Přijde letos Ježíšek? Po tomhle vánočním kýči těžko!

Prvoplánovitým sentimentem zvlhlá, melodramatická díra do hlavy a (téměř) všechna vánoční klišé, o kterých jste kdy slyšeli a nestačili před nimi zdrhnout. To vše natlakované do jedné zbytněle láskyplné komedie o tom, že na mexickou graviditu je nejlepší adventní kopulace s chudým prodavačem kaprů z Kampy, za tichého přihlížení vydřeného Jezulátka a čerstvě narozeného Ježíška, kterého později prozřevší poběhlice odložila do malostranského betléma. Tohle tu fakt ještě nebylo!

A že už si s Vánoci leckdo odvážně zahrával. Ať už to byly bláznivě buranské Vánoční prázdniny, ulítlá rodinná fantasy Santa má bráchu nebo příšerná a zároveň nudná patlanina Santa Claus versus the Zombies. Za všechny nekonvenční svérázy si ovšem připomeňme fuckujícího Billyho Boba Thorntona, který jako drsný, cool bad Santa brutálním humorem likvidoval klasickou vánoční auru v nekorektní vánoční komedii Terryho Zwigoffa Santa je úchyl. Tehdy se ovšem hrálo na férovku (jak ostatně signalizoval již název filmu), přiznaná nadsázka balancovala na hranici dobrého vkusu, který pro leckoho představoval příliš ostrý kalibr, nešlo ji přehlédnout a téma nebylo bráno vážně a na rovinu se kostilo, pokud síly věčně namazaného Santy stačily.

Jenomže tady nikdo vánoční kouzlo likvidovat nechce ani náhodou a vše, co je předváděno, je bráno jako bytostná citovka smrtelně (či spíše vražedně) vážně. Nevyvedená a lepkavě melodramatická vánoční takškařice Přijde letos Ježíšek? totiž sází na jedno velké, univerzální a mezikontinentální vánoční mega kouzlo, které má tu výhodu, že se vlastně kdykoli může stát komuli cokoli, což je schéma, které je snem každého průměrného a zvláštní kreativitou neoplývajícího scenáristy. A ač je to evidentně nelogické a zjevně nepravděpodobné, neboť tohle je přece čas zázraků, kdy lze v záři vánoční hvězdy bezuzdně fabulovat a nenimrat se v kredibilitě ani logice vyprávěného.

Přijde letos Ježíšek? / Radúz Mácha
Zdroj: ČT24/Bioscop

A tak se může stát (spoilery jsou tu alespoň pro základní orientaci na místě), že se v adventním čase vrací emigrant José do staré vlasti, aby tu jeho dcera Penélope otěhotněla (ať již přičiněním zázraku Pražského Jezulátka, nebo účelovým pobytem ve Františkových Lázních), a rozjede tak nekontrolovatelný sled nečekaných setkání a bizarních událostí, které po nějaké době již nemá nikdo (v to počítaje režisérku i scenáristky) pod kontrolou.

Bez kamarádky náhody by tenhle slepenc nedržel nikdy dohromady a nedospěl nakonec k tomu, že někde v téhle chaotické spleti setkání, vztahů a turistických procházek vánoční Prahou Penélope skutečně otěhotní, z čehož se její hodný muž, který zůstal doma, upřímně raduje a také peníze za letenky nebyly úplně vyhozené. A je vymalováno! Po létech se tak potkávají lidé, kteří s tím již nepočítali, dávno nekonzumované vztahy se alespoň slabě, vánočně zatetelí, pečlivě skrývané tajemství vykoukne zpod peřiny, zdravý český ejakulát zvítězí za zvuku koled nad mexickou sterilitou a původně údajně ukradené Jezulátko se z humanitárních důvodů (nebo spíše jako odměna za plodnou kopulaci) prodá ve frcu.

