Zlo tentokrát přichází z dávno zavátých časů. První mutant, který se narodil před mnoha tisíci lety, byl něco jako bůh, kterému v bouřlivém toku staletí říkali Ra, Krišna nebo Jahve, ale co záleží na jménu. Podstatné je, že znovu povstal a přichází, aby se svými čtyřmi věrnými nohsledy očistil tuto Zemi, sežehl ji plamenem a z jejího popela postavil jiný svět pro ty nejsilnější, kteří dokáží tuhle apokalypsu přežít. Ještě nikdy svět nepotřeboval X-Meny tak naléhavě jako právě nyní.
Recenze: X-Men: Apokalypsa je mnoho digitálního povyku pro nic
Marvelovské universum ikonických X-Menů znovu ožívá, ale spíše než na příběh tlačí na digitální demolici všeho, co je v dosahu, čímž vcelku nepřesvědčivě zakrývá fakt, že tu vlastně o žádný zvláštní příběh nejde a nejbližším terčem jsou především základní, adrenalinové instinkty a první signální. Staré figury poctivě přešlapují na svých obvyklých parketách a nové postavy (navzdory přifouklé stopáži 143 minut) jako by neměly dost prostoru a nápadů, jak se předvést a vzbudit natolik intenzivní zájem, aby vám ve finále upřímně záleželo na tom, jak dopadnou.
Hra na konec světa
Monstrózní řežbu rozpoutá dávnověký En Sabah Nur alias Apocalypse, který přichází z temných hlubin dávnověku, mega mutant, který vykostí mávnutím opancéřované tlapy každého, kdo se nechce stát jeho „dítětem“. Znovu ožívá ohrané schéma, varující, že tento svět má být zničen. Do téhle hry na konec světa vstupuje, jak bývá zvykem, dostatečně namakaný vidlák, který má na to, aby tuhle gigantickou destrukci zmáknul, a proti němu se postaví jiní z jeho rodu, jejichž sílu do sebe chce nasát a kteří sice vědí, že jdou do klinče se svým bohem, ale stejně si věří, že to dají, protože někdo tuhle drsnou práci prostě udělat musí.
GALERIE
X-Men: Apokalypsa
A tak se ve svižném tempu přesouváme z Egypta, kde se Apocalypse kdysi zrodil, aby po tisíciletích ožil a v Káhiře zrekrutoval svého prvního jezdce apokalypsy, Ororo Munroeovou alias Storm, do Ohia roku 1983, kde na přednášce o mutantech Scott Summers alias Cyclops poprvé uvolnil ničivou sílu svých očí, a pokračujeme do východního Berlína, kde Warren Worthington alias Angel od Apocalypsa dostane kovová křídla, a do Langley, kde maká zatím nic netušící Moira.
Hlavně však navštívíme polský Pruszków, kde mutantské eso Erik Lehnsherr alias Magneto pohřbil se svou rodinou i poslední zbytky dobra a pak (za natěšeného přihlížení Apocalypsa) konečně předvedl, co dokáže, když se nakrkne. A pište si, že to nejsou zdaleka všichni! Charles Xavier alias Profesor X s nastupující generací mutantů, kteří se v jeho škole teprve učí ovládat svoji sílu, musí máknout, aby svět nešel definitivně do kopru.
Sterilní výběr z inventáře
Ale řekněme si to na férovku, režisér Bryan Singer už v téhle sérii zažil lepší mutantské časy. To, co tentokrát natočil, není rozhodně blbé, ale také to není naplněno obsahem, jaký by si tenhle kultovní projekt zasloužil. Na ztěžklý zadek ho posadila zejména rigidně vážná dikce scénáře, jehož autoři (včetně Singera) zřejmě pokládali odlehčující hravost, nadhled a vtip za nějakou nebezpečnou infekci, pročež zvolili suše sterilní mix všeho, co bylo v inventáři u X-Menů po ruce.
Režie to opentlila sice spektakulárním, ale ne zrovna inovativním CGI a všichni doufali, že to stačí. Výsledkem je opus za skoro čtvrt miliardy dolarů, který místy působí jako utahaná recyklace předchozího, navíc s řadou nudných meziher a jalových plků, kterým tentokrát toporný český dabing vskutku nepomohl, takže rozhodně doporučuji anglickou verzi s titulky.
Tenhle reboot o tom, jak slabí převzali vládu nad Zemí, a proto přišel nekompromisní ranař, aby svět spasil (nebylo to už tady někdy?), je megalomansky nahoněný digitální výhřez, který vás moc nerozparádí ani nepobaví. Největší z mutantů tu vstal z hrobu a lehce k němu přistrčil celou X-Menskou sérii, která to samozřejmě přežije. Stejně jako tento svět, který potřebuje věřit v to nejlepší a připravit se na to nejhorší, pro případ, že by skutečně někdy nadešel den zúčtování.