Recenze: Filmový Warcraft je nadějný úsvit adaptací počítačových her

Již řadu let žijí lidé v míru, ale teď se blíží cosi hrozivého, co by mohlo zničit jejich svět, zvaný Azeroth. Již brzo projdou magickým portálem, živeným lidskými životy, temné síly, jejichž říše Draenor umírá. To se početné kmeny gigantických bijců Orků, kteří znají jen život ve válce a boji, daly do nezastavitelného pohybu. Nemají se kam vrátit a pokud chtějí přežít, tak musí jejich Horda obsadit nové teritorium. Takový příběh vypráví fantasy řežba Warcraft: První střet.

Nic nového pod krvavým sluncem neboť Orkové a lidé spolu válčí od nepaměti. Již brzy otevře sjednotitel klanů, slizký vůdce Hordy, mazaný mág Gul'dan bránu a dva světy se střetnou v nesmiřitelné řezničině, kde může přežít jen jeden. Že vám to připadá jako něco důvěrně známého a povědomého, o čem jste již někdy slyšeli. Nebo to dokonce zažili?

Nejen příjemné překvapení

Žádný div, protože tahle fantasy nakládačka byla natočena podle počítačové hry, která vykazuje neuvěřitelných sto milionů registrovaných uživatelů, kteří si to s ní po celém světě užívají. Vzájemná synergie je evidentní. Tahle armáda hráčů přece nemůže ignorovat „svůj“ blockbuster za nějakých sto šedesát mega, ale bude natěšeně zdrhat do multiplexů, aby si to užila minimálně ve 3D a zcela nepochybně s sebou strhne také hrou dosud nedotčené, kteří po projekci zjistí, že už bez ní nemohou existovat.

Jenomže je tu háček, na kterém by si všichni, kdo na tohle vsadili, mohli případně hodit mašli. Spočívá v tom, že na rozdíl od ekranizace komiksových předloh se řada (neřkuli většina) filmových přepisů počítačových her zrovna dvakrát nevyvedla (viz např. Super Mario Bros., Mortal Kombat nebo Lara Croft – Tomb Raider). Je na čase to změnit, řekli si možná ve společnosti Blizzard Entertainment a s vědomím, že to mohou prokaučovat, uvolnili pro filmaře své rodinné stříbro, megaúspěšnou hru World of Warcraft, která je zcela určitě jednou z nejúspěšnějších fantasy herní historie. A protože jim šlo opravdu o hodně, řekli si, že budou na realizaci průběžně dohlížet. Jak řekli, tak udělali. A udělali dobře!

Jako divák touto hrou absolutně nepoznamenaný, bez ohledu na to, jak zahraniční kritiky kosmaté Orky kostí, a s vědomím, že to může do jisté (věřím, že nikoli podstatné) míry ohrozit kredibilitu mých dalších hodnocení, musím suše a pravdivě konstatovat, že jsem se bavil a tenhle opulentní opus pro mě byl nejen příjemným překvapením, ale i něco jako nadějný úsvit úspěšných a divácky vděčných filmových adaptací počítačových her. Už bylo načase.

Buď budou bojovat společně, nebo společně padnou

Tak zní základní dramatické schéma, které režisér se skromnou, ale zajímavou a spíše nízkorozpočtovou filmografií Duncan Jones (Moon, Zdrojový kód) akceleruje podle repliky: „Ať už máš v úmyslu udělat cokoliv, udělej to hned!“ Protože za chvíli, by už mohlo být pozdě! Tenhle talentovaný syn Davida Bowieho se s tím prostě nemaže a tlačí na tempařskou pilu, co mu síly stačí a co stihne spektakulární kamera Novozélanďana Simona Duggana, který plynule přešel z komiksu (300: Vzestup říše) do ne zas až tak vzdáleného vizuálu počítačové hry.

Z velkého plátna se valí CGI svět, který se ani nesnaží předstírat, že je reálný (což žánru fantasy zásadně neubližuje), zalidněný herci, z nichž někteří (Travis Fimmel, Paula Pattonová či snaživě přehrávající Ben Foster) sice dělají, co mohou, ale je vidět, jak jsou si vědomi toho, že na úžasné a do posledního detailu počítačem vymazlené Orky, z nichž někteří vystupují jako sympatická digitální monstra (Durotan), stejně nemají.

Předností Prvního střetu, který má být prologem předpokládané trilogie, je fakt, že není černobílý a na obou stranách bojiště si můžete najít sympaťáka, který vám sedne, děj není komplikovaný (a proč taky) a nikdo není nedotknutelný v tom smyslu, že kdokoli může kdykoli zemřít, což je jednoduchá a fungující finta, jak udržovat napětí. Tahle mega fantasy vás pohltí a převálcuje, když se v ní jako „malozubí“ nebudete zbytečně nimrat a hledat skryté významy v bonmotech typu: „Ze světla přichází temnota a s temnoty světlo.“ Tahle látka se na velkém filmovém plátně objevit musela. Byla to jen otázka správného času. Řekl bych, že právě teď nastal!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
před 2 hhodinami

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
12:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 4 hhodinami

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
včeraAktualizovánovčera v 17:44‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
včera v 13:42‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
včera v 10:12‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:32‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.