Recenze: V íránské filmové reality show se hraje o život

Patriarchální společnost, v ní dvě ženy, jeden mrtvý muž. Ty dvě ženy bývaly kamarádky a mrtvý muž byl jedné otcem a druhé manželem. Mladá manželka nešťastnou náhodou muže zabila a byla odsouzena k trestu smrti. Ale je tady živá televizní show, kde vražedkyně může veřejně poprosit člena rodiny o odpuštění a člen rodiny to odpuštění před zraky milionů diváků může poskytnout. Udělá to? A jak bude hlasovat veřejnost?

Íránský film Jalda, noc odpuštění (Yalda, la nuit du pardon, režie: Massoud Bakhshi) se promítal na aktuální přehlídce Tady Vary. Příspěvek o těžkém údělu žen v současném Íránu, kde vládne mužský princip a odplata oko za oko je legální, si nese označení vítěze z filmového festivalu v Sundance.  

Snímek začíná pohledem na moderní Teherán, na pulsující a dynamické noční město. Následně se s kamerou dostaneme ke vstupu do televizního studia, kde se začíná odkrývat jeden velký večerní příběh.

Maryam pochází z chudších vrstev. Nešťastně zabila svého bohatého staršího manžela, s nímž ji vázalo dočasné manželství, což je varianta vztahu v současném Íránu běžná s podmínkou, že zůstane bez dětí. Rozrušená a s pouty na rukou se Maryam v televizním studiu setkává s dcerou zabitého muže a svou někdejší kamarádkou. Vzdělaná, distingovaná Mona přináší jiný pohled na věc.

Čas na emoce

Televizní pořad je živě vysílaný o svátku Jalda, připadajícím na zimní slunovrat a oslavující nejdelší noc v roce. V íránské kultuře něco jako silvestr, kdy se mají všichni jen radovat. A také čas pro velké národní odpuštění před šedesáti miliony diváků.

Jedenapůlhodinový formát je dobrý pro rozehrání emocí všeho druhu. Tragický příběh jedné rodiny prokládají reklamy a hudební vstupy, plánovaně a někdy neplánovaně.

Sadaf Asgariová, která hraje Maryam, dává do postavy lehkou hysterii a zoufalství, emoce pomyslným divákům u televizí i skutečným divákům v kině poměrně nepříjemné. O její naději na dobrý konec, k němuž měla díky účasti v pořadu našlápnuto, začnou pochybovat.

Monu představuje jedna z nejznámějších současných íránských hvězd Behnaz Jafariová. Ukazuje ženu, která má momentálně moc nad osudem své sokyně, již převyšuje majetkem i vzděláním. Přesto není zlá, i ona si vláčí osobní i společenské bolesti.

Oko za oko?

Má právo uplatnit odvetu oko za oko, ale jak ji upozorňuje právník – tato odplata je ve skutečnosti finančně i morálně velmi náročná: „Lidé si vás najdou, i když zmizíte, najdou vás na sociálních sítích a nedají vám pokoj, přestože na tuto odplatu máte právo.“ Smyšlený příběh, natočený na základě skutečných událostí, ukazuje, že obětí systému nemusí být jen údajná vražedkyně, ale i dcera zabitého muže.

Režisér Massoud Bakhshi k Jaldě, noci odpouštění napsal i scénář. Stejně jako ke svému debutu, Spořádané rodině z roku 2012. Jeho první snímek je v Íránu zakázaný, druhý – natočený v široké koprodukci Francie, Německa, Švýcarska, Lucemburska Libanonu a Íránu – má zatím cestu volnou.

A navzdory těžkému tématu cítíme, že Jalda, noc odpouštění nechce být jen filmem festivalovým, ale divácky vstřícným způsobem vyprávění má ambici být i filmem mainstreamovým.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 15 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 21 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.