Recenze: Filmový Warcraft je nadějný úsvit adaptací počítačových her

Již řadu let žijí lidé v míru, ale teď se blíží cosi hrozivého, co by mohlo zničit jejich svět, zvaný Azeroth. Již brzo projdou magickým portálem, živeným lidskými životy, temné síly, jejichž říše Draenor umírá. To se početné kmeny gigantických bijců Orků, kteří znají jen život ve válce a boji, daly do nezastavitelného pohybu. Nemají se kam vrátit a pokud chtějí přežít, tak musí jejich Horda obsadit nové teritorium. Takový příběh vypráví fantasy řežba Warcraft: První střet.

Nic nového pod krvavým sluncem neboť Orkové a lidé spolu válčí od nepaměti. Již brzy otevře sjednotitel klanů, slizký vůdce Hordy, mazaný mág Gul'dan bránu a dva světy se střetnou v nesmiřitelné řezničině, kde může přežít jen jeden. Že vám to připadá jako něco důvěrně známého a povědomého, o čem jste již někdy slyšeli. Nebo to dokonce zažili?

Nejen příjemné překvapení

Žádný div, protože tahle fantasy nakládačka byla natočena podle počítačové hry, která vykazuje neuvěřitelných sto milionů registrovaných uživatelů, kteří si to s ní po celém světě užívají. Vzájemná synergie je evidentní. Tahle armáda hráčů přece nemůže ignorovat „svůj“ blockbuster za nějakých sto šedesát mega, ale bude natěšeně zdrhat do multiplexů, aby si to užila minimálně ve 3D a zcela nepochybně s sebou strhne také hrou dosud nedotčené, kteří po projekci zjistí, že už bez ní nemohou existovat.

Jenomže je tu háček, na kterém by si všichni, kdo na tohle vsadili, mohli případně hodit mašli. Spočívá v tom, že na rozdíl od ekranizace komiksových předloh se řada (neřkuli většina) filmových přepisů počítačových her zrovna dvakrát nevyvedla (viz např. Super Mario Bros., Mortal Kombat nebo Lara Croft – Tomb Raider). Je na čase to změnit, řekli si možná ve společnosti Blizzard Entertainment a s vědomím, že to mohou prokaučovat, uvolnili pro filmaře své rodinné stříbro, megaúspěšnou hru World of Warcraft, která je zcela určitě jednou z nejúspěšnějších fantasy herní historie. A protože jim šlo opravdu o hodně, řekli si, že budou na realizaci průběžně dohlížet. Jak řekli, tak udělali. A udělali dobře!

Jako divák touto hrou absolutně nepoznamenaný, bez ohledu na to, jak zahraniční kritiky kosmaté Orky kostí, a s vědomím, že to může do jisté (věřím, že nikoli podstatné) míry ohrozit kredibilitu mých dalších hodnocení, musím suše a pravdivě konstatovat, že jsem se bavil a tenhle opulentní opus pro mě byl nejen příjemným překvapením, ale i něco jako nadějný úsvit úspěšných a divácky vděčných filmových adaptací počítačových her. Už bylo načase.

Buď budou bojovat společně, nebo společně padnou

Tak zní základní dramatické schéma, které režisér se skromnou, ale zajímavou a spíše nízkorozpočtovou filmografií Duncan Jones (Moon, Zdrojový kód) akceleruje podle repliky: „Ať už máš v úmyslu udělat cokoliv, udělej to hned!“ Protože za chvíli, by už mohlo být pozdě! Tenhle talentovaný syn Davida Bowieho se s tím prostě nemaže a tlačí na tempařskou pilu, co mu síly stačí a co stihne spektakulární kamera Novozélanďana Simona Duggana, který plynule přešel z komiksu (300: Vzestup říše) do ne zas až tak vzdáleného vizuálu počítačové hry.

Z velkého plátna se valí CGI svět, který se ani nesnaží předstírat, že je reálný (což žánru fantasy zásadně neubližuje), zalidněný herci, z nichž někteří (Travis Fimmel, Paula Pattonová či snaživě přehrávající Ben Foster) sice dělají, co mohou, ale je vidět, jak jsou si vědomi toho, že na úžasné a do posledního detailu počítačem vymazlené Orky, z nichž někteří vystupují jako sympatická digitální monstra (Durotan), stejně nemají.

Předností Prvního střetu, který má být prologem předpokládané trilogie, je fakt, že není černobílý a na obou stranách bojiště si můžete najít sympaťáka, který vám sedne, děj není komplikovaný (a proč taky) a nikdo není nedotknutelný v tom smyslu, že kdokoli může kdykoli zemřít, což je jednoduchá a fungující finta, jak udržovat napětí. Tahle mega fantasy vás pohltí a převálcuje, když se v ní jako „malozubí“ nebudete zbytečně nimrat a hledat skryté významy v bonmotech typu: „Ze světla přichází temnota a s temnoty světlo.“ Tahle látka se na velkém filmovém plátně objevit musela. Byla to jen otázka správného času. Řekl bych, že právě teď nastal!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 6 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 13 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánovčera v 22:11

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
včera v 20:05

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.