Praha – Mezi první české zvukové filmy patří i silně vlastenecký snímek Fidlovačka, který měl premiéru v roce 1930. Filmová díla za první republiky vycházela z literárních předloh, filmaři sáhli i po hře Josefa Kajetána Tyla. Fidlovačka se stala jedním z prvních zvukových filmů, kde poprvé na plátně zazněla i národní hymna, neboť píseň Kde domov můj byla součástí Tylovy předlohy. Převedením textu na plátno vznikla naivní, ovšem zarputile vlastenecká veselohra o ševcovské cechovní slavnosti, zněla národovecká hesla a převažoval operetní ráz. Nenáročný snímek potěšil hlavně venkovské publikum, jemuž byl v první řadě určen. V dobovém tisku byla „Fidlovačka“ označována za „první ryze český zvukový a mluvící fílm“.
Z dobového tisku:
"Tvůrci filmu se pak poctivě snažili, aby nesetřeli z Tylovy lidové hry onu prostotu, srdečnost a naivnost, která byla vlastní těm maloměšťáckým vrstvám Prahy let třicátých, jež pod německým nátěrem udržovaly její český ráz a českého ducha. Josef Rovenský jako švec Kroutil, poctivý Čech, jemuž se protivilo povýšené němčení zpanštělých měšťaček, jejichž typ tak bezvadně znázornila Antonie Nedošínská v roli zbohatlické máselnice Mastílkové.
Oba hrou i hlasem tvoří nejlepší dvojici filmu. Komickou, vzájemně kontrastující dvojicí jsou zamilovaný Herr von Dudek Čeňka Šlégla a drastický ševcovský tovaryš Emana Fialy. I ostatní typy jsou dobře zastoupeny a zahrány. Zato Jiřímu Sedláčkovi a Slávce Tauberové nesvědčily sentimentální role milovnického párku: byli příliš unylí, málo životní - ševcovský tovaryš, i když se vrátil z vandru, se nemohl pohybovat a deklamovat jako rokokový hejsek. Podle dobového názoru byla škoda, že pro píseň „Kde domov můj“ nebyl zvolen zpěvák s basovým hlasem, ale i v podání Mařákově působila mocným dojmem.
Hudbu v duchu původní skladby Františka Škroupa upravil Erno Košťál a vhodně doplnil dobovými písněmi. Víchova kamera byla vcelku uspokojivá, někde byla i velmi dobrá, místy, zejména při davových scénách, scházel pravý postřeh pro výběr výrazných momentů, důležitých pro charakterizaci a vystižení celkové atmosféry." /zdroj: fdb.cz/
Fidlovačka / Režie: Svatopluk Innemann
Hrají: Antonie Nedošinská, Slávka Tauberová, Růžena Šlemrová, Jindřich Plachta, Jan Marek, Josef Rovenský, Jiří Sedláček, Eman Fiala, Marie Grossová, Čeněk Šlégl, Otto Zahrádka, Slávka Doležalová - Kulhavá, Otakar Mařák, Růžena Pokorná, Betty Kysilková, Emilie Nitschová, Ella Nollová, F. X. Mlejnek, Václav Pecián, Václav Menger, Emil Dlesk, Robert Ford, Ladislav Desenský, Bonda Szynglarski, Přemysl Pražský, Eduard Šlégl, Zdena Kavková.
je divadelní hra Josefa Kajetána Tyla. Poprvé byla uvedena 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle. Knižně byla vydána v roce 1877. Ve hře se objevuje píseň Kde domov můj, která se později stala českou hymnou. Ve hře ji zpívá slepý houslista Mareš. Hudbu k písni složil František Škroup.
Fidlovačka byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, která se každoročně konala v Nuselském údolí u Botiče v Praze Nuslích. Její název byl odvozen od ševcovského nástroje zvaného fidlovačka, který ševci používali k hlazení (neboli fidlování) kůže při výrobě obuvi. Symbol této slavnosti představovala břízka ozdobená věncem z jarních květů, stuhami a malovanými kraslicemi. Na vrcholku břízy byla připevněna ševcovská fidlovačka.
