Ptáčata se vrací: Dnes vyrazí na demonstraci neonacistů

Brno - Děti z brněnského Cejlu do společné třídy nesvedla náhoda. Rodiče jiných dětí totiž nechtěli společnou třídu s Romy. Trampoty třídy, která si začala říkat Ptáčata, jste mohli sledovat v první sérii dokumentárního seriálu. Za tři roky se toho hodně změnilo a nyní přichází série druhá. Nová Ptáčata uvidíte poprvé dnes od 18:15 na ČT2. V prvním díle děti prožívaly demonstraci neonacistů; neohrožená Janička se přímo mezi příznivce dělnické strany vypravila s kamerou.

 V první sérii jsme byli svědky toho, jak se děti rychle naučily zacházet s malými kamerami a přinášely samy svědectví ze svého života. Poprvé se ocitly na škole v přírodě, poprvé zažily slavnostní večeři v luxusní restauraci. To bylo před třemi lety. Jak se dětem vede dnes?

Dělnická strana přímo pod okny

V nových šesti dílech jsou děti starší, začínají hlouběji přemýšlet o světě a příměji se střetávají s aktuální společenskou situací, včetně rasistických manifestací. Hned v prvním díle se děti musí vyrovnat s frustrující demonstrací Dělnické strany přímo pod svými okny. Některé děti raději zůstaly s rodiči doma, ale svérázná Janička se vrhla vprostřed dění.

„Závěrečnou scénu prvního dílu považuji za jeden z nejzásadnějších momentů celé série, snový záběr, ve kterém se Janička, jedna z hlavních postav, točí okolo sloupu a pobrukuje si písničku, zatímco kousek od ní na pódiu DSSS hřímá německý nacionalista,“ zve diváky režisérka Kamila Zlatušková.

V dalších dílech Ptáčata za pomoci aktivisty Matěje Hollana bojují proti hernám, poprvé vyrazí na hory na lyže, reflektují smrt Václava Havla nebo si na pozadí prezidentské volby volí nového předsedu třídy. „Děti jsou zádumčivější, přemýšlivější, svérázný humor jim ale zůstal,“ popisuje Zlatušková.

Podívejte se na videa:

Ptáčata jsou typickým zástupcem současného televizního trendu: dokument a sociální témata se tu prolínají s reality show. Svým rozsahem jsou však prvním a největším českým docu-soap projektem a ojedinělým projektem jsou i v rámci středoevropského vysílání.

Po svém prvním uvedení vzbudila ohlas doma i ve světě. Získala například Cenu Gypsy Spirit za počin roku 2010 či nominaci některých dílů na European Civic Media Prize 2011. Z jednoho příběhu vznikl krátký film, který v konkurenci velkých koprodukčních projektů vyhrál cenu za nejlepší český populárně-vědecký dokument na festivalu Academia Film Olomouc a byl nominován na Japan Prix 2013.

Druhá série vznikla v koprodukci ČT a Produkce Radim Procházka. Autorka již plánuje třetí sérii, která bude končit devátou třídou.

Více informací a díly první série on-line najdete zde. Podívejte se též na Facebook.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...