Recenze: Kniha džunglí je neuvěřitelně magická podívaná

Vzneste se na vlně imaginace a fantazie, podlehněte úžasné atmosféře světa, jaký tu dosud nebyl (odpusť, Avatare), a přestaňte se ptát, proč do toho šel Disney znovu, když se mu jeho animovaná Kniha džunglí z roku 1967 tak povedla. Prostě buďte rádi, že šel a že je tu Mauglí se svými zvířecími kámoši znovu, nechte se jimi šťastně okouzlit - a žasněte!

Džungle pro Mauglího není bezpečná. Jenže on je tu doma a nechce se svého domova vzdát. Každý přece musí někam patřit a on patří sem. Malé lidské mládě chce žít v džungli, navzdory pomstychtivému tygru Šér Chánovi, který říká, že sem přece člověk nesmí, a když by sem už nějak zabloudil, je třeba ho okamžitě odlovit.

Jenomže za Mauglím stojí vlčí smečka, která se ho ujala, i když tuší, že za to bude muset zaplatit životem svého vůdce Akély, a hlavně jeho nejvěrnější společníci černý pardál Baghíra a medvěd Balú, který ho má skoro stejně tak rád jako čerstvou plástev medu.

Kniha džunglí (2016, režie: Jon Favreau)
Zdroj: Falcon

Příběh, který spolu prožili, určitě znáte. Slavné Knihy džunglí pro nás napsal v letech 1894-95 nositel Nobelovy ceny za literaturu, britský spisovatel, novinář, básník a velký vypravěč Rudyard Kipling. Staly se nejen populární klasikou, ale neušly ani zájmu filmových a televizních produkcí.

Nová adaptace není nošení dříví do indické džungle

Na čtyřicátá léta odvedl velmi slušnou práci režisér Zoltan Korda, jehož hraná černobílá verze Knihy džunglí byla později dokonce obarvena, zatímco Sommersova verze z poloviny devadesátých let Nová kniha džunglí byla spíš než nová zbytečná, nudná a vyčpěle romantická. A tak má většina z nás zafixovanou zábavnou animovanou verzi z roku 1967, na kterou (jako na svůj poslední film) ještě osobně dohlížel sám Walt Disney.

Točit podle téhle celosvětově uznávané klasiky, „signované“ samotným Mistrem, dějově téměř identický remake se může zdát jako nošení dříví do indické džungle, bizarní rozhodnutí zešílevšího producenta či jako extravagantní úchylka někoho, kdo momentálně neví, co s přebytečnými stopětasedmdesáti miliony dolarů, které tato legrace stála.

Právě tohle se ale stalo a vznikl tak klenot, kde je znát každý cent tohoto megarozpočtu, jenž z valné části inkasovala Moving Picture Company, brilantně předvádějící, co je třeba si představit pod pojmem soudobá filmová animace. Z tohoto pohledu je tato Kniha džunglí objevně přelomovým filmem, který dokazuje, jak autenticky životný a do posledního detailu přesvědčivě žijící svět je možné vykouzlit před greenscreenem, jak bezproblémově ho můžeme pokládat za skutečný a jak rychle si ho můžeme hned napoprvé zamilovat.

Digitální svět, který nemá chybu

Režisér Jon Favreau (Iron Man), jenž tímto natočil svůj životní opus, se scenáristou Justinem Marksem známý příběh s respektem a citem přepisují do fantastického filmového tvaru a mění ho jen v detailech. Předkládají ho v podobě, jakou jste určitě ještě neviděli, a povyšují dokonalé CGI triky na kouzelný nástroj, který dokáže vytvořit nový svět, jenž nemá chybu, kde je vám dobře a který, jako Mauglí, nebudete chtít opustit.

Je totiž dokonalý (a to jak v původní, hvězdné anglické dikci, tak překvapivě také v českém dabingu), byť v něm můžete narazit na úlisně uhrančivou mega krajtu Ká nebo panovačného gigantopitheca Ludvíka. Všechno a všichni (kromě jedenáctiletého sympaťáka Neela Sethia) jsou tu digitální, a přesto skutečnější než skutečné.

A vy, na prahu tohoto fantastického vizuálního světa máte pocit, že jste byli svědky velkého stvoření, do jehož středu jste byli opojně vrženi, protože „jen ten, kdo v koutě nesedí, zná moudrost medvědí“. Tak vstaňte a uhánějte s celou rodinou do nejbližšího multiplexu, protože tohle si nemůžete (nesmíte!) nechat na velkém plátně ujít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...