Recenze: Dej mi své jméno a dostaneš křehkou letní gay romanci

Letní lásky jsou nezapomenutelné, i když navzdory slibům většinou skončí spolu s létem, v němž se zrodily. A nezapomenutelná je i filmová gay romance Dej mi své jméno italského režiséra Lucy Guadagnina. Po Oscarech si intimní sladké nicnedělání mohou užít i čeští diváci.

Sedmnáctiletý Elio a doktorand Olivier se potkali v roce 1983, uprostřed rozmarného italského léta, někde v Lombardii. V lenivě bezstarostné atmosféře italských prázdnin a rustikálním venkovském domě stále sílící okouzlení Oliverem Elia žene k tomu, že je to právě on, kdo nečekaně přebírá iniciativu a pokládá zásadní otázku. Oliverova odpověď může Elia posunout od teenagerovského dospívání k nečekané dospělosti.

A to, jak ji filmový klasik James Ivory dokázal vepsat do scénáře a režisér Luca Guadagnino (se svým precizně poskládaným hereckým a realizačním týmem) přepsat na filmové plátno rozhodlo, že se z docela nenápadné a dějově minimalistické letní story stala světová pecka s velkým přesahem a čtyřmi oscarovými nominacemi (pro nejlepší film, herce v hlavní roli, adaptovaný scénář a píseň). A v oscarovém finále se z Jamese Ivoryho stal scenáristický rekordman, neboť je ve svých téměř devadesáti letech zřejmě nejstarším Oscarem oceněným tvůrcem.

Pochopení pro vášeň i rozpaky

Protagonisté téhle lenivé story, která nikam nechvátá, si v duchu „dolce far niente“ dávají načas a tempo snímku se jim ochotně přizpůsobuje. Režisér Luca Guadagnino má pochopení pro jejich vášeň, doteky i subtilní přibližování, naplněné rozpaky, strachem i chvějivým očekáváním.

Scénář (vycházející z pocitové literární předlohy Andrého Acimana) neuchvátaně, nicméně přímočaře směřuje k osudovému sblížení, lehce ujeté scéně se zneužitou broskví (která je už mírným přešlapem) a elementárnímu zjištění, že jakkoli život není jednoduchý, je nakonec přece jen krásný.

Michael Stuhlbarg, Timothée Chalamet, Armie Hammer
Zdroj: Falcon

Tohle všechno dokáže Guadagnino odvyprávět bez zbytečného tlačení na pilu, není eroticky explicitní (jakkoli se to prvoplánově nabízí), ale spíše pohodově a jemně smyslný a tím paradoxně výmluvnější. Jeho prázdninová, dějově úsporná, ale emocemi překypující romance Dej mi své jméno tak tematicky završuje jeho volný triptych o více či méně (ne)naplněných touhách, jejichž proměny můžeme sledovat v předchozích opusech Mé jméno je láska a Oslněni sluncem.

Přesní herci

Přirozeně odvyprávěný příběh, jakoby vzdáleně inspirován antikou, je rozvíjen dvojicí ústředních postav (Elio a Oliver), ozdobených přesnými a oslovujícími hereckými výkony. Oscarová nominace v kategorii herec v hlavní roli přistála právem u multitalentovaného Timothéea Chalameta, jenž se kvůli figuře Elia naučil obstojně italsky a hrát na klavír, zatímco Armie Hammer (jenž vypadá na více než proklamovaných čtyřiadvacet) vcelku přesvědčivě splynul s elegantní postavou židovského doktoranda z Nové Anglie Olivera.

A nepřehlédnutelný je i tolerantní intelektuál a Eliův otec, profesor Perlman, v podání výmluvného Michaela Stuhlbarga, jenž tenhle snímek zarámoval skvělým závěrečným monologem, v němž nejen chápe, ale také svým způsobem závidí to, co sám nikdy nedokázal přijmout.

Cosi nečekaného

Dej mi své jméno je komorní romantika pro dva hlasy a chápavý chorus, natočená na klasický, pětatřicetimilimetrový formát thajským kameramanem Sayombhuem Mukdeepromem, jehož vizuál neuvěřitelně citlivě pracuje s atmosférickými detaily, podmalovanými převážně klavírními motivy.

Jakkoli se odehrává v jiné nadmořské výšce nežli například Zkrocená hora, nezůstává v jejím stínu a nezaostává ani za loňským oscarovým Moonlightem. Přináší cosi intimního, atmosférického a křehkého a také melancholického, přirozeného a nevyhnutelného, něco stejně nenásilného jako intenzivního, co je stejně tak o nečekaném milostném vzplanutí jako o toleranci a pochopení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 3 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...