Recenze: Jiné domy

Martin Strakoš a Radovan Lipus jsou pro mne snad ty nejpřitažlivější osobnosti Severní Moravy. Dohromady dokonce vytvářejí sousoší renesanční rozmáchlosti - od zaníceného památkářského boje proti neobyčejným záporným silám současnosti po literární skvosty, vtipnou televizní osvětu a zajímavá divadelní režijní díla. Právě nyní můžeme sledovat další zajímavou akci, kterou hodnotí anebo na kterou upozorňují vtipnými texty v malém praktickém katalogu. Je to výstava, kterou připravilo ostravské Centrum nové architektury (CNA) jako putovní. Zahájila svou cestu v nové galerii Albertovec u Hrádku u Opavy a jmenuje se tak trochu bondovsky Jiné domy 007.

Autoři výstavy, vedení CNA David Floryk, Kamil Mrva a Radim Václavík, oslovili sedm místních architektonických ateliérů v rámci své chvályhodné náplně podporovat dobrou současnou moderní architekturu a informovat o ní nejširší veřejnost. Výstava, která je opravdu malá rozsahem, naplnila nyní přízemí Frágnerovy galerie velmi střízlivou a stručnou, převážně fotografickou prezentací a stala se mezi odborníky magnetem, přitahujícím kvalitou představovaných projektů.

Jsou to opravdu jiné domy, které vznikají samozřejmě v posledních letech po celé republice, byvše však utopené v moři neuvěřitelných a neladících, tak trochu nešťastných, výplodů masové stavební kultury. Jsou jiné proto, že přesně slouží jsouce vytvářeny na míru inteligentnímu zákazníkovi. A radostným překvapením, které výstava přináší, je zjištění, že takové domy vyrůstají v nečekané eleganci, kráse a účelnosti také právě tam, na Severní Moravě. Architekti Bindr, Frolíková-Palánová, Kocych, Mrva, Nasadil, Václavík a Wittassek drží laťku tak vysoko, že se až hlava zatočí. Plná výstavní síň, kde lidé upřímně zaujati nejen elegancí nevtíravých a přitom nápaditých návrhů obdivují materiálovou fantazii a zejména detailně studují vtipná dispoziční řešení, úžasnou práci se světlem, střídmé zacházení s prostorem, potvrzuje úspěch.

Škála nových staveb z prken oněch sedmi ateliérů stojí za zamyšlení a za zaznamenání. Protože jestli máte teď na podzim trochu času, vezměte vůz a namalujte si do mapy trasu cesty, která přinese potěšení nejen vám a vašim přátelům, ale i všem, kteří neúnavně na šíření kultury a kouzla nové české architektury pracují. Tak kampak? Opava, Chvalíkovice, Šeděnkova, Kásné pole, Frýdek-Místek, Kopřivnice, Vřesina u Hlučína, Ostrava, Třebovice ve Slezsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 14 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...