Rok růže je návratem do časů Rožmberků

Český Krumlov – Zahájení výstavy Rok růže na Pražském hradě na začátku prosince předznamenalo celoroční akci, která připomene významný jihočeský šlechtický rod. Projekt Rožmberský rod se vztahuje ke 400 letům, které uplynou 6. listopadu od smrti Petra Voka (1539–1611), posledního z Rožmberků, na zámku v Třeboni. Rožmberský rok tvoří řada kulturních akcí, mimo jiné i Renesanční noc, která účastníkům umožní vrátit se v čase do rožmberských časů.

Příběh města Krumlova (Regionální muzeum, 23. 9. 2010 – 31. 12. 2011)

Fotografie, dokumenty i obrazy návštěvníkům Regionálního muzea přibližují, jak se během několika staletí Český Krumlov proměnil. Zavítat mohou do dobové lékárny, školní třídy, pánského pokoje nebo prodejny kávy. Součástí výstavy je i přes osmdesát cenných originálních listin a archivních dokumentů, mezi nimi i nevelká, latinsky psaná pergamenová listina, v níž je Český Krumlov poprvé nazván městem. Svou početí ji Jindřich I. Z Rožmberka stvrdil 2. srpna 1309. V Regionálním muzeu jsou vystaveny listiny Petra Voka, Marie Terezie nebo Rudolfa II.

2 minuty
Reportáž Kristiny Vrkočové
Zdroj: ČT24

Příběh města Krumlova vypráví muzeum na pokračování – první část, období od nejstarší historie města do roku 1945, byla otevřena 23. září; druhá část, mapující období od konce 2. světové války až do současnosti, bude otevřena 20. ledna 2011. Obě jsou k vidění až do konce roku 2011.

Hradní muzeum (Státní hrad a zámek Český Krumlov, od 11. 1. 2011)

Nové Hradní muzeum našlo místo v dosud nevyužité budově Hrádku na druhém nádvoří krumlovského zámku. Expozice zavede diváky cestou časem do dob pánů z Krumlova, Rožmberků a dalších významných šlechticů, kteří v průběhu staletí ve městě sídlili. Muzeum představí exponáty ze zámeckých depozitářů - sbírku schwarzenberské gardy, artefakty z mincovny a zbrojnice nebo maketu českokrumlovského hradu. A také torzo barokního relikviáře s kostrou sv. Reparáta z bývalého kláštera minoritů v Českém Krumlově. Prohlídkovou trasu uzavře kinematograf, v němž se budou promítat filmy z počátku 20. století. Snímky natáčeli členové rodu Schwarzenbergů například na nedalekém zámku na Červeném Dvoře a dosud byly ukryty v depozitářích krumlovského a hlubockého zámku.

Rožmberkové (Regionální muzeum, 20. 6. 2011 – 31. 12. 2011)

Výstava se věnuje dobové kultuře odívání na dvoře Rožmberků. Originální historické kostýmy z doby renesance se v muzejních sbírkách nacházejí pouze výjimečně, a proto se Regionální muzeum rozhodlo vytvořit několik propracovaných replik. Zhotoveny jsou podle dobových portrétů Viléma z Rožmberka, Petra Voka z Rožmberka, Evy z Rožmberka a Bohunky z Rožmberka. Návštěvníci se zároveň dozvědí více o renesanční módě a odívání, poznají technologii výroby replik historických kostýmů a seznámí se se současným využitím historických kostýmů.

Slavnosti pětilisté růže (17. 6. 2011 – 19. 6. 2011)

Slavnosti pětilisté růže opět nejen Krumlovským umožní nahlédnout během jednoho víkendu do doby renesance. Ústřední postavou akce bude na rozdíl od předchozích ročníků nikoli Vilém, ale Petr Vok z Rožmberka. V rámci slavnosti proto budou připomenuty některé osudové události a legendy s ním spojené – například jeho sňatek s Kateřinou z Ludanic nebo pověst o Bílé paní. Program dále doplní historický turnaj a historická hostina.

Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (Valdštejnská jízdárna v Praze a Státní hrad a zámek Český Krumlov)

Na výstavě, která podle autorů bude rozsahem srovnatelná s výstavami Rudolf II. a Praha nebo Karel IV. – císař z boží milosti, budou vůbec poprvé na jediném místě shromážděny významné artefakty spojené s historií rodu Rožmberků. K nejvýznamnějším exponátům budou patřit díla Mistra Třeboňského oltáře Kříž Záviše z Falkenštejna, který se stal nedávno národní kulturní památkou.

Nepůjde o jedinou expozici, která připomene Rožmberky mimo Krumlov – v současnosti probíhá na Pražském hradě, v Rožmberském paláci, výstava Rok růže, která je úvodní akcí celého Rožmberského roku.

Renesanční noc 16. 9. 2011

16. září ožijí zámecké prostory dvorskou kulturou rožmberských rezidencí. Akce se chce pokusit vykreslit dokonalý obraz renesanční doby, v němž by účastníci mohli okusit život za vlády Rožmberků. Budou se moci zaposlouchat do renesanční hudby, přiučit se dobovým tancům, ochutnat dřívější gastronomii a užít si různé druhy renesanční zábavy.

Od ledna budou také k dispozici v informačním centru rožmberské cestovní pasy, které mají inspirovat k návštěvě zajímavých míst spojených s Rožmberky.

ROŽMBERKOVÉ vznikli jako jedna z rodových větví Vítkovců. Patřili mezi nejvýznamnější a nejvlivnější české šlechtické rody. Jejich členové zastávali funkce u českého královského či říšského císařského dvora a často se za dobu třísetletého trvání rodu velmi výrazně zapsali do dějin českého státu.

Poslední Rožmberk Petr Vok se správy rožmberského majetku ujal až po smrti Viléma roku 1592. Často a podle historiků chybně bývá zachycován jako prostopášník a zhýralec. „Pil, jedl a hodoval, jak bylo tehdy obvyklé, jenomže o tom zanechal zápisky,“ vysvětlil Václav Rameš ze Státního oblastního archivu v Třeboni. V tzv. pokutním registru jsou zapsáni jeho hosté, kteří porušily Vokova hodovní pravidla. „Když se někdo provinil, musel se napít a zapsat. Jsou tam různé sentence, různé názory, jak byl kdo co schopný podle množství alkoholu napsat,“ doplnil Rameš.

Navzdory své pověsti byl ale Petr Vok mužem vzdělaným, osvíceným a poddaní ho měli rádi. Nejen proto, že dvakrát denně rozdával chudým jídlo a pití. „Dokonce, když umořoval dluh po svém bratru Vilémovi, tak nezvyšoval daně ani nezaváděl nové,“ dodal kastelán třeboňského zámku Pavel Hofman.

O Velikonocích roku 1602 se Vok přestěhoval do Třeboně. Přivezl s sebou i rodinný archiv, v němž se kromě množství archiválií ukrývá i originál Vokova pečetního prstenu, který se zachoval, přestože pečetidla musela být zničena, aby nedošlo k jejich zneužití. V Třeboni o devět let později, ve dvaasedmdesáti letech, zemřel a rod Rožmberků vymřel po meči.

  • Příběh města Český Krumlov zdroj: Oficiální informační systém města Český Krumlov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2212/221198.jpg
  • Maketa zámku Český Krumlov zdroj: Stránky Státního hradu a zámku Český Krumlov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2212/221200.jpg
  • Petr Vok z Rožmberka zdroj: Stránky Státního hradu a zámku Český Krumlov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2213/221202.jpg
  • Rožmberský palác na Pražském hradě - původně renesanční palác stavěný v letech 1545–1574 pány z Rožmberka. zdroj: Správa Pražského hradu http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2213/221218.jpg
  • Slavnosti pětilisté růže autor: Lubor Mrázek, zdroj: Oficiální informační systém regionu Č. Krumlov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2213/221213.jpg
  • Jezdecká pečeť Petra Voka zdroj: Oficiální informační systém regionu Č. Krumlov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2213/221214.jpg
  • Vilém z Rožmberka - portrét v životní velikosti, Charles Louis Philippot, 19. století zdroj: Stránky Státního hradu a zámku Český Krumlov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2213/221205.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 12 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...