Sněhurka je stále nejkrásnější

Los Angeles/Praha - Kreslený půvab příběhu, ve kterém jedno zrcadlo zamotá osudem krásné Sněhurky, poprvé okouzlil filmové diváky v celovečerním filmu 21. prosince 1937. Na ten den připadla premiéra prvního velkého animovaného příběhu, který inspiroval další snímky. Význam Sněhurky a sedmi trpaslíků studia Walta Disneyho stvrdily dva Oscary, jakož i všechna další opakovaná uvádění snímku.

Film též započal tradici legendární disneyovské rodinné zábavy, která je typická osobitým kouzlem, dobrou stavbou příběhu a špičkovou animací. Disney si na příběhu o Sněhurce dal záležet a z knihy na filmové plátno jej převáděl celé čtyři roky. Na pečlivé přípravě a zdlouhavém natáčení se podílelo na 570 kreslířů.

O film, který místo plánovaných 250 000 dolarů stál 1,5 milionu, měli diváci obrovský zájem a krátce po svém uvedení v USA vydělal osm milionů dolarů. V Československu ji mohli diváci poprvé vidět 16. září 1938 v kině Aleš (pozdější Alfa) na Václavském náměstí a promítala se zde nepřetržitě 13 týdnů - nejprve ale v originálním znění.

Díky úspěchu se později připravilo české znění, na kterém se podílel i shakespearovský překladatel E. A. (Erik Adolf) Saudek. Většina dnešních diváků Sněhurku a trpaslíky zná v českém podání z verze, kterou v roce 1969 režíroval proslulý dabingový odborník K. M. Walló. Kvůli dvěma verzím dabingu má většina trpaslíků dvě jména. Maličkému Šmudlovi a Kejchalovi jméno zůstalo, Prófa se ale stal Doktorem, Rejpal Brumlou, Stydlín Stydlíkem, Štístko Hoplou a Dřímal Klimbou.

Od dob Disneyho Sněhurky se mnohé změnilo a na tento starý příběh se další a další autoři snaží nově nahlížet optikou různých žánrů. Přesto se Disneyho klasika opakovaně vrací na plátna kin s tím, jak dorůstají další a další malí diváci - každých pět až osm let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 6 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 17 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...