Recenze: Akční drama ze sociální periférie jde Proti vlastní krvi

Žijí jako novodobí nomádi v karavanech, zaparkovaných na okraji města a společnosti. Vedou nepřetržitou válku proti systému, královně, bengům, paďourům a představě, že je Bůh stvořil z ryby. Pytlačí, čórkaří, flákají se životem, prudí spořádaný svět a rvou se s každým, kdo jim do toho kecá. A také ví, že to dají, jen když budou držet spolu!

Britský nezávislý film, komponovaný v tóninách sociálního realismu a žánrově ukotvený ve formátu sociálního dramatu, je pojem, který má svoji kvalitu, kontinuitu i klasické představitele, jako je třeba Ken Loach (Já, Daniel Blake). Jakkoli to nejsou všeobjímající mainstreamové opusy vhodné pro každého, jsou nezřídka překvapivě divácky vstřícné, neboť dokazují, že sociální drama nemusí být bezvýchodně tíživé či neutěšeně depresivní. Taková je třeba autentická paneláková story o dospívání Fish Tank nebo road movie mladých loserů napříč Amerikou American Honey režisérky Andrey Arnoldové či dramedie Matthewa Warchuse Pride, v níž se na pozadí hornické stávky v roce 1984, kterou podporují lesby a gayové, bojuje spíše než s Margaret Thatcherovou s předsudky a intolerancí.

Do tohoto zajímavého proudu britské filmové produkce teď dorazilo akční sociální drama režiséra Adama Smithe Proti vlastní krvi (Trespass Against Us). Je to příběh potulného klanu rodiny Cutlerů, kteří bez respektu k zákonům předvádějí (momentálně v anglickém hrabství Gloucestershiru), jak velkoryse chápou svoji svobodu a jak okázale je jim u paty nedotknutelnost cizího majetku. Když potřebují auto, ukradnou si ho, když se to někomu nelíbí, dají mu přes držku, když po nich vystartuje policie, zalezou do omlácených karavanů nebo vylezou na strom.

Všechno nesmlouvavě koučuje táta Colby Cutler (robustně přesvědčivý Brendan Gleeson), který by si rád orazil a proto chce předat šéfování nejstaršímu synovi Chadovi (Michael Fassbender, jenž předvádí, že dokáže zahrát i negramotného vidláka, což rozhodně není jeho přirozený naturel). Jenže Chad to chce zabalit, přestat kočovat, usadit se a začít žít se svojí rodinou jinak. To ale znamená jít Proti vlastní krvi, zpřetrhat pevně utažená rodová pouta a překročit vlastní stín. To není jednoduché. Možná, že na to vůbec nemá.

Toulat se a dobývat!

Tak zní Colbyho základní dogma, kterému je třeba všechno podřídit. Jenomže takhle se dá celý život nejen prožít, ale také ztratit. A tohle Chad instinktivně tuší a nechce riskovat. Televizní režisér Adam Smith vstoupil do klasického celovečeráku s přehledem i citem pro atmosféru a kolorit svérázné komunity drsných kočovníků, kteří neuznávají nikoho a nic, kromě své bezbřehé svobody a divoké nezávislosti. Kostrou jeho narace, na niž se nabalují jednotlivé epizody, jsou dva základní, paralelně se odvíjející, prolínající a vzájemně se umocňující konflikty: Klan Cutlerovců kontra společenský systém, který je nikdy neskousne, a otec Colby versus syn Chad, jenž si vůbec není jistý, zda se dokáže velkému šéfovi postavit.

Tenhle koncept předpokládá obsadit dvě klíčové figury zkušenými hereckými borci, kteří na ně mají. A to se Smithovi podařilo téměř dokonale, neboť tohle je především film Gleesona a Fassbendera, kteří dodávají příběhu věrohodnost, šťávu i drive. Charismatický Michael Fassbender, který nehostuje v nezávislém snímku poprvé (Stud) hraje svého Chada jako rozhozeného a váhajícího chlapíka, který ví, že takhle se nedá žít navěky, protože tuší, že ho jednou dostanou a pak mu to dají pořádně sežrat. Přestože nikdy nechodil do školy, odněkud ví, že před termovizí se může vtipně schovat pod krávu a je svorníkem fatální spirály z otce na syna, ze syna na vnuka, pokrývající tři generace na odpis.

Zaťatý a jedině svoji pravdu uznávající Brendan Gleeson vzbuzuje pocit, že když se vytočí (k čemuž nemá nikdy daleko), je schopen čehokoli. Jeho mrazivou metaforu o tom, že pes si hraje s kočkou, jen dokud ho nepoškrábe, je třeba brát hodně vážně. Tihle dva na okraji, neschopni koexistence s druhými, vzbuzují překvapivé sympatie a fungují společně i zvlášť. Hrají jim k tomu The Chemical Brothers a rámuje je syrový vizuál kameramana Eduarda Graua. A všechno to dohromady docela slušně funguje!

Proti vlastní krvi je sociální drama, které nikam nechvátá. Koketuje s prvky krimi a thrilleru, přináší svérázné téma, skvělé herecké výkony, poznání, že svět není spravedlivý, slepou víru, že samotné nás dostanou, ale společně zvítězíme, a trpké zjištění, že existují vlaky, z nichž není možné jen tak vystoupit. Je to syrový, špinavý, naléhavý, vyhrocený a vlastně docela ujetý spektákl ze sociální periférie nespravedlivého světa. S úlevným vědomím, že nejsme jeho součástí, ale není marné si občas připomenout, že existuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jiřině Bohdalové je 95 let, hraje téměř stejně tak dlouho

Herecká kariéra Jiřiny Bohdalové trvá bezmála devadesát let, tedy téměř celý její život, protože 3. května slaví devadesáté páté narozeniny. Jubileum herečky připomíná ve svém programu i Česká televize.
před 17 mminutami

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026
Načítání...