Praha – Snad každý Čech vyrůstal s knížkami, v nichž byly obrázky namalované rukou Josefa Lady, který se narodil 17. prosince 1887 ve středočeských Hrusicích. Ladovo dílo je nyní k vidění na výstavě Signály z neznáma, která mapuje vývoj českého komiksu od jeho počátků až do dnešních dnů. Kořeny domácí komiksové tradice sahají do poloviny devatenáctého století, kdy se v českém prostředí rodily první satirické časopisy. Právě satira je podstatnou, i když nepříliš známou, součástí Ladova díla.
V kresbě byl samoukem. Postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav. Už jen vyslovení jména Josef Lada navodí představu idylické venkovské krajiny. Méně známé je, že se Lada intenzivně zabýval také kreslením obrázkových seriálů - komiksů.
Hrusice Lada, nejmladší ze čtyř dětí ševce, opustil už jako třináctiletý. Odešel do Prahy, kde začínal jako malíř pokojů a později se učil knihařem. Na potřetí byl přijat do večerních kurzů Uměleckoprůmyslové školy, kterou však záhy opustil.
Je známé, že Josef Lada od dětství neviděl na pravé oko a chybělo mu prostorové vidění. Kurátorka Pavla Pečinková však vliv tohoto fyzického postižení nepřeceňuje: „Spojuje se to s tím, že Ladův projev je plošný, že se tam nepromítá prostor, ale to byl obecný znak nových směrů výtvarného umění na začátku století.“
První úspěchy se svými obrázky slavil v časopisech už před první světovou válkou. Ve 20. letech už byl uznávaným karikaturistou. Kolekce raných komiksů pozdějí ležela téměř bez povšimnutí sto let v Památníku národního písemnictví.
Satira, vyhrocené politické momenty
„Rané práce, karikatury, kreslené a seriálové vtipy, které publikoval v Humoristických listech, Kopřivách nebo Šibeničkách, mají daleko do ladovské idyly, kterou si běžně s jeho jménem spojujeme. Je tam spousta satirických, vyhrocených politických momentů,“ říká historik komiksu a kurátor Signálů z neznáma Pavel Kořínek.
Kromě humoristické kresby se Lada inspiroval především dílem Mikoláše Alše a secesí. Lada spolupracoval na návrzích dekorací a kostýmů v Národním divadle a jeho typické kresby bez stínování v kombinaci s černou linkou doprovázejí i jedno z nejznámějších děl české literatury, Osudy Dobrého vojáka Švejka. Čtenáři oblíbený malíř zemřel tři dny před svými 70. narozeninami, 14. prosince 1957.
