Recenze: Čistá práce. Romeo, Julie a tma v Divadle v Dlouhé

Nahrávám video
Romeo, Julie a tma v Divadle v Dlouhé
Zdroj: ČT24

Existuje důvod k dramatizaci známé, skoro středoškolsky povinné novely Jana Otčenáška o lásce gymnaziálního studenta Pavla a židovské dívky Ester, kterou skrývá v roce 1942 během heydrichiády? Inscenace v pražském Divadle v Dlouhé poskytuje kladnou odpověď.

Otčenáškova novela z roku 1958 byla zfilmována, dramatizována, překládána; svého času platila za velmi populární dílo. Dramatizátoři Hana Burešová a Štěpán Otčenášek (ano, syn jmenovaného spisovatele, od jehož úmrtí uplyne tento měsíc čtyřicet let) však přistoupili k nové, své vlastní adaptaci s použitím citací z dobových dokumentů, z románu Jiřího Weila Život s hvězdou a z povídkového souboru Josefa Škvoreckého Sedmiramenný svícen.

Dějově i v replikách ovšem zůstali předloze v zásadě věrní, neběží o dekonstrukci klasického díla, jak to v Praze v posledních dvou měsících předvedlo Divadlo Komedie či Dejvické divadlo.

Důvěru Burešová s Otčenáškem vložili do síly příběhu a energii pak celý tvůrčí tým napřel do pokud možno věrohodného, esteticky čistého a intenzivně působícího ztvárnění; do vyprávění, které ve zkušeně dávkovaném temporytmu odsýpá (hraje se zhruba devadesát minut bez pauzy), aniž by tlačilo na expresi. Inscenace dokáže evokovat niternost ústředního vztahu Pavla a Ester i hrůzu doby, v níž se to vše odehrává.

Romeo, Julie a tma (Divadlo v Dlouhé)
Zdroj: Martin Špelda/Divadlo v Dlouhé

Režisérka Burešová ze souboru divadla vybrala zcela adekvátní představitele v Marii Poulové (Ester) a Pavlu Neškudlovi (Pavel). Poulová se během svého dosavadního nedlouhého působení na této scéně vypracovala v důležitou osobnost souboru, o Neškudlovi platí totéž. Dokládá to i výčet rolí, které v současném repertoáru divadla oba zastávají.

Neškudlův Pavel nepůsobí jako hrdina. Je spíše introvertem, maturantem bez póz, zásah soucitem a láskou jako kdyby šel zprvu trochu mimo jeho vědomí, jako kdyby naslouchal instinktům. Ale pak již jedná cílevědomě. Poulové Ester je zraněný živel. Rodiče jí odvezli do Terezína, zprávy od nich nemá, stýská se jí, ale zůstává v ní energie mládí, provaluje se její spontánní povaha, byť škrcená strachem a úzkostmi z toho všeho, co se to se světem děje.

Celou recenzi Josefa Chuchmy si je možné přečíst na kulturním speciálu ČT ArtZóna, odkud byl text převzat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...