Recenze: V íránské filmové reality show se hraje o život

Patriarchální společnost, v ní dvě ženy, jeden mrtvý muž. Ty dvě ženy bývaly kamarádky a mrtvý muž byl jedné otcem a druhé manželem. Mladá manželka nešťastnou náhodou muže zabila a byla odsouzena k trestu smrti. Ale je tady živá televizní show, kde vražedkyně může veřejně poprosit člena rodiny o odpuštění a člen rodiny to odpuštění před zraky milionů diváků může poskytnout. Udělá to? A jak bude hlasovat veřejnost?

Íránský film Jalda, noc odpuštění (Yalda, la nuit du pardon, režie: Massoud Bakhshi) se promítal na aktuální přehlídce Tady Vary. Příspěvek o těžkém údělu žen v současném Íránu, kde vládne mužský princip a odplata oko za oko je legální, si nese označení vítěze z filmového festivalu v Sundance.  

Snímek začíná pohledem na moderní Teherán, na pulsující a dynamické noční město. Následně se s kamerou dostaneme ke vstupu do televizního studia, kde se začíná odkrývat jeden velký večerní příběh.

Maryam pochází z chudších vrstev. Nešťastně zabila svého bohatého staršího manžela, s nímž ji vázalo dočasné manželství, což je varianta vztahu v současném Íránu běžná s podmínkou, že zůstane bez dětí. Rozrušená a s pouty na rukou se Maryam v televizním studiu setkává s dcerou zabitého muže a svou někdejší kamarádkou. Vzdělaná, distingovaná Mona přináší jiný pohled na věc.

Čas na emoce

Televizní pořad je živě vysílaný o svátku Jalda, připadajícím na zimní slunovrat a oslavující nejdelší noc v roce. V íránské kultuře něco jako silvestr, kdy se mají všichni jen radovat. A také čas pro velké národní odpuštění před šedesáti miliony diváků.

Jedenapůlhodinový formát je dobrý pro rozehrání emocí všeho druhu. Tragický příběh jedné rodiny prokládají reklamy a hudební vstupy, plánovaně a někdy neplánovaně.

Sadaf Asgariová, která hraje Maryam, dává do postavy lehkou hysterii a zoufalství, emoce pomyslným divákům u televizí i skutečným divákům v kině poměrně nepříjemné. O její naději na dobrý konec, k němuž měla díky účasti v pořadu našlápnuto, začnou pochybovat.

Monu představuje jedna z nejznámějších současných íránských hvězd Behnaz Jafariová. Ukazuje ženu, která má momentálně moc nad osudem své sokyně, již převyšuje majetkem i vzděláním. Přesto není zlá, i ona si vláčí osobní i společenské bolesti.

Oko za oko?

Má právo uplatnit odvetu oko za oko, ale jak ji upozorňuje právník – tato odplata je ve skutečnosti finančně i morálně velmi náročná: „Lidé si vás najdou, i když zmizíte, najdou vás na sociálních sítích a nedají vám pokoj, přestože na tuto odplatu máte právo.“ Smyšlený příběh, natočený na základě skutečných událostí, ukazuje, že obětí systému nemusí být jen údajná vražedkyně, ale i dcera zabitého muže.

Režisér Massoud Bakhshi k Jaldě, noci odpouštění napsal i scénář. Stejně jako ke svému debutu, Spořádané rodině z roku 2012. Jeho první snímek je v Íránu zakázaný, druhý – natočený v široké koprodukci Francie, Německa, Švýcarska, Lucemburska Libanonu a Íránu – má zatím cestu volnou.

A navzdory těžkému tématu cítíme, že Jalda, noc odpouštění nechce být jen filmem festivalovým, ale divácky vstřícným způsobem vyprávění má ambici být i filmem mainstreamovým.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 13 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...