Že je to pořád málo na jeden vánoční celovečerák? Tak se přihodí s předchozím vlastně nijak nesouvisející pseudo dickensovská mezihra, v níž se vánoční Prahou potácí padlá a nevděčná dcera, která skrze své odložené batole nalezne opět cestu ke svému ošoupanému tátovi. Kromě chatrného a zároveň přebouchnutého scénáře je hlavním problémem této klišoidní vánoční seance, že i to, co by mohlo působit úsměvně, se jeví jako nechtěně parodické, neboť je myšleno proklatě vážně. A tak má tentokrát Ježíšek pokaněný kožíšek těmi nejlepšími úmysly, které se ovšem poněkud minuly s cílem.

Autorské filmy mají tu nesmlouvavou vlastnost, že zásadní věci nemůžete na nikoho svádět. Nepochybně talentovaná a nepochybně to dobře myslící Lenka Kny toho jako režisérka a scenáristka chtěla prostě jedním dechem říci více nežli dané téma, formát a stopáž unesou. Dramaturgický problém (pakliže film nějakou skutečnou a nikoli pouze v titulcích uváděnou dramaturgii vůbec měl) byl založený již v námětu, který předpokládal exotické prolnutí mexické a české linie příběhu, a pokračoval „segmentovaným“ scénářem, kde je postupně hlavní dějová linie nahrazována dílčími epizodami na téma Jak o adventu otěhotnět s chudým prodavačem kaprů, Jak přežít setkání s bejvalkou, Jak si po třiceti letech zahrát na piáno se skoro nalezeným tátou nebo Jak pouliční ťápota nakonec k rodinnému štěstí přišla.

Přijde letos Ježíšek? / Igor Chmela, Danica Jurčová, Josef Abrhám, Aislinn Derbezová
Zdroj: ČT24/Bioscop

S touhle neústrojnou skládačkou, která má spíše charakter turistického průvodce vánoční Prahou, neudělá nic ani kvalitní casting v čele s populárním manželským tandemem Josef Abrhám – Libuše Šafránková, kteří se tu k sobě jen ostýchavě přiblíží, sympatickým modelovým tátou Igorem Chmelou, neúnavným organizátorem všech základních setkání Václavem Postráneckým, samotářsky vykořeněným Marianem Rodenem a v okrajové, kostelnické epizodě statujícím minizáporákem Pavlem Křížem, jenž tu vyvažuje fakt, že všichni jsou jinak sterotypně vlídní, milí, laskaví, přátelští, a když myslí, myslí to dobře. Mexický herecký import, jenž představuje Dolores Herediaová a Aislinn Derbezová, tu plní spíše roli exotického ornamentu, jenž má dodat projektu autenticitu, a jejich herecký přínos je spíše platonický.

Všichni ale musí absolvovat krkolomné scenáristické veletoče, z nichž nelze uniknout a kterým nelze vtisknout ví, než standardní aranžmá a rutinní vánoční interpretaci. A tak atmosféra pražských Vánoc dýchne spíše ze žánrových záběrů Alexandera Šurkala nežli vlastního, zbytněle rozvětveného příběhu, což rozhodně není zcela v pořádku. Když k tomu navíc přičtete brutální product placement (nekompromisní prostřih na budovu nejmenovaného supermarketu, který na Kampě určitě nenajdete) a tajemnou záři, jež měla zřejmě dodat pohlednicovým záběrům pražského Hradu vánoční kolorit, zbývá ze skromných pozitiv již snad jen hudba Michala Pavlíčka a úlevný pocit, že si od česko-mexických koprodukcí teď snad na nějakou slušnou dobu odpočineme. A to vskutku není příliš.

PŘIJDE LETOS JEŽÍŠEK? Česko/Slovensko/Mexiko 2013, 100 min., přístupný, 2D. Režie: Lenka Kny. Scénář: Karolína Dubová, Lenka Kny. Kamera: Alexander Šurkala, Daniel Jacobs. Hudba: Michal Pavlíček. Hrají: Josef Abrhám (José), Libuše Šafránková (Květa), Václav Postránecký (Ruda), Igor Chmela (Michal), Danica Jurčová (Veronika), Dolores Herediaová (Dolores), Aisilinn Derbezová (Penélope), Radúz Mácha (Martin), Pavel Kříž (kostelník), Marian Roden (Jaroslav). V kinech od 5. prosince 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...