Ptáčata se vrací: Dnes vyrazí na demonstraci neonacistů

Brno - Děti z brněnského Cejlu do společné třídy nesvedla náhoda. Rodiče jiných dětí totiž nechtěli společnou třídu s Romy. Trampoty třídy, která si začala říkat Ptáčata, jste mohli sledovat v první sérii dokumentárního seriálu. Za tři roky se toho hodně změnilo a nyní přichází série druhá. Nová Ptáčata uvidíte poprvé dnes od 18:15 na ČT2. V prvním díle děti prožívaly demonstraci neonacistů; neohrožená Janička se přímo mezi příznivce dělnické strany vypravila s kamerou.

 V první sérii jsme byli svědky toho, jak se děti rychle naučily zacházet s malými kamerami a přinášely samy svědectví ze svého života. Poprvé se ocitly na škole v přírodě, poprvé zažily slavnostní večeři v luxusní restauraci. To bylo před třemi lety. Jak se dětem vede dnes?

Dělnická strana přímo pod okny

V nových šesti dílech jsou děti starší, začínají hlouběji přemýšlet o světě a příměji se střetávají s aktuální společenskou situací, včetně rasistických manifestací. Hned v prvním díle se děti musí vyrovnat s frustrující demonstrací Dělnické strany přímo pod svými okny. Některé děti raději zůstaly s rodiči doma, ale svérázná Janička se vrhla vprostřed dění.

„Závěrečnou scénu prvního dílu považuji za jeden z nejzásadnějších momentů celé série, snový záběr, ve kterém se Janička, jedna z hlavních postav, točí okolo sloupu a pobrukuje si písničku, zatímco kousek od ní na pódiu DSSS hřímá německý nacionalista,“ zve diváky režisérka Kamila Zlatušková.

V dalších dílech Ptáčata za pomoci aktivisty Matěje Hollana bojují proti hernám, poprvé vyrazí na hory na lyže, reflektují smrt Václava Havla nebo si na pozadí prezidentské volby volí nového předsedu třídy. „Děti jsou zádumčivější, přemýšlivější, svérázný humor jim ale zůstal,“ popisuje Zlatušková.

Podívejte se na videa:

Ptáčata jsou typickým zástupcem současného televizního trendu: dokument a sociální témata se tu prolínají s reality show. Svým rozsahem jsou však prvním a největším českým docu-soap projektem a ojedinělým projektem jsou i v rámci středoevropského vysílání.

Po svém prvním uvedení vzbudila ohlas doma i ve světě. Získala například Cenu Gypsy Spirit za počin roku 2010 či nominaci některých dílů na European Civic Media Prize 2011. Z jednoho příběhu vznikl krátký film, který v konkurenci velkých koprodukčních projektů vyhrál cenu za nejlepší český populárně-vědecký dokument na festivalu Academia Film Olomouc a byl nominován na Japan Prix 2013.

Druhá série vznikla v koprodukci ČT a Produkce Radim Procházka. Autorka již plánuje třetí sérii, která bude končit devátou třídou.

Více informací a díly první série on-line najdete zde. Podívejte se též na Facebook.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 1 hhodinou

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 18 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 18 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...