Gore Verbinski před čtrnácti lety brilantně zvedl kotvy a resuscitoval subžánr pirátského filmu. Ale když začala jít jeho série ke dnu – o čemž po Marshallově „čtyřce“, tonoucí na vlnách podivna, byli mnozí přesvědčeni – chopil se kormidla dánský tandem Joachim Rønning a Espen Sandberg. A ten v současné „pětce“ naviguje Černou perlu, Umírajícího racka a další pirátské kocábky z mělčin průměrnosti zpět do mateřského přístavu opulentního pirátskému blockbusteru.
Recenze: Salazarova pomsta naviguje Piráty z Karibiku ve stylu skvělé jedničky
Už se zdálo, že doba mořských vlků z Tortugy, pirátů s dřevěnou nohou, papouškem na rameni a mapou ukrytého pokladu za košilí definitivně skončila. Že už nikdo nebude unášet dcery ostrovních guvernérů, bojovat o čest, mstít staré křivdy, šermovat na palubách nasáklých rumem a krví, potápět královské lodě a vybírat zlato ze španělských korábů.
Karibikem už nebude křižovat Errol Flynn nebo Douglas Fairbanks na galeonách, fregatách, šalupách a brigách pod zlověstnou černou vlajkou a po Johnu Silverovi, kapitánu Bloodovi, Černém korzárovi a Sandokanovi zbyde jen nostalgická vzpomínka a pár filmů pro pamětníky.
Když se v roce 1995 stal Ostrov hrdlořezů největší filmovou kasovní katastrofou všech dob, vypadalo to, že je to konec nejen produkční společnosti Carolco Pictures a Geeny Davisové, ale také celého žánru, do kterého žádný soudný producent už nevrazí ani cent.
GALERIE
Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta
Ale to neznáte producentský parní válec jménem Jerry Bruckheimer! Jeho projekt Pirátů z Karibiku (Prokletí Černé perly, Truhla mrtvého muže, Na konci světa, Na vlnách podivna a Salazarova pomsta) charakterizují megarozpočty, megastopáže a mega akční show, která spíše než na kvalitní děj sází na vizuální kouzelníky z ILM a ujeté pitvoření Johnnyho Deppa.
Platí to také o Salazarově pomstě, která přichází právě do kin s triviálním konceptem: Všichni chtějí Poseidonův trojzubec, všichni jdou po krku Jacku Sparrowovi a všichni čekají na Deppovy pirátské klauniády, které sice už nikoho neohromí, ale přesto si je nikdo netroufne vynechat.
Kromě kapitána Barbossy a anglického královského námořnictva mu jde tentokrát po krku hlavně hororově plesnivý kapitán démonické lodi nemrtvých Salazar, kdysi vyhlášený lovec pirátů a čistič moří. Kdysi se setkali u Ďáblova trojúhelníku, kde začínající pirát Jack Sparrow vzal Salazarovi vše a naplnil ho nezměrnou bolestí a zlobou.
Zombie žraloci a zakleté koráby
Mořím teď vládnou mrtví a ti si jdou nesmlouvavě pro Jacka, kterého může zachránit (i když není jasné jak a proč) jen Poseidonův trojzubec. Nemá loď ani posádku, a když prochlastá svůj proslulý kompas a osvobodí tak Salazara a jeho zabijáky z věčného stínu, vypadá to na jeho poslední dobrodružství. A možná i poslední šanci ikonické série, protože sázka na norské režijní duo Rønning a Sandberg (Kon-Tiki) a nevyzpytatelně lavírujícího scenáristu Jeffa Nathansona (Poslední výstřel) rozhodně nebyla sázka na tutovku. Ale nakonec to dali a Jack Sparrow mohl z podpalubí opět hrdě vylézt na kapitánský můstek Černé perly.
Smysluplný děj je tu všem u paty, protože tohle je hlavně zábavná, našlapaná, akční fantasy jízda za Poseidonovým trojzubcem, s velkolepou výpravou a oslňujícími triky.
Otevírá se tu moře k Poseidonovu hrobu, závodí se zombie žraloky, za nimiž po vodní hladině sprintují monstrózní nemrtví, zakletá loď se rozevírá jako přízrak z hlubin. A navíc se zdá, že i hnusná pirátská držka dokáže zplodit anděla. Co byste chtěli víc?
Jerry Bruckheimer není škudlil (a proč taky, když čtyři miliardy za čtyři díly jsou doma), takže neuvěřitelných 320 milionů dolarů, které do Salazarovy pomsty nasypal, teď možná začínají vydělávat na pátou, protože na filmu je proklatě vidět, za co se utratily. Děj je sice řídký a děravý jako nečištěný pirátský předkus, ale forma pirátské fantasy je úžasná.
Staronovému castingu vévodí démonický vidlák Salazar alias téměř se rozkládající Javier Bardem (na jehož úchylné výstupy jsem se vždycky těšil) a který uděluje milost vždy jen jedinému muži, aby o něm měl kdo vyprávět, a pak spolehlivý mizera Barbossa Geoffreyho Rushe, který je schopný se spojit i s ďáblem, aby dosáhl svého.
Stále stejně šaškující a právě tím už prudící a ničím dalším nepřekvapující pirátský pošuk Johnny Depp (ve standardní i počítačem skvěle omlazené verzi) je tu spíše jako součást značky. A noví protagonisté nedotažené romantické lajny Kaya Scodelariová a vymydlený Brenton Thwaites sice předstírají, že jsou důležití, ale jsou spíše do počtu. Někde v těch barvitých vodách pirátské herecké party se můžete pokusit objevit i brutálně zamaskovaného Paula McCartneyho.
Pro Jacka si jdou mrtví, ale série žije dál. Zvedla kotvy, napnula plachty a podle starých osvědčených not slibně vyrazila v brázdě „jedničky“. A to je dobře! Johoho, ať teče rum!