Sledujte živě na webu ČT24: Debaty z Jednoho světa 2014

Hlavním tématem letošního ročníku festivalu Jeden svět je práce, mluvit se ale nebude jen o ní. Přehlídka dokumentů o lidských právech reflektuje zároveň aktuální (mnohdy palčivá) politická a společenská témata, kterým se věnuje i v každodenních panelových debatách. Sledovat je budete moci už popáté v přímém přenosu na webu ČT24, kde také později najdete jejich záznamy.

Festival Jeden svět 2014 se koná od 3. do 12. března. Web ČT24 zprostředkuje celkem osm panelových debat. Na všechny můžete zajít i osobně do Francouzského institutu, tlumočeny budou do češtiny a angličtiny. Orientační čas začátku debat je stanoven na 20:30. O čem se bude mluvit?

Eurodotace - škodí, nebo pomáhají? (4. 3.) Jedni tvrdí, že dotace EU škodí ekonomice a deformují trh. Jiní, že se s nimi špatně zachází, a proto nemůžou pomáhat. Dokázali bychom se bez nich obejít? Potřebujeme tenisové kurty uprostřed vesnic s vysokou nezaměstnaností? D e b a t u j í: Tomáš Dombrovský (Jobs.cz), Veronika Pochobradská (starostka obe Bělušice), Petr Zahradník (ekonom). Moderuje: Martina Mašková (ČRo Plus).

Sýrie - morální dilema světa (5. 3.) Mezinárodní společenství, poučeno z ne příliš úspěšných intervencí v minulosti, už tři roky tápe, jak řešit krvavou občanskou válku v Sýrii. Důsledkem nečinnosti je přes sto tisíc mrtvých, dva miliony uprchlíků, chaos a posílení vlivu radikálních islamistických skupin. Do jaké míry je západní diplomacie zodpovědná za současnou situaci v Sýrii? D e b a t u j í: Ali Ferzat (syrský politický karikaturista, nositel Sacharovovy ceny), Sergei Danilochkin (novinář, RFE/RL), Marek Štys (vedoucí humanitárních programů společnosti Člověk v tísni). Moderuje: Jan Kužvart (analytik, Asociace pro mezinárodní otázky).

Média versus politici - jak si udržet nezávislost (7. 3.) Politici potřebují média. Média zase musí o politicích informovat. Jak moc blízko k sobě mají mít tyto dva světy? Jaká jsou úskalí veřejnoprávních médií? D e b a t u j í: Daniela Drtinová (Česká televize), Michal Klíma (týdeník Dotyk), Karel Hvížďala (publicista). Moderuje: Jan Bumba (ČRo Plus).

Co všechno umí i neumí angažované umění (8. 3.) Angažované umění poukazuje na nutnost změny zavedeného stavu věcí. Je však schopno dosáhnout reálné změny? Jak odlišit angažované umění od aktivismu? Dokáže umění angažovat českou společnost? Proč tolik drásá politické představitele? D e b a t u j í: Jiří David (UMPRUM), Roman Týc (Ztohoven), Radek Wohlmuth (historik umění, nezávislý kurátor, publicista). Moderuje: Karolína Koubová (ČRo Plus).

Kavkaz - hrozba trvá (9. 3.) Dva bombové útoky ve Volgogradu v předvečer olympiády v Soči oživily debatu o konfliktu na severním Kavkaze. Situace není v tomto násilím zmítaném regionu zdaleka vyřešená. Kde hledat kořeny neklidu? Existuje nějaká naděje na smír? D e b a t u j í: Irina Gordienko (novinářka, členka poroty Jednoho světa), Emil Sulejmanov (Katedra ruských a východoevropských studií, FF UK), Natalia Sudlianková (šéfredaktorka, Rusko v globální politice). Moderuje: Ondřej Soukup (Hospodářské noviny).

Zaměstnanost v EU - cena za slevu (10. 3.) Levné výrobky a služby nejsou zadarmo. Výrobci nebo prodejci se přece o svůj zisk nepřipraví jen proto, abychom my ušetřili. Jakou cenu platíme za to, že si můžeme spoustu věcí koupit levněji? Jaký dopad to má na pracovní podmínky v Česku a v EU? D e b a t u j í: Jan Wiesner (předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů a viceprezident Hospodářské komory), Josef Středula (předseda Odborového svazu KOVO), Anna Šabatová (ombudsmanka). Moderuje: Jaroslav Šonka (publicista).

Umírání - právo volby (11. 3.) Asi každý z nás by chtěl důstojně dožít - ve vlídném prostředí a za účasti milující rodiny. Ve skutečnosti je v současném zdravotnickém systému obtížné takové přání naplnit. Proč stojí paliativní péče stále na okraji zájmu české společnosti? D e b a t u j í: Marek Uhlíř (o. s. Cesta domů), Helena Langšádlová (poslankyně za TOP 09). Moderuje: Aneta Hronová (Česká televize).

Výchovné ústavy - vychováni k neúspěchu? (12. 3.) Jsou naše výchovné instituce schopny připravit své svěřence na život a svobodu, kterou po opuštění ústavů získávají? D e b a t u j í: Karolína Sieglová (platforma Byznys pro společnost - New Job New Life), Petr Hajný (bývalý ředitel výchovného ústavu Počátky), Kateřina Šlesingerová (zastupující vedoucí oddělení ochrany práv dětí a náhradní rodinné péče, Ministerstvo práce a sociálních věcí), Adéla Limberková (bývalá klientka výchovného ústavu Počátky). Moderuje: Renata Kalenská (ČRo Plus).

ZÁZNAMY debat z předchozích ročníků a později i z toho letošního najdete na následujícím odkazu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 20 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 21 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...