První český zvukový film promluvil ústy ševců

Praha – Mezi první české zvukové filmy patří i silně vlastenecký snímek Fidlovačka, který měl premiéru v roce 1930. Filmová díla za první republiky vycházela z literárních předloh, filmaři sáhli i po hře Josefa Kajetána Tyla. Fidlovačka se stala jedním z prvních zvukových filmů, kde poprvé na plátně zazněla i národní hymna, neboť píseň Kde domov můj byla součástí Tylovy předlohy. Převedením textu na plátno vznikla naivní, ovšem zarputile vlastenecká veselohra o ševcovské cechovní slavnosti, zněla národovecká hesla a převažoval operetní ráz. Nenáročný snímek potěšil hlavně venkovské publikum, jemuž byl v první řadě určen. V dobovém tisku byla „Fidlovačka“ označována za „první ryze český zvukový a mluvící fílm“.

Z dobového tisku:

"Tvůrci filmu se pak poctivě snažili, aby nesetřeli z Tylovy lidové hry onu prostotu, srdečnost a naivnost, která byla vlastní těm maloměšťáckým vrstvám Prahy let třicátých, jež pod německým nátěrem udržovaly její český ráz a českého ducha. Josef Rovenský jako švec Kroutil, poctivý Čech, jemuž se protivilo povýšené němčení zpanštělých měšťaček, jejichž typ tak bezvadně znázornila Antonie Nedošínská v roli zbohatlické máselnice Mastílkové.

Oba hrou i hlasem tvoří nejlepší dvojici filmu. Komickou, vzájemně kontrastující dvojicí jsou zamilovaný Herr von Dudek Čeňka Šlégla a drastický ševcovský tovaryš Emana Fialy. I ostatní typy jsou dobře zastoupeny a zahrány. Zato Jiřímu Sedláčkovi a Slávce Tauberové nesvědčily sentimentální role milovnického párku: byli příliš unylí, málo životní - ševcovský tovaryš, i když se vrátil z vandru, se nemohl pohybovat a deklamovat jako rokokový hejsek. Podle dobového názoru byla škoda, že pro píseň „Kde domov můj“ nebyl zvolen zpěvák s basovým hlasem, ale i v podání Mařákově působila mocným dojmem.

Hudbu v duchu původní skladby Františka Škroupa upravil Erno Košťál a vhodně doplnil dobovými písněmi. Víchova kamera byla vcelku uspokojivá, někde byla i velmi dobrá, místy, zejména při davových scénách, scházel pravý postřeh pro výběr výrazných momentů, důležitých pro charakterizaci a vystižení celkové atmosféry." /zdroj: fdb.cz/

Fidlovačka / Režie: Svatopluk Innemann

Hrají: Antonie Nedošinská, Slávka Tauberová, Růžena Šlemrová, Jindřich Plachta, Jan Marek, Josef Rovenský, Jiří Sedláček, Eman Fiala, Marie Grossová, Čeněk Šlégl, Otto Zahrádka, Slávka Doležalová - Kulhavá, Otakar Mařák, Růžena Pokorná, Betty Kysilková, Emilie Nitschová, Ella Nollová, F. X. Mlejnek, Václav Pecián, Václav Menger, Emil Dlesk, Robert Ford, Ladislav Desenský, Bonda Szynglarski, Přemysl Pražský, Eduard Šlégl, Zdena Kavková.

je divadelní hra Josefa Kajetána Tyla. Poprvé byla uvedena 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle. Knižně byla vydána v roce 1877. Ve hře se objevuje píseň Kde domov můj, která se později stala českou hymnou. Ve hře ji zpívá slepý houslista Mareš. Hudbu k písni složil František Škroup.

Fidlovačka byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, která se každoročně konala v Nuselském údolí u Botiče v Praze Nuslích. Její název byl odvozen od ševcovského nástroje zvaného fidlovačka, který ševci používali k hlazení (neboli fidlování) kůže při výrobě obuvi. Symbol této slavnosti představovala břízka ozdobená věncem z jarních květů, stuhami a malovanými kraslicemi. Na vrcholku břízy byla připevněna ševcovská fidlovačka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...