Sedm maršálků opět ve sněmovně

Praha - V souvislosti se 150. výročím prvního zasedání obnoveného českého zemského sněmu ozdobily Poslaneckou sněmovnu portréty sedmi maršálků, například Alberta Nostitze-Rienecka nebo Ferdinanda Lobkowicze. Obrazy pocházejí z let 1861 až 1913 a sněmovně je poskytlo jako dlouhodobou zápůjčku ministerstvo kultury, které také zaplatilo jejich restaurování. Umístěny byly do reprezentačních prostor před kanceláří předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové.

Do roku 1918 bylo všech sedm obrazů umístěno v tehdejší sněmovně říšské rady, poté putovaly do depozitáře. Od roku 1939 byly uschovány v Národním muzeu. Některé z portrétů byly v minulosti vystaveny například v Rudolfinu v roce 1906, objevily se také v roce 1916 na Staroměstské radnici na expozici s názvem Praha 1750-1850. V novodobé historii měla veřejnost možnost vidět obrazy maršálků na výstavě „Byla vojna s Francouzem“ na přelomu let 2005 až 2006 v hlavní budově Národního muzea.

Dva z obrazů, již restaurované, visely ještě zhruba před měsícem v zámku Vrchotovy Janovice. „Pak jsme s panem ředitelem Národního muzea zjistili, že těch pět je u něj v depozitáři v žalostném stavu,“ uvedla Němcová. Obrazům se prý rozpadaly rámy, malba byla poškozená a plátna místy děravá.

Nahrávám video
Reportáž Marty Machkové
Zdroj: ČT24

Zrestaurovat se je podařilo za měsíc. Ministr kultury Besser, který dnes s Němcovou podepsal memorandum o půjčce, ocenil pomoc ředitele Národního muzea Michala Lukeše. „Kde jinde můžeme obrazy vystavit, řekněme, důstojněji než v prostorách, kam původně patřily,“ prohlásil Lukeš.

Miroslava Němcová přislíbila, že všechny návštěvy, které si to budou přát, si budou moci obrazy prohlédnout, stejně jako veřejnost o dnech otevřených dveří.

Český zemský sněm poprvé zasedal 6. dubna 1861. „Páni poslancové! Srdečně Vás vítám, Bůh žehnej pracím Vašim, Sláva Vám!“ stojí v dobovém stenozáznamu projevu hraběte Antona Forgácha. Sněm zasedal až do roku 1913, kdy ho rozpustil císař František Josef I. Důvodem byly národnostní rozpory mezi Čechy a Němci, které ústily v četné obstrukce paralyzující jednání sněmu, uvádí ve svém materiálu Parlamentní institut.

Při příležitosti 150. výročí zasedání zemského sněmu a počátků moderního parlamentarismu ve střední Evropě se v Praze uskuteční 7. a 8. dubna mezinárodní vědecká konference.

Sedm maršálků na obrazech ve sněmovně: Albert Nostitz-Rieneck; Karel Rothkirch-Panthen; Edmund Hartig; Adolf Auersperg; Jiří Kristián Lobkowicz; Carlos Auersperg; Ferdinand Lobkowicz.

  • Miroslava Němcová autor: Michal Burian, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2433/243232.jpg
  • Portréty maršálků českého zemského sněmu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2433/243235.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 17 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 19 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...