Richard III. jako arogantní floutek intrikuje v Dejvickém divadle

Nahrávám video

Kde se bere zlo, které pak dokáže zabíjet a ničit? Na tuhle otázku se pokoušel najít odpověď už Shakespeare ve svých slavných historických dramatech včetně Richarda III. Nejnověji to nyní zkouší i režijní duo SKUTR se souborem Dejvického divadla.

Se sekáčkem na maso coby symbolem vražedné cesty k moci je Richard III. na scéně od první chvíle. Kde se v něm bere zlo, nebylo třeba tentokrát hledat.

„Člověk si přestal klást otázky, jaká je motivace Richarda III., protože si stačilo přečíst zprávy, a to začalo být děsivé,“ sděluje Martin Kukučka, který společně s Lukášem Trpišovským tvoří režijní dvojici SKUTR. „Doba kolem je tak aktuální, že jsme ani neměli pocit, že to musíme podtrhávat na jevišti. Ono se to pro diváka v jeho představě vyjeví samo,“ dodává Trpišovský.

I Richard III., který bývá často vnímán jako představa čistého zla, byl jenom člověk, kterému až jeho okolí umožnilo vraždit bez trestu. „On má samozřejmě i své jemné a citlivé stránky, každý psychopat a každý bandita je má, protože jinak by nedosáhl toho, že lidi ošarmí,“ říká herečka Martha Issová.

V roli se představili McKellen i Cumberbatch

Richarda III. si v posledních letech zahráli Jan Potměšil, Richard Krajčo, Lukáš Melník a teď nejnověji Lukáš Příkazký. „V mém podání je to takový arogantní floutek, který zkusí intrikovat a ono mu to vychází,“ říká Příkazký.

Ve filmové adaptaci z roku 1955 si krále zahrál Laurence Olivier, jemuž role vynesla nominaci na Oscara. Monology pronášel přímo k divákovi a boural takzvanou čtvrtou stěnu, což se tehdy ve filmu moc nedělalo.

V britském filmu z roku 1995 se v titulní roli představil Ian McKellen, jenž spolu s režisérem Richarde Loncrainem napsal i scénář. Tvůrci postavu a děj přesunuli do imaginární Anglie 30. let, kde z Richarda udělali fašistu uzurpujícího si trůn. Adaptace přilákala výkvět britského herectva, od Jima Broadbenta, Nigela Hawthornea, Kristin Scott Thomasovou, až po Maggii Smithovou a řadu dalších.

V zatím poslední britské televizní adaptaci si pak Richarda III. zahrál Benedict Cumberbatch, jemuž sekundovaly Judi Denchová a Sophie Okonedová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 9 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...