Recenze: Vypsaná fiXa - kdo si neskočil, jako by nebyl

San Piego City je božské město. A to ani nemusí ležet na mapě. Imaginární místo, kde se zrodila jedna z nejznámějších kapel Česka a kde už od roku devadesát čtyři zhmotňuje své sny. Márdiho a jeho sebranku dnes zná (jakkoliv třeba jen z plakátu) i profesor filozofie. V předvečer Evropského dne mozku vtrhla Vypsaná fiXa do Lucerny Music Baru, aby podle svých slov pomohla vyčistit fanouškům jejich mozky. Čtveřice navíc musela probudit své nástroje před jarním turné. V Praze jim sekundovali polští Hey, kteří si s FiXou v minulosti zahráli během éry Krásy nesmírné. Čtvrteční akci lze opsat několika slovy: byla to párty…

Vypsaná fiXa si svůj nynější úspěch doslova vydřela. Počátky na českých festivalech, kdy se na jejich písničky vlnila pouhá desítka lidí, jsou už dnes minulostí. Takéž i neúnavné objíždění republiky a zdánlivě bezvýsledné hraní. Úspěch pardubické sebranky rostl s deskou Brutální všechno a dalšími nahrávkami jenom potvrdili, na koho že se budou vyprodávat sály.

Jít na koncert FiXy je záruka jistoty. Víte, jaké lidi můžete čekat, víte, že stejně dostanete kelímkem od piva do hlavy, stejně jako víte, že se v davu budete otírat o další zpocené návštěvníky. A taky po těch letech nějak tušíte, že FiXa zahraje dobře. Čtvrteční vystoupení se od ostatních přeci jen v něčem lišilo. Může za to tzv. „hledání ztracených psů“. Ne, nebojte, hlavnímu pořadateli se nezatoulal voříšek, aby ho pak všichni vyrazili hledat. Hudební aktéři na svém facebooku před časem rozjeli anketu o pět nejzanedbávanějších písní, na něž se v set listu permanentně zapomíná. Proto leckoho příjemně překvapila Tančírna, Samurajské meče nebo ostatní zatoulané skladby. Došlo samozřejmě i na klasiky, bez kterých by to zkrátka nešlo. Tak třeba „malý ýmo“ a jeho princezna stále ještě fungují…

Říká vám něco stage diving? Přesně tak, skočte si z pódia a nechte se na vlně rukou odnést… no klidně až domů. Je příjemné vidět, že se vystupující nebojí svých fanoušků a nechá je mezi sebou pobíhat, aby se následně vrhli do davu a druhý den o tom nadšeně vyprávěli kámošům. Ochranka na Vypsané fiXe sestávala z jednoho pána v kostkované košili ležérně se opírajícího o bednu. Poklidně se usmíval a trpěl fanouškům to, za co by je security men na koncertě zahraniční kapely tvrdě ztrestali.

Ono na tom není nic špatného, dokud se skokan nezaplete mezi efekty a mikrofony. Ačkoliv se to pár jedincům povedlo, Mejla i Mejn zůstávali v klidu. Jen jedinkrát Márdi popohnal k odchodu dvě slečny, které se mu připletly k mikrofonu. Počet stage diverů ale v určitých momentech převyšoval únosnou hranici. Na scéně se v jednu chvíli ocitlo asi osm lidí a bylo jen těžko poznat, kdo z nich je vystupující a kdo se „jen“ chystá na seskok. Ještěže se nemohlo skákat z balkonů… Nohy i ruce pařmenů vlály všude, do toho se pod pódiem strhl kotel, jež nemilosrdně přimačkával přední řady k hraně jeviště.

Největší marast se strhl při kouscích jako Holka s lebkou, Ruzyně, Dezolát či stará dobrá Nina. Nemenší nadšení vyvolal i otvírací Stereoid. Kytarista Mejla byl při čtvrtém přídavku propocený až na kůži. Fandové na tom byli podobně, takže vděčně přijali jím rozdané vody. Márdi kroutil očima a dělal obličeje. V půl dvanácté nastal čas udělat pá pá a zmizet. Našťouchaný klub se trousil spokojeně domů, někdo si cestou neustále broukal Kostel – Biohazard – McDonald. Tahle FiXa v sobě holt trochu náplně ještě má.

Fotografie z koncertu: Petr Klapper.

  • autor: Petr Klapper, zdroj: PetrKlapper.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2387/238692.jpg
  • autor: Petr Klapper, zdroj: PetrKlapper.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2387/238693.jpg
  • autor: Petr Klapper, zdroj: PetrKlapper.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2387/238695.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 19 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...