Projekt Příběhy bezpráví připomíná oběti komunismu

Praha – Společnost Člověk v tísni připravila již třetí ročník projektu Příběhy bezpráví. Na Václavském náměstí vznikl symbolický pracovní tábor s desítkami portrétů bývalých politických vezňů, který má především mladým lidem přiblížit osudy obětí komunistického režimu. Výstavu v kině Světozor zahájí projekce dokumentu Ztracená duše národa – Ztráta slušnosti od režisérky Olgy Sommerové, který vypovídá o osudu čtyř žen poznamenaných totalitou. Projekt je součástí rozsáhlého vzdělávacího programu Jeden svět na školách.

„Historie by se neměla zprostředkovávat pouze výčtem dat, událostí a jmen, ale je důležité ukázat konkrétní lidské příběhy,“ myslí si ředitel projektu Příběhy bezpráví Karel Strachota. Materiály k výstavě vychází z vězeňských spisů jednotlivých osobností. Součástí projektu je i promítání dokumentárních filmů. Čtyři Snímky Olgy Sommerové zobrazují osudy 16 politických vězňů z období 50. let. „Setkání s těmi lidmi pro mne bylo fascinující, protože to skutečně byla elita národa,“ podotkla Sommerová a dodala, že nápad Člověka v tísni promítat na školách dokumentární filmy se měl v této zemi realizovat už dávno.

Hlavním cílem projektu je zprostředkovat žákům a studentům českých škol pomocí projekcí dokumentárních i hraných filmů události nedávné historie. Materiály k tomuto období na školách chybějí a celé téma je dlouhodobě opomíjeno. Stále platí, že na většině škol končí výuka 2. světovou válkou. Mladá generace toho o minulosti ví málo. Promítání proto doprovází i následné debaty se studenty – nejčastěji s pamětníky, historiky a filmaři. Výstavu doplňuje katalog, který obsahuje i záznamy ze soudních spisů a další dobové oficiální dokumenty. „Jsou zde i dopisy buď nedoručené, nebo zadržené správou věznice, což jsou velice silné prvky, které mnoho vypovídají o okolnostech života lidí v táboře,“ poznamenal Strachota. Do projektu se hlásí stále více škol, v letošním roce se jich zapojilo 550.

„Ti lidé ještě žijí, ale je jich už strašně málo a já jsem ráda, že se mi je podařilo takto zaznamenat,“ řekla Sommerová. Z politických důvodů bylo v Československu v letech 1948-1989 popraveno 248 osob. K nepodmíněnému trestu odnětí svobody jich bylo odsouzeno 205 486. Asi 4500 lidí ve věznicích zemřelo a další stovky byly zabity při pokusu o přechod československých hranic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...