Byl to takový můj sen – až jednou padne komunismus, vrátí se lidem domy a v historických částech Prahy vyrostou v krásných původních historických stavbách příjemné obchody, kluby, galerie… Lidé budou bydlet ve svých domech, budou se ctít, potkávat, mít se rádi, pomáhat si. Ach, kdepak jsou mé sny! Dopadlo to zcela jinak - vybydlené, vystěhované město, zvenku zmalované jako technicolorové pohádky Walta Disneyho čtyřicátých let, uvnitř pak přebudované na záludnou síť oficiálních nebo tajných penzionů. Desítky ruských a bulharských galerií, nabízejících kilometry zbytečností… Mezi tím ostrůvky, ale opravdu jen ostrůvky, připomínající moji možnou vysněnou Prahu…
Jedním z takových ostrůvků je nárožní dům na rohu Řětězové a Husovy ulice, nabízející v přízemí stálou výstavu děl Rastislava Michala, v patře pak pod laskavou a inteligentní péčí mladinké Rey Michalové malou, ale svižnou galerii, dá se říci tvrdohlavě představující to nejmladší české umění. Rea má zajímavý výběr - kde také v rychlém sledu za sebou mohli návštěvníci spatřit výstavy Karla Jerie, Micla, Lukáše Miffka, Jaroslava Valečky, Petra Kožíška, Jakuba Švédy, Romana Franty, Jana Gemrota či Jonáše Czesaného?
Poslední výstava, která potrvá do druhé poloviny května, je malý soubor děl Romana Trabury, vystavený pod trochu zavádějícím názvem Fishing, vzniklý z výběru tvorby posledních několika let. Zaslouží si malou, ale důležitou poznámku. Rea výstavu uvedla takřka geniálně – ve svém stručném a současně informačně nabitém proslovu zařadila autora přesně v nepřehledném guláši současného českého malířství, připomenula jeho velmi často až neuvěřitelné tvůrčí pohyby „ve vlastní psychologické džungli“. K autorovu širokému tvůrčímu řečišti se nechci v této krátké poznámce vracet – byl jsem rád, že byla vybrána právě vystavená díla.
Trabura je pro mne přitažlivý pro své zobrazování měst, kde samozřejmě ovlivněn Prahou anebo dalšími evropskými místy a městy spřádá svůj dynamický, někdy brutální, jindy poetizující, vždy však velmi emotivní a fantaskní sen o městě s velkým M. Soubory jeho nábřeží - kdy na břehu fiktivního vodního toku vidíme zrcadlení neuvěřitelně věžovitých měst těsně po západu slunce, zrcadlení přinášející povědomé, prodloužené pražské pobřežní věže v druhém plánu obklopované pankráckými siluetami mrakodrapů, v tom pak desítky dalších dramaticky vykonstruovaných budov (Michalová uvádí v programové skládačce, že se zde Praha mísí s Hongkongem) - mají neuvěřitelnou magickou přitažlivost. Města zde nehoří, neřítí se, nejsou ničena – odrážejí se, obeplouvána bizarními džunkovitými plavidly…
Přesto však v úvodu výstavy návštěvníka přivítá město zaplavené, jako by Trabura sám sobě musel platit jakousi daň za dramatičnost. Nábřežní obrazy jsou doplněny nádhernými motivy z barokních kostelů, jedněmi z nejhodnotnějších obrazů, které lze dnes v současné české tvorbě vysledovat. Doplňující podmořský svět, uvozený vlastně nabídkou bohatého rybího společenství u pobřežních vod, je absurdním pohledem do dalších Traburových tvůrčích vesmírů.
Galerijní výběr dává možnost vykřiknout – dočkali jsme se, my fandové Traburova městského světa, dočkali jsme se, my fandové suverénní malby (to se týká oněch kostelních motivů). Galerii za to patří dík. Na závěr – na vernisáž se nedostavila holubí letka. Kde si asi čechrala svá pírka?
Roman Trabura / Fishing - kde: Galerie Michal's Collection, Husova 13, Praha 1; kdy: výstava potrvá do 20. 5. 2011.
- Roman Trabura / Záplava zdroj: Roman Trabura http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2491/249041.jpg
- Roman Trabura / Nábřeží (2010) zdroj: Roman Trabura http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2493/249223.jpg
- Roman Trabura / Potopa (2007) zdroj: Roman Trabura http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2493/249225.jpg
- Roman Trabura / Kostel II (2002) zdroj: Roman Trabura http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2493/249224.jpg
