Rudolfinum se proměnilo v jedno velké jeviště. Galerie hraje Pexeso

Nahrávám video

Pražská Galerie Rudolfinum se proměnila v jedno velké jeviště. Její prostory v neděli obsadilo čtyřiadvacet účinkujících, kteří spolu vytvořili experimentální umělecký tvar na téma lásky. Projekt Pexeso na odpolední živé výstavě v sobě propojil různé žánry a umělci si tak mohli vyzkoušet i takové, ve kterých se úplně běžně nepohybují.

„Spousta lidí v tom projektu si k tomu hledala dlouhou cestu, protože láska, mám pocit, je dneska lehce zprofanovaná. To téma jsme si pak rozšířili, že to nemusí být jenom láska ve vztahu, láska k člověku, ale láska k čemukoli, třeba k umění nebo k vaření,“ říká režisérka Adéla Stodolová.

A tak například konceptuální umělkyně Milena Dopitová známá svou tvorbou se sociálním kontextem uvařila pro návštěvníky Rudolfina guláš. „V tomto případě je to úděl těch žen, které musí denně nakupovat a vařit. A jaká z toho potom vznikne hodnota? O tom to je,“ uvažuje Dopitová.

U herců a tanečníků se téma lásky často objevilo ve vztahu k sobě samému nebo k vlastnímu tělu. Herečka Dana Batulková do svého výstupu promítla také svou rodinu, potažmo lásku mateřskou.

„Mám sukni a děti jsou pod ní, jakože se teprve narodí, a pak na ni kreslí dětské kresbičky, pak se proderou na svět a malují mě zvenku, a jak už jsou velké, tak malují i sprosté obrázky,“ směje se Batulková.

Pexeso zkoumá, kdo je vlastně autor

V prostorách Rudolfina vznikly jednotlivé obrazy, které daly dohromady multižánrovou uměleckou koláž. Na křehké a napjaté vztahy v ní upozornila ve své oživlé kresbě Kateřina Vincourová. Vztahové linie, gumy a provazy vytáhla do prostoru a vyzkoušela si i práci s publikem.

„Je pravda, že k nějaké performanci dochází u mne při procesu práce vždycky. Ale bez publika. Tentokrát to bylo zajímavější o to, že jsem mohla využít ty lidi a pracovat s nimi,“ říká umělkyně.

Pexeso se tak stává experimentem, který zkoumá fenomén autorství a zaměřuje se na samotný proces vzniku díla. „Nejsem profesionální herec a mluvič, takže je to spíš o tom, co by si sami diváci mohli představovat, že by udělali. My v tom jsme také trochu navezeni náhodou a nevíme, jak to bude,“ říká výtvarník Josef Bolf. Autor temných obrazů nakonec vytvořil v jednom ze sálů instalaci a předčítal vlastní texty.

„Herci, kteří jsou zvyklí pracovat s konkrétně daným scénářem, najednou musí vymýšlet vlastní scénu, a umělci, kteří jsou zvyklí tvořit individuálně, jsou najednou vedeni režisérem, vedou s ním dialog, své myšlenky komunikují s kurátorem, takže ve finále se ptáme, kdo je vlastně autorem celého projektu,“ uvažuje kurátorka Lenka Hachlincová.

Do budoucna chtějí tvůrci v projektu nadále pokračovat a hrát Pexeso s dalšími herci a umělci také v jiných prostorách a na dalších scénách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 14 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 15 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...