech před torzem Stalinova pomníku a v přilehlých Letenských sadech.

Pokusil jsem se najít něco, co všechny ty příběhy spojuje, a napadlo mě jediné slovo: důstojnost. Důstojný je člověk ve chvíli, kdy je svobodný, ale důstojný může být i na velmi nedůstojných místech. Domnívám se, že lidé, kteří vzdorovali, nalezli svobodu. A vzkazem této výstavy je, aby si veřejnost důstojnost chránila. Aby svoboda, kterou nám naši předkové vybojovali, nebyla jen prázdným slovem, ale abychom ji naplňovali tím, že budeme své postoje projevovat ve svém občanském životě, u voleb.
Mikuláš Kroupa

Nejviditelnější částí výstavy je pak „železná opona“. Na letenském horizontu vytváří pět metrů vysoký a téměř padesát metrů dlouhý monument, který připomíná berlínskou zeď. „Symbolizuje totalitní režimy, rozdělenou společnost. Symbolizuje i to, co pro nás svoboda znamená, kde máme dnes své zdi, z jakého materiálu je stavíme, v jakém rozhledu nám brání,“ vysvětluje Kroupa.

Nahrávám video

Pamětí národa by chtěl oslovit především mladší generace. „V Post Bellum jsme ve spolupráci se sociologickými agenturami udělali průzkum, z něhož vyplynula poměrně děsivá věc, že takřka polovina studentů ve věku 15 až 24 let nemá o moderních dějinách ani povrchní znalosti,“ upozorňuje Kroupa. Doufá proto, že moderní instalace, která dějiny vykládá prostřednictvím zážitku, děti a mládež osloví.

Navštívit je ji možné do 9. prosince. „Věřím, že se nám podaří s novou reprezentací Prahy vyjednat, aby tato výstava byla prodloužena, aby zde byla další měsíce,“ dodává ale Kroupa. „Naší  touhou je sem dostat zhruba 350 tisíc žáků a studentů. A to za ty dva měsíce prostě nejde zvládnout.“  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vamberecká krajka má evropskou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku

Vamberecká krajka získala evropskou zeměpisnou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku. Označení má podpořit prestiž tradičního krajkářství v Orlických horách a Podorlicku a zároveň zákazníkům zaručit původ, kvalitu a výjimečný charakter výrobku, informoval mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann. Historie krajkářství na Vamberecku sahá do sedmnáctého století.
5. 6. 2026

Při Soudném dni v Ostravě rozhoduje veřejné mínění

Poslední premiérou ostravské Komorní scény Aréna v letošní sezoně je Soudný den. Hra rakousko-uherského dramatika Ödöna von Horvátha začíná železničním neštěstím. Kdo a jak ho způsobil, se divák dozví hned v úvodu. Do Ostravy se drama vrací téměř po devadesáti letech.
5. 6. 2026

Hostel v knihovně i další louka pro stany. Vary před festivalem posilují ubytování

Karlovy Vary se měsíc před startem 60. ročníku filmového festivalu (KVIFF) rychle plní a volné ubytování mizí. Rozšiřuje se stanové městečko na Rolavě, znovu se otevírá nocleh v ZŠ Dukelských hrdinů a nově přibylo ubytování v prostorách městské knihovny u Thermalu. Šancí pro opozdilce pak může být last minute nabídka hotelů z nevyužitých festivalových kapacit. KVIFF se letos koná od 3. do 11. července.
5. 6. 2026

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Podle něj ale projekt nekončí, pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš.
4. 6. 2026

Fotbal, ale nikoli americký. Poločasová show na mistrovství ne všechny baví

Během finále mistrovství světa ve fotbale vystoupí Madonna, Shakira a K-popová skupina BTS. Mezinárodní federace FIFA se totiž vůbec poprvé rozhodla vrchol šampionátu ozvláštnit poločasovou show po vzoru Super Bowlu, tedy finále ligy amerického fotbalu NFL. To vede k zamyšlení, jestli se fotbal příliš neamerikanizuje a nepodléhá komerci.
4. 6. 2026

Zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Satrapiová

Ve věku 56 let zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Marjane Satrapiová. S odkazem na její okolí o tom informovala agentura AFP. Satrapiová se proslavila zejména svým režijním animovaným debutem Persepolis z roku 2007, který byl natočen podle jejího stejnojmenného komiksu. Za snímek dostala na filmovém festivalu v Cannes cenu poroty a vysloužila si i nominaci na Oscara.
4. 6. 2026

VideoFilmové premiéry: Scary Movie, Tourettův syndrom i losí odysea

Po třinácti letech se na plátna vrací parodie na horory Scary Movie, dříve v české distribuci známý také jako Děsnej biják. Do kin míří rovněž snímek Přísahám, že za to nemůžu, který s nadhledem přibližuje skutečný příběh muže s Tourettovým syndromem. Nejen za práva menšiny, ale za celé planety bojuje He-Man ve snímku Vládci vesmíru. Franšíza původně vznikla jako rozšíření univerza kolem série akčních figurek v Americe v osmdesátých letech. K divákům v kinech se dostanou i dva tituly s festivalovými úspěchy: španělsko-německá Romería vypráví o pátrání v rodinné minulosti, český dokument AMOOSED: losí odysea natočila o losech etnozooložka Hana Nováková.
4. 6. 2026

Současná interpretace vrací do barokní hudby život, těší Netopila

Tomáš Netopil je uznávaným dirigentem, několik koncertů pod jeho taktovkou zazní například v červnu na festivalu Smetanova Litomyšl. A to včetně barokní hudby, jíž se dlouhodobě věnuje, sám je hráčem na barokní housle. „Je to moje vášeň, vždycky to pro mě byl únik ze světa romantického velkého orchestru,“ přiznal v rozhovoru s Lukášem Dolanským pro Události, komentáře.
3. 6. 2026
Načítání...