Sputnici slaví padesátku našeho kamarádského rokenrolu

Praha – Dali si jméno Sputnici podle první umělé družice a jako první se vydali na československou rokenrolovou dráhu. Koncertovali na přelomu 50. a 60. let a mnozí jejich členové se zapsali do československých (respektive českých) hudebních dějin. Sputnici dnes v Kulturním domě Barikádníků v pražských Strašnicích oslavují 50. výročí československého rokenrolu. Zároveň pokřtí svou knihu a dvojalbum s více než šedesáti hity ze sputnických koncertů.

Zakládající členové Sputniků se potkali ve škole a k založení kapely je dovedla potřeba hrát muziku, která by na rozdíl od tehdejší učesané populární hudby nepostrádala bezprostřednost. Spojili hudbu, kterou znali z poslechu například Radia Luxembourg, s českými texty a svými průkopnickými věcmi si hned získali posluchače. První koncert odehráli v říjnu 1959.

Texty v češtině jim trochu pomohly uchránit svou hudbu před cenzurou. „Že zpíváme česky, mělo svůj rajc, původnost a taky jsme to měli o něco jednodušší. Skupiny, které zpívaly anglicky, měly mnohem větší problémy, byly dokonce zakazovány. Zažili jsme ale občas i pikantní situace. Třeba když jsme hráli skladbu, která ještě neprošla tehdejší HSTD, Hlavní správou tiskového dozoru. Na dalším vystoupení už seděli inspektoři a sledovali, jestli větu, kterou nám zakázali, hrajeme. My zpívali lalala, ale publikum už vědělo, co tam má být za slova, a náramně se tím bavilo,“ vzpomíná jeden ze zakládajících členů Tomislav Vašíček.

Nahrávám video

Vystoupení Sputniků nebylo jen o hudbě, mezi písně často vkládali divadelní scénky a autorské povídky. Eduard Krečmar, textař, připravoval koncert jako jakési pásmo. „Bohužel na konci roku 1962 rozpory mezi těmi, kteří patřili spíše do divadelní sekce, a muzikanty, kteří chtěli dělat hudbu už profesionálně a divadlo je nezajímalo, vedly k tomu, že jsme se rozešli,“ vysvětlil další ze zakládajících „Sputniků“ a  kronikář skupiny Jiří Klíma, co stálo za rozpadem první československé rokenrolové kapely. Na přelomu 50. a 60. let prošla touto skupinou řada dodnes známých hudebníků, jako například Petr Janda, Jiří Stivín, Jan Antonín Pacák nebo Pavel Vrba.

Nejde jen o příběh Sputniků, který si můžete přečíst. Z této knihy na vás dýchne atmosféra pozdních padesátých a raných šedesátých let dvacátého století a pohladí vás svět teenagerů té doby.

Pojmenování Sputnici je plurálem známého názvu první umělé družice, kterou do oběhu vyslali Rusové, a znamená česky souputníci - což poukazuje na význam kamarádství a přátelství, jež Sputnikům dodávalo sílu potřebnou k jejich pionýrské práci.

/Z knihy Sputnici – Náš kamarádský rock´n´roll/

  • Sputnici při nahrávání v Čs. rozhlase (1962) zdroj: www.sputnici.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110849.jpg
  • „Předsputnici“ na řepné brigádě (říjen 1958) zdroj: www.sputnici.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110839.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 9 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 23 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.