Recenze: Filmový Warcraft je nadějný úsvit adaptací počítačových her

Již řadu let žijí lidé v míru, ale teď se blíží cosi hrozivého, co by mohlo zničit jejich svět, zvaný Azeroth. Již brzo projdou magickým portálem, živeným lidskými životy, temné síly, jejichž říše Draenor umírá. To se početné kmeny gigantických bijců Orků, kteří znají jen život ve válce a boji, daly do nezastavitelného pohybu. Nemají se kam vrátit a pokud chtějí přežít, tak musí jejich Horda obsadit nové teritorium. Takový příběh vypráví fantasy řežba Warcraft: První střet.

Nic nového pod krvavým sluncem neboť Orkové a lidé spolu válčí od nepaměti. Již brzy otevře sjednotitel klanů, slizký vůdce Hordy, mazaný mág Gul'dan bránu a dva světy se střetnou v nesmiřitelné řezničině, kde může přežít jen jeden. Že vám to připadá jako něco důvěrně známého a povědomého, o čem jste již někdy slyšeli. Nebo to dokonce zažili?

Nejen příjemné překvapení

Žádný div, protože tahle fantasy nakládačka byla natočena podle počítačové hry, která vykazuje neuvěřitelných sto milionů registrovaných uživatelů, kteří si to s ní po celém světě užívají. Vzájemná synergie je evidentní. Tahle armáda hráčů přece nemůže ignorovat „svůj“ blockbuster za nějakých sto šedesát mega, ale bude natěšeně zdrhat do multiplexů, aby si to užila minimálně ve 3D a zcela nepochybně s sebou strhne také hrou dosud nedotčené, kteří po projekci zjistí, že už bez ní nemohou existovat.

Jenomže je tu háček, na kterém by si všichni, kdo na tohle vsadili, mohli případně hodit mašli. Spočívá v tom, že na rozdíl od ekranizace komiksových předloh se řada (neřkuli většina) filmových přepisů počítačových her zrovna dvakrát nevyvedla (viz např. Super Mario Bros., Mortal Kombat nebo Lara Croft – Tomb Raider). Je na čase to změnit, řekli si možná ve společnosti Blizzard Entertainment a s vědomím, že to mohou prokaučovat, uvolnili pro filmaře své rodinné stříbro, megaúspěšnou hru World of Warcraft, která je zcela určitě jednou z nejúspěšnějších fantasy herní historie. A protože jim šlo opravdu o hodně, řekli si, že budou na realizaci průběžně dohlížet. Jak řekli, tak udělali. A udělali dobře!

Jako divák touto hrou absolutně nepoznamenaný, bez ohledu na to, jak zahraniční kritiky kosmaté Orky kostí, a s vědomím, že to může do jisté (věřím, že nikoli podstatné) míry ohrozit kredibilitu mých dalších hodnocení, musím suše a pravdivě konstatovat, že jsem se bavil a tenhle opulentní opus pro mě byl nejen příjemným překvapením, ale i něco jako nadějný úsvit úspěšných a divácky vděčných filmových adaptací počítačových her. Už bylo načase.

Buď budou bojovat společně, nebo společně padnou

Tak zní základní dramatické schéma, které režisér se skromnou, ale zajímavou a spíše nízkorozpočtovou filmografií Duncan Jones (Moon, Zdrojový kód) akceleruje podle repliky: „Ať už máš v úmyslu udělat cokoliv, udělej to hned!“ Protože za chvíli, by už mohlo být pozdě! Tenhle talentovaný syn Davida Bowieho se s tím prostě nemaže a tlačí na tempařskou pilu, co mu síly stačí a co stihne spektakulární kamera Novozélanďana Simona Duggana, který plynule přešel z komiksu (300: Vzestup říše) do ne zas až tak vzdáleného vizuálu počítačové hry.

Z velkého plátna se valí CGI svět, který se ani nesnaží předstírat, že je reálný (což žánru fantasy zásadně neubližuje), zalidněný herci, z nichž někteří (Travis Fimmel, Paula Pattonová či snaživě přehrávající Ben Foster) sice dělají, co mohou, ale je vidět, jak jsou si vědomi toho, že na úžasné a do posledního detailu počítačem vymazlené Orky, z nichž někteří vystupují jako sympatická digitální monstra (Durotan), stejně nemají.

Předností Prvního střetu, který má být prologem předpokládané trilogie, je fakt, že není černobílý a na obou stranách bojiště si můžete najít sympaťáka, který vám sedne, děj není komplikovaný (a proč taky) a nikdo není nedotknutelný v tom smyslu, že kdokoli může kdykoli zemřít, což je jednoduchá a fungující finta, jak udržovat napětí. Tahle mega fantasy vás pohltí a převálcuje, když se v ní jako „malozubí“ nebudete zbytečně nimrat a hledat skryté významy v bonmotech typu: „Ze světla přichází temnota a s temnoty světlo.“ Tahle látka se na velkém filmovém plátně objevit musela. Byla to jen otázka správného času. Řekl bych, že právě teď nastal!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 23 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...