Sniper's Lake: Osamělí střelci i uprchlíci se stali součástí života

Pět tanečníků bojujících s vlastními silami a jeden číhající sniper, který stojí přímo mezi diváky v hledišti. Tak vypadá nové představení Spitfire Company Sniper's Lake, které vzniklo podle vzpomínek uprchlíků. Světová premiéra se konala 26. března v divadle Baerum Kulturhus v norském Oslu, česká proběhla v úterý večer v pražském Ponci.

2 minuty
Osamělí střelci i uprchlíci se stali součástí života
Zdroj: ČT24

Sniper's Lake úzce navazuje na předchozí úspěšné projekty souboru jako One Step Before the Fall a Animal Exitus a tvoří s nimi volnou trilogii Člověk v mezní situaci. Po tématech, jimiž bylo vyčerpání, Parkinsonova choroba a vyrovnávání se s traumatem a porodem, se Spitfire Company pustil do tématu uprchlictví, migrace a osamělých střelců.

Žánrově se jedná o fyzické a taneční divadlo se silnou vizuální a emoční složkou: právě extrémní fyzické nasazení přispívá k mezinárodním úspěchům souboru. „Je to velmi vyčerpávající představení, ale myslím, že vyčerpání je tu namístě. Vyčerpání může velmi dobře vyvolat jakýsi most mezi divákem a tanečníkem,“ říká tanečník Jiří Bartovanec.

Úprk podle Čajkovského

Hlavním tématem je uprchlictví. „Pracovali jsme s uprchlíky v České republice i v Norsku. Oni nám dali své příběhy a z toho jsme vycházeli,“ říká režisérka Miřenka Čechová. Česká slova uprchlík nebo běženec jsou spojena se slovesy uprchnout a běžet. A právě běh se stal základem choreografie nového představení. Rytmus odkazuje k choreografii druhého dějství Čajkovského Labutího Jezera v kompozici, kterou pro inscenaci složila americká skladatelka Sivan Eldarová. Hudbu nahrála známá formace Clarinet Factory.

Tvůrci dále vycházejí z představy, že osamělí střelci i uprchlíci se stali součástí každodenního života. Od druhé světové války nebylo tolik migrantů na cestách jako v dnešní době a utíkají nejen před něčím, ale i za něčím. Možnost přílivu uprchlíků do země mnohé děsí, v jiných spustí reakci, kdy člověk překoná sám sebe.

„Představení začalo nabývat pevných obrysů v období kyjevské krize, která vyústila v masakr na Majdanu. Téma osamělého ostřelovače stojícího proti civilistům tehdy velmi silně rezonovalo. A to tvůrci nevěděli, co se stane v Paříži a několik týdnů poté i v České republice, v Uherském Brodě. Reagujeme na svět, ve kterém žijeme. A hledáme prostředky, jak docílit společné emoce,“ vysvětluje Petr Boháč, umělecký šéf souboru, který ztvárňuje i střelce, jenž na své kolegy pálí z paintballové zbraně z hlediště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 36 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...