Sputnici slaví padesátku našeho kamarádského rokenrolu

Praha – Dali si jméno Sputnici podle první umělé družice a jako první se vydali na československou rokenrolovou dráhu. Koncertovali na přelomu 50. a 60. let a mnozí jejich členové se zapsali do československých (respektive českých) hudebních dějin. Sputnici dnes v Kulturním domě Barikádníků v pražských Strašnicích oslavují 50. výročí československého rokenrolu. Zároveň pokřtí svou knihu a dvojalbum s více než šedesáti hity ze sputnických koncertů.

Zakládající členové Sputniků se potkali ve škole a k založení kapely je dovedla potřeba hrát muziku, která by na rozdíl od tehdejší učesané populární hudby nepostrádala bezprostřednost. Spojili hudbu, kterou znali z poslechu například Radia Luxembourg, s českými texty a svými průkopnickými věcmi si hned získali posluchače. První koncert odehráli v říjnu 1959.

Texty v češtině jim trochu pomohly uchránit svou hudbu před cenzurou. „Že zpíváme česky, mělo svůj rajc, původnost a taky jsme to měli o něco jednodušší. Skupiny, které zpívaly anglicky, měly mnohem větší problémy, byly dokonce zakazovány. Zažili jsme ale občas i pikantní situace. Třeba když jsme hráli skladbu, která ještě neprošla tehdejší HSTD, Hlavní správou tiskového dozoru. Na dalším vystoupení už seděli inspektoři a sledovali, jestli větu, kterou nám zakázali, hrajeme. My zpívali lalala, ale publikum už vědělo, co tam má být za slova, a náramně se tím bavilo,“ vzpomíná jeden ze zakládajících členů Tomislav Vašíček.

9 minut
Rozhovor s Tomislavem Vašíčkem a Jiřím Klímou
Zdroj: ČT24

Vystoupení Sputniků nebylo jen o hudbě, mezi písně často vkládali divadelní scénky a autorské povídky. Eduard Krečmar, textař, připravoval koncert jako jakési pásmo. „Bohužel na konci roku 1962 rozpory mezi těmi, kteří patřili spíše do divadelní sekce, a muzikanty, kteří chtěli dělat hudbu už profesionálně a divadlo je nezajímalo, vedly k tomu, že jsme se rozešli,“ vysvětlil další ze zakládajících „Sputniků“ a  kronikář skupiny Jiří Klíma, co stálo za rozpadem první československé rokenrolové kapely. Na přelomu 50. a 60. let prošla touto skupinou řada dodnes známých hudebníků, jako například Petr Janda, Jiří Stivín, Jan Antonín Pacák nebo Pavel Vrba.

Nejde jen o příběh Sputniků, který si můžete přečíst. Z této knihy na vás dýchne atmosféra pozdních padesátých a raných šedesátých let dvacátého století a pohladí vás svět teenagerů té doby.

Pojmenování Sputnici je plurálem známého názvu první umělé družice, kterou do oběhu vyslali Rusové, a znamená česky souputníci - což poukazuje na význam kamarádství a přátelství, jež Sputnikům dodávalo sílu potřebnou k jejich pionýrské práci.

/Z knihy Sputnici – Náš kamarádský rock´n´roll/

  • Sputnici při nahrávání v Čs. rozhlase (1962) zdroj: www.sputnici.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110849.jpg
  • „Předsputnici“ na řepné brigádě (říjen 1958) zdroj: www.sputnici.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110839.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
včera v 11:00

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
včera v 09:00

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025

Minisérie Adolescent pomáhá dospět rodičům

Minisérie Adolescent o třináctiletém chlapci obviněném z vraždy spolužačky se zdá být víc než jen diváckým hitem. Britský premiér Keir Starmer mluví o nebezpečných mladých mužích sledujících internet, rodiče zjišťují, proč emoji červené pilulky ohrožuje jejich děti.
27. 3. 2025

Prahu miluju, říká Bill Skarsgård. Tentokrát v ní uváznul při natáčení V pasti

I do českých kin se chystá americký thriller V pasti s Anthony Hopkinsem a Billem Skarsgårdem v hlavních rolích. Remake argentinského snímku 4x4 tvůrci představili osobně i v Praze, producentsky se na něm podílel mimo jiné český filmař Petr Jákl.
27. 3. 2025

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
25. 3. 2025
Načítání...