Recenze: Čistá práce. Romeo, Julie a tma v Divadle v Dlouhé

Nahrávám video
Romeo, Julie a tma v Divadle v Dlouhé
Zdroj: ČT24

Existuje důvod k dramatizaci známé, skoro středoškolsky povinné novely Jana Otčenáška o lásce gymnaziálního studenta Pavla a židovské dívky Ester, kterou skrývá v roce 1942 během heydrichiády? Inscenace v pražském Divadle v Dlouhé poskytuje kladnou odpověď.

Otčenáškova novela z roku 1958 byla zfilmována, dramatizována, překládána; svého času platila za velmi populární dílo. Dramatizátoři Hana Burešová a Štěpán Otčenášek (ano, syn jmenovaného spisovatele, od jehož úmrtí uplyne tento měsíc čtyřicet let) však přistoupili k nové, své vlastní adaptaci s použitím citací z dobových dokumentů, z románu Jiřího Weila Život s hvězdou a z povídkového souboru Josefa Škvoreckého Sedmiramenný svícen.

Dějově i v replikách ovšem zůstali předloze v zásadě věrní, neběží o dekonstrukci klasického díla, jak to v Praze v posledních dvou měsících předvedlo Divadlo Komedie či Dejvické divadlo.

Důvěru Burešová s Otčenáškem vložili do síly příběhu a energii pak celý tvůrčí tým napřel do pokud možno věrohodného, esteticky čistého a intenzivně působícího ztvárnění; do vyprávění, které ve zkušeně dávkovaném temporytmu odsýpá (hraje se zhruba devadesát minut bez pauzy), aniž by tlačilo na expresi. Inscenace dokáže evokovat niternost ústředního vztahu Pavla a Ester i hrůzu doby, v níž se to vše odehrává.

Romeo, Julie a tma (Divadlo v Dlouhé)
Zdroj: Martin Špelda/Divadlo v Dlouhé

Režisérka Burešová ze souboru divadla vybrala zcela adekvátní představitele v Marii Poulové (Ester) a Pavlu Neškudlovi (Pavel). Poulová se během svého dosavadního nedlouhého působení na této scéně vypracovala v důležitou osobnost souboru, o Neškudlovi platí totéž. Dokládá to i výčet rolí, které v současném repertoáru divadla oba zastávají.

Neškudlův Pavel nepůsobí jako hrdina. Je spíše introvertem, maturantem bez póz, zásah soucitem a láskou jako kdyby šel zprvu trochu mimo jeho vědomí, jako kdyby naslouchal instinktům. Ale pak již jedná cílevědomě. Poulové Ester je zraněný živel. Rodiče jí odvezli do Terezína, zprávy od nich nemá, stýská se jí, ale zůstává v ní energie mládí, provaluje se její spontánní povaha, byť škrcená strachem a úzkostmi z toho všeho, co se to se světem děje.

Celou recenzi Josefa Chuchmy si je možné přečíst na kulturním speciálu ČT ArtZóna, odkud byl text převzat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 6 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 20 hhodinami

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
před 21 hhodinami

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026

Kanadská zpěvačka podpořila americké olympioniky a má co vysvětlovat

Kanadská zpěvačka Tate McRaeová se objevila ve videu na podporu amerického olympijského týmu. Jenže rozladila tím řadu Kanaďanů, kteří zpěvačce mimo jiné vyčítají neohrabanost takového gesta v době, kdy jsou vztahy těchto dvou severoamerických zemí poněkud napjaté.
6. 2. 2026

Vyhnaná Gerta Schnirch si nese své trauma i ve filmu

Dvoudílný televizní snímek Gerta Schnirch podle knihy Kateřiny Tučkové se dotýká odsunu Němců z poválečného Československa. Vznikl v mezinárodní koprodukci, do níž se mimo jiné zapojila Česká televize a stanice HBO, kde je dramatický příběh nyní k vidění.
6. 2. 2026
Načítání...