Komorní scéna Aréna zahájila sezonu Koncem hry Samuela Becketta. Irský dramatik vytvořil postapokalyptický obraz světa, v němž dožívají poslední lidé. V ostravském divadle ho pojali jako grotesku.
Říká se absurdní, ale ono je to pravdivé. Aréna začíná Koncem hry
Aréna zahájila sezonu Beckettovým Koncem hry (zdroj: ČT24)
Samuel Beckett psal texty, které se brání jednoznačné interpretaci a tím dávají inscenátorům a divákům příležitost, aby si je vyložili po svém. Pro hrdiny Konce hry Clova a Hamma je každý den k uzoufání stejný a žití k nepřežití. „Je to v podstatě dramatická situace, kdy se jedna postava chystá opustit druhou a během odcházení se dozvíme spoustu otázek,“ shrnuje dramaturg Tomáš Vůjtek.
Relevantní odpovědi ale nepřichází. „Nejtěžší je udržet, aby to byla hra,“ přiznává režisér Ivan Krejčí. „Aby to byla taškařice a mezi tím aby se vyslovily všechny ty věci, které tam Beckett snad napsal.“ Tomáš Vůjtek dodává, že inscenací si ostravští divadelníci naplňují sen nastudovat dobře zásadního představitele absurdního divadla.
V Konci hry se její autor vyrovnával se smrtí své matky a bratra. Tématem je zánik světa, samota, umírání. „Ono se tomu říká absurdní divadlo, ale nevím, co je na tom absurdní, protože ono to je hodně pravdivé,“ domnívá se představitel Hamma Marek Cisovský. Podle jeho hereckého kolegy Vojtěcha Lipiny, který hraje Clova, je poselstvím Konce hry vzkaz, aby člověk žil. „Když přestane žít, ocitne se v časoprostorové lochně, ze které není východiska,“ vysvětluje.
Aréna je ústav duševního zdraví
Konec hry původně Aréna plánovala na závěr minulé sezony. Kvůli koronavirové epidemii musela premiéru přesunout až po prázdninách. Na novou sezonu zve publikum také hudebním klipem. Divadlo v něm v náročných časech představuje jako ústav duševního zdraví.