Recenze: Kámen v architektuře

Malá intimní výstava je výsledkem soutěže o uplatnění přírodního kamene v současné architektuře, jak ji letos na jaře vyhlásila Obec architektů ČR. Porota nehodnotila jen architektonické vyznění, ale také vhodnost kamene, kvalitu zpracování, podmínky využití na daném místě i nezávislé estetické ztvárnění. Soutěž probíhala poprvé, čímž se asi vysvětluje i menší počet přihlášených prací. Přesto se porota shodla na třech oceněních za významné práce, které jsou již realizovány a působí neobyčejně kladným způsobem.

Hlavní cenu získali architekti Kateřina Vávrová a Karel Lapka za zpracování hned dvou rozsáhlých děl, promenády na pravém břehu Otavy v Písku a lokality Bakaláře tamtéž. Současně byl ohodnocen i fakt, že takováto silná díla působí v jednom městě, které tak dokázalo kvalitní přístup ke svému životnímu a kulturnímu prostředí. Porota jednomyslně pochválila způsob zdůraznění historické paměti místa při zcela soudobém použití tradičních prvků a při dokonalé kvalitě kamenického řemesla. Čistota pojetí i architektonického zpracování učinila z obou míst v Písku prostory oblíbené jako místa setkávání a komunikace.

Oldřich Hájek, Jaroslav Šafer, Laco Fecsu, Tomáš Pavlík, Petra Čížková a  Olga Rusová byli oceněni čestným uznáním za uplatnění přírodního kamene jako dominantního výtvarného prvku při pracování fasády obytného souboru River Diamond v pražském Karlíně. Přestože se jedná vlastně o návrat k dávno tradičnímu evropskému stavebnímu materiálu, podařilo se dokázat, že způsob využití kamene může nejen ukázat cestu, ale také stavbu zkvalitnit a dát ji punc určité elegance a luxusu.

Třetím oceněným dílem je most přes řeku Berounku v Praze-Lahovicích. Tam autoři Václav Mach, Lukáš Zemek a Iveta Torkoniaková zvolili lehce historizující tvar ledolamů s nadčasovým aerodynamickým řešením. Nosné sloupy mostu  překračují estetickým výrazem hraniční omezení konkrétních stylových období. Pokud si dáte čas a podíváte se na most ze strany podjezdu neboli od hladiny, oceníte kouzlo, dané  šedomodrou požárskou žulou. I zde kámen dodal  projektu určitou robustnost, zdůrazňující eleganci a solidnost architektonického výrazu a připomínající kámen jako přirozený stavební materiál (a to i u rozsáhlých dopravních staveb).

Dá se konstatovat, že drobná soutěž uspěla – ohodnocená díla patří k tomu nejlepšímu, co se v posledních několika letech v Čechách postavilo.

Kámen v architektuře – výstava a soutěžní přehlídka realizovaných staveb s užitím přírodního kamene - Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství; kde: Václavské náměstí 833/31 (v průchodu), 110 00 Praha 1; kdy: denně do 17:00 hoodin, výstava potrvá do 18. 6. 2011.

  • Most přes řeku Berounku v Praze-Lahovicích (autoři Václav Mach, Lukáš Zemek a Iveta Torkoniaková) zdroj: Obec architektů ČR http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2634/263369.jpg
  • Bakaláře v Písku (architekti: Kateřina Vávrová a Karel Lapka) zdroj: Obec architektů ČR http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2634/263370.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 20 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 21 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...