Recenze: X-Men: Apokalypsa je mnoho digitálního povyku pro nic

Zlo tentokrát přichází z dávno zavátých časů. První mutant, který se narodil před mnoha tisíci lety, byl něco jako bůh, kterému v bouřlivém toku staletí říkali Ra, Krišna nebo Jahve, ale co záleží na jménu. Podstatné je, že znovu povstal a přichází, aby se svými čtyřmi věrnými nohsledy očistil tuto Zemi, sežehl ji plamenem a z jejího popela postavil jiný svět pro ty nejsilnější, kteří dokáží tuhle apokalypsu přežít. Ještě nikdy svět nepotřeboval X-Meny tak naléhavě jako právě nyní.

Marvelovské universum ikonických X-Menů znovu ožívá, ale spíše než na příběh tlačí na digitální demolici všeho, co je v dosahu, čímž vcelku nepřesvědčivě zakrývá fakt, že tu vlastně o žádný zvláštní příběh nejde a nejbližším terčem jsou především základní, adrenalinové instinkty a první signální. Staré figury poctivě přešlapují na svých obvyklých parketách a nové postavy (navzdory přifouklé stopáži 143 minut) jako by neměly dost prostoru a nápadů, jak se předvést a vzbudit natolik intenzivní zájem, aby vám ve finále upřímně záleželo na tom, jak dopadnou.

Hra na konec světa

Monstrózní řežbu rozpoutá dávnověký En Sabah Nur alias Apocalypse, který přichází z temných hlubin dávnověku, mega mutant, který vykostí mávnutím opancéřované tlapy každého, kdo se nechce stát jeho „dítětem“. Znovu ožívá ohrané schéma, varující, že tento svět má být zničen. Do téhle hry na konec světa vstupuje, jak bývá zvykem, dostatečně namakaný vidlák, který má na to, aby tuhle gigantickou destrukci zmáknul, a proti němu se postaví jiní z jeho rodu, jejichž sílu do sebe chce nasát a kteří sice vědí, že jdou do klinče se svým bohem, ale stejně si věří, že to dají, protože někdo tuhle drsnou práci prostě udělat musí.

A tak se ve svižném tempu přesouváme z Egypta, kde se Apocalypse kdysi zrodil, aby po tisíciletích ožil a v Káhiře zrekrutoval svého prvního jezdce apokalypsy, Ororo Munroeovou alias Storm, do Ohia roku 1983, kde na přednášce o mutantech Scott Summers alias Cyclops poprvé uvolnil ničivou sílu svých očí, a pokračujeme do východního Berlína, kde Warren Worthington alias Angel od Apocalypsa dostane kovová křídla, a do Langley, kde maká zatím nic netušící Moira.

Hlavně však navštívíme polský Pruszków, kde mutantské eso Erik Lehnsherr alias Magneto pohřbil se svou rodinou i poslední zbytky dobra a pak (za natěšeného přihlížení Apocalypsa) konečně předvedl, co dokáže, když se nakrkne. A pište si, že to nejsou zdaleka všichni! Charles Xavier alias Profesor X s nastupující generací mutantů, kteří se v jeho škole teprve učí ovládat svoji sílu, musí máknout, aby svět nešel definitivně do kopru.

Sterilní výběr z inventáře

Ale řekněme si to na férovku, režisér Bryan Singer už v téhle sérii zažil lepší mutantské časy. To, co tentokrát natočil, není rozhodně blbé, ale také to není naplněno obsahem, jaký by si tenhle kultovní projekt zasloužil. Na ztěžklý zadek ho posadila zejména rigidně vážná dikce scénáře, jehož autoři (včetně Singera) zřejmě pokládali odlehčující hravost, nadhled a vtip za nějakou nebezpečnou infekci, pročež zvolili suše sterilní mix všeho, co bylo v inventáři u X-Menů po ruce.

Režie to opentlila sice spektakulárním, ale ne zrovna inovativním CGI a všichni doufali, že to stačí. Výsledkem je opus za skoro čtvrt miliardy dolarů, který místy působí jako utahaná recyklace předchozího, navíc s řadou nudných meziher a jalových plků, kterým tentokrát toporný český dabing vskutku nepomohl, takže rozhodně doporučuji anglickou verzi s titulky.

Tenhle reboot o tom, jak slabí převzali vládu nad Zemí, a proto přišel nekompromisní ranař, aby svět spasil (nebylo to už tady někdy?), je megalomansky nahoněný digitální výhřez, který vás moc nerozparádí ani nepobaví. Největší z mutantů tu vstal z hrobu a lehce k němu přistrčil celou X-Menskou sérii, která to samozřejmě přežije. Stejně jako tento svět, který potřebuje věřit v to nejlepší a připravit se na to nejhorší, pro případ, že by skutečně někdy nadešel den zúčtování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...