Recenze: V íránské filmové reality show se hraje o život

Patriarchální společnost, v ní dvě ženy, jeden mrtvý muž. Ty dvě ženy bývaly kamarádky a mrtvý muž byl jedné otcem a druhé manželem. Mladá manželka nešťastnou náhodou muže zabila a byla odsouzena k trestu smrti. Ale je tady živá televizní show, kde vražedkyně může veřejně poprosit člena rodiny o odpuštění a člen rodiny to odpuštění před zraky milionů diváků může poskytnout. Udělá to? A jak bude hlasovat veřejnost?

Íránský film Jalda, noc odpuštění (Yalda, la nuit du pardon, režie: Massoud Bakhshi) se promítal na aktuální přehlídce Tady Vary. Příspěvek o těžkém údělu žen v současném Íránu, kde vládne mužský princip a odplata oko za oko je legální, si nese označení vítěze z filmového festivalu v Sundance.  

Snímek začíná pohledem na moderní Teherán, na pulsující a dynamické noční město. Následně se s kamerou dostaneme ke vstupu do televizního studia, kde se začíná odkrývat jeden velký večerní příběh.

Maryam pochází z chudších vrstev. Nešťastně zabila svého bohatého staršího manžela, s nímž ji vázalo dočasné manželství, což je varianta vztahu v současném Íránu běžná s podmínkou, že zůstane bez dětí. Rozrušená a s pouty na rukou se Maryam v televizním studiu setkává s dcerou zabitého muže a svou někdejší kamarádkou. Vzdělaná, distingovaná Mona přináší jiný pohled na věc.

Čas na emoce

Televizní pořad je živě vysílaný o svátku Jalda, připadajícím na zimní slunovrat a oslavující nejdelší noc v roce. V íránské kultuře něco jako silvestr, kdy se mají všichni jen radovat. A také čas pro velké národní odpuštění před šedesáti miliony diváků.

Jedenapůlhodinový formát je dobrý pro rozehrání emocí všeho druhu. Tragický příběh jedné rodiny prokládají reklamy a hudební vstupy, plánovaně a někdy neplánovaně.

Sadaf Asgariová, která hraje Maryam, dává do postavy lehkou hysterii a zoufalství, emoce pomyslným divákům u televizí i skutečným divákům v kině poměrně nepříjemné. O její naději na dobrý konec, k němuž měla díky účasti v pořadu našlápnuto, začnou pochybovat.

Monu představuje jedna z nejznámějších současných íránských hvězd Behnaz Jafariová. Ukazuje ženu, která má momentálně moc nad osudem své sokyně, již převyšuje majetkem i vzděláním. Přesto není zlá, i ona si vláčí osobní i společenské bolesti.

Oko za oko?

Má právo uplatnit odvetu oko za oko, ale jak ji upozorňuje právník – tato odplata je ve skutečnosti finančně i morálně velmi náročná: „Lidé si vás najdou, i když zmizíte, najdou vás na sociálních sítích a nedají vám pokoj, přestože na tuto odplatu máte právo.“ Smyšlený příběh, natočený na základě skutečných událostí, ukazuje, že obětí systému nemusí být jen údajná vražedkyně, ale i dcera zabitého muže.

Režisér Massoud Bakhshi k Jaldě, noci odpouštění napsal i scénář. Stejně jako ke svému debutu, Spořádané rodině z roku 2012. Jeho první snímek je v Íránu zakázaný, druhý – natočený v široké koprodukci Francie, Německa, Švýcarska, Lucemburska Libanonu a Íránu – má zatím cestu volnou.

A navzdory těžkému tématu cítíme, že Jalda, noc odpouštění nechce být jen filmem festivalovým, ale divácky vstřícným způsobem vyprávění má ambici být i filmem mainstreamovým.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
16:09Aktualizovánopřed 31 mminutami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 4 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 5 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 10 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 22 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánovčera v 14:13

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
včera v 14:05

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026
Načítání...