Žďár nad Sázavou – Díla architekta a stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichla nemají v Česku takovou pozornost, jakou by si zasloužila. Shodují se na tom tuzemští provozovatelé Santiniho staveb, kteří se sešli ve Žďáru nad Sázavou. Právě zámek Kinských ve Žďáru se má stát centrem nového projektu Putování za Santinim, jež má za cíl propagovat geniálního stavitele tak, aby turisté do Čech nejezdili jen na Pražský hrad nebo do Českého Krumlova. „Takhle se konečně podaří společně odprezentovat tak významného architekta, jakým Santini je, a přestane být možná vnímán většinou veřejnosti pouze jako autor kostela na Zelené Hoře,“ podotýká ředitel Národního památkového ústavu v Telči Libor Karásek.
Žďár nad Sázavou a kraj Vysočina je centrem Santiniho tvorby. Kromě nejvyhledávanější památky Unesco na Zelené Hoře je v kraji minimálně pět dalších významných staveb. Spousta dalších je po celé zemi - od západních Čech až po východní Moravu. „Santini vytvořil víc než osmdesát staveb, které jsou po celé ČR, z toho asi deset je otevřeno veřejnosti,“ upřesňuje autor projektu Stanislav Růžička. Podle slov Vladimíra Kelnera z pražského arcibiskupství projekt Putování za Santinim jednak mapuje významné stavby tohoto stavitele, a jednak je navzájem propojuje – tvoří z nich jakousi turistickou cestu.
Mojmír Horyna
„Santiniho Zelená Hora je báseň… Zatímco stavby dvacátého století jsou jenom slogany.“
V Santiniho expozici na zámku Kinských jsou k vidění také unikátní modely zhotovené přesně podle původních plánů architekta. Návštěvník si tak může například porovnat současný vzhled budov se stavitelovým původním záměrem. Nově tu najde i adresář všech ostatních Santiniho staveb a řadu propagačních materiálů. Další akce mají brzy následovat.
Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723) byl významný český architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika. Jeho originální propracované architektonické návrhy představují velké klášterní komplexy, chrámy, kostely, kaple, velké i malé palácové stavby. Jeho dílo pomáhá mnohým pochopit rozpor českého baroka, kdy údajná doba „temna“ je vlastně dobou skutečného, hmatatelného rozkvětu českého stavitelství, řemesla a umění.
