Vzneste se na vlně imaginace a fantazie, podlehněte úžasné atmosféře světa, jaký tu dosud nebyl (odpusť, Avatare), a přestaňte se ptát, proč do toho šel Disney znovu, když se mu jeho animovaná Kniha džunglí z roku 1967 tak povedla. Prostě buďte rádi, že šel a že je tu Mauglí se svými zvířecími kámoši znovu, nechte se jimi šťastně okouzlit - a žasněte!
Recenze: Kniha džunglí je neuvěřitelně magická podívaná
Džungle pro Mauglího není bezpečná. Jenže on je tu doma a nechce se svého domova vzdát. Každý přece musí někam patřit a on patří sem. Malé lidské mládě chce žít v džungli, navzdory pomstychtivému tygru Šér Chánovi, který říká, že sem přece člověk nesmí, a když by sem už nějak zabloudil, je třeba ho okamžitě odlovit.
Jenomže za Mauglím stojí vlčí smečka, která se ho ujala, i když tuší, že za to bude muset zaplatit životem svého vůdce Akély, a hlavně jeho nejvěrnější společníci černý pardál Baghíra a medvěd Balú, který ho má skoro stejně tak rád jako čerstvou plástev medu.
Kniha džunglí (2016, režie: Jon Favreau)
Příběh, který spolu prožili, určitě znáte. Slavné Knihy džunglí pro nás napsal v letech 1894-95 nositel Nobelovy ceny za literaturu, britský spisovatel, novinář, básník a velký vypravěč Rudyard Kipling. Staly se nejen populární klasikou, ale neušly ani zájmu filmových a televizních produkcí.
Nová adaptace není nošení dříví do indické džungle
Na čtyřicátá léta odvedl velmi slušnou práci režisér Zoltan Korda, jehož hraná černobílá verze Knihy džunglí byla později dokonce obarvena, zatímco Sommersova verze z poloviny devadesátých let Nová kniha džunglí byla spíš než nová zbytečná, nudná a vyčpěle romantická. A tak má většina z nás zafixovanou zábavnou animovanou verzi z roku 1967, na kterou (jako na svůj poslední film) ještě osobně dohlížel sám Walt Disney.
Točit podle téhle celosvětově uznávané klasiky, „signované“ samotným Mistrem, dějově téměř identický remake se může zdát jako nošení dříví do indické džungle, bizarní rozhodnutí zešílevšího producenta či jako extravagantní úchylka někoho, kdo momentálně neví, co s přebytečnými stopětasedmdesáti miliony dolarů, které tato legrace stála.
GALERIE
Kniha džunglí (2016, režie: Jon Favreau)
Právě tohle se ale stalo a vznikl tak klenot, kde je znát každý cent tohoto megarozpočtu, jenž z valné části inkasovala Moving Picture Company, brilantně předvádějící, co je třeba si představit pod pojmem soudobá filmová animace. Z tohoto pohledu je tato Kniha džunglí objevně přelomovým filmem, který dokazuje, jak autenticky životný a do posledního detailu přesvědčivě žijící svět je možné vykouzlit před greenscreenem, jak bezproblémově ho můžeme pokládat za skutečný a jak rychle si ho můžeme hned napoprvé zamilovat.
Digitální svět, který nemá chybu
Režisér Jon Favreau (Iron Man), jenž tímto natočil svůj životní opus, se scenáristou Justinem Marksem známý příběh s respektem a citem přepisují do fantastického filmového tvaru a mění ho jen v detailech. Předkládají ho v podobě, jakou jste určitě ještě neviděli, a povyšují dokonalé CGI triky na kouzelný nástroj, který dokáže vytvořit nový svět, jenž nemá chybu, kde je vám dobře a který, jako Mauglí, nebudete chtít opustit.
Je totiž dokonalý (a to jak v původní, hvězdné anglické dikci, tak překvapivě také v českém dabingu), byť v něm můžete narazit na úlisně uhrančivou mega krajtu Ká nebo panovačného gigantopitheca Ludvíka. Všechno a všichni (kromě jedenáctiletého sympaťáka Neela Sethia) jsou tu digitální, a přesto skutečnější než skutečné.
A vy, na prahu tohoto fantastického vizuálního světa máte pocit, že jste byli svědky velkého stvoření, do jehož středu jste byli opojně vrženi, protože „jen ten, kdo v koutě nesedí, zná moudrost medvědí“. Tak vstaňte a uhánějte s celou rodinou do nejbližšího multiplexu, protože tohle si nemůžete (nesmíte!) nechat na velkém plátně ujít.