Při pandemii nemůže dokumentarista sedět na zadku, říká Vít Klusák. Chystá i film s Babišem mladším

28 minut
Interview ČT24 s Vítem Klusákem
Zdroj: ČT24

Dokumenty jen výjimečně plní kina nebo dostanou velký počet diváků k obrazovkám. Vítovi Klusákovi se to daří, ať už filmy, které natočil on sám, nebo ve spolupráci s jinými režiséry, nejčastěji Filipem Remundou. Jeho poslední snímek pro kina – V síti – vyvolal celospolečenskou debatu. Momentálně se chystá do střižny s dokumentem z časů pandemie a připravuje také hraný film s Andrejem Babišem mladším. O minulých i připravovaných titulech a také aranžování situací při natáčení mluvil v Interview ČT24.

Nejnovější dokument připravuje Vít Klusák se svou ženou, také filmařkou, Marikou Pecháčkovou. Točit začali s prvním lockdownem vyhlášeným v souvislosti s covidem-19.

„Říkal jsem si, že je to tak výjimečná situace, že dokumentarista těžko může zůstat sedět doma na zadku,“ podotýká. Novinka zatím nese pracovní název Velké nic. „Tím je myšleno, že pandemií vznikl velký prostor pro to, co bude dál. Domníváme se, že je důležité, jak se k tomu společnost zachová,“ vysvětluje Klusák.

Nechtěli prý recyklovat zpravodajské záběry z nemocnic. „Takže jsme točili třeba sportovce, kteří trénují v domácích podmínkách, nebo operní pěvkyni, která byla nucená nastoupit jako prodavačka do Penny Marketu. Podařilo se nám obchod přesvědčit, že jsme mohli být v zákulisí a ukazovat, jak těžký úkol je tam těch dvanáct čtrnáct hodin denně za pokladnou být,“ upřesňuje.

S kamerou se vydal také na akce Volného bloku. „Parta kolem pana Volného byla prostě covidová strana, která se snažila vydělat body a hlasy na tom, že různě mátla lidi, co ta pandemie znamená,“ domnívá se Klusák.

Klusák: Konfrontace s Babišem byla náhoda

Vliv politiky se víceméně objevuje ve většině jeho počinů. S politikou je spojován i tehdy, kdy nechce. O jeho záměrech se spekulovalo, když na začátku září natáčel setkání Andreje Babiše mladšího se svým otcem.

Premiéra jeho syn konfrontoval na předvolebním mítinku, mimo jiné ho před veřejností a médii ujišťoval, že je psychicky zdravý. Předseda vlády dříve vysvětloval chování Babiše juniora tím, že trpí schizofrenií. Policie prověřovala údajné zavlečení Babiše mladšího na Krym, což se mělo dít s vědomím jeho otce. Případ byl už jednou odložen, nyní ho policie znovu prověřuje.

Klusák v Interview ČT24 zopakoval, že v Ústí nad Labem se s Andrejem Babišem mladším ocitli v době předvolební akce hnutí ANO zcela náhodně. „Byl jsem tam jako řidič, který ho vezl na Purkyňovu univerzitu, kde měl setkání s klinickým psychologem,“ vysvětluje Klusák. Konfrontaci s premiérem točil na mobil na požádání Babiše juniora, záběry v žádném filmu použít nehodlá.

S premiérovým synem nepřipravují totiž podle jeho slov dokument, ale hraný snímek. „Rozhodl jsem se, že jeho příběh, jehož těžiště je podle mě mezi lety 2012 a 2018 až 2019, ale táhne se to pochopitelně do současnosti, lze smysluplně zpracovat jedině jako hraný film,“ dodává dokumentarista.

Omšelé téma novým způsobem

Na otázku, do jaké míry ve svých dokumentech situace aranžuje, Klusák odpovídá, že „aranžovací metody používám tehdy, když mám dojem, že nic jiného by se použít nedalo“. Nechce si z diváka vystřelit, ale zavést ho do útrob procesu.

„Mě zajímá síla situace. Zajímá mě, když se třeba podařilo nějaké omšelé téma pojmenovat novým způsobem, použít třeba prvky, které k tomu dokumentárnímu žánru zas tak běžně nepatří, jako je například mystifikace, kterou jsem s Filipem Remundou použil u Českého snu. Anebo s Bárou Chalupovou u dokumentu V síti, kde jsme stavěli pokojíčky,“ uvádí jako příklad dva tituly.

Český sen (2004, režie: Vít Klusák a Filip Remunda)
Zdroj: ČT/Jan Zátorský

V Českém snu nalákali veřejnost na otevření neexistujícího supermarketu, aby poukázali na manipulativnost reklamního byznysu. V dokumentu V síti, kde dokumentaristé cílili na predátory, kteří na internetových platformách oslovují nezletilé se sexuálními nabídkami, byl důvod aranžování do značné míry praktický. „Jak nahlédnout do dětského pokoje, když probíhá zneužívání? Člověk nemůže točit autentické dítě,“ konstatuje Klusák.

„Děkuju, že jste mi filmem zachránil život“

Dokument V síti vyvolal velkou pozornost veřejnosti. Vznikal s cílem na problém upozornit. Osvětou byl i Klusákův zatím poslední odvysílaný dokument – televizní snímek 13 minut. Vyzpovídal v něm viníky dopravních nehod.

„Jedna slečna psala, že se řítila do práce, a když předjížděla ve stoupání, vzpomněla si na ten film a rychle se zařadila. A v tu chvíli se v protisměru vyřítilo auto. Psala: Děkuju, že jste mi tímhle tím filmem zachránili život. Možná je to nadnesené, ale víte co, když se probudíte a najdete takový e-mail, tak vám to udělá radost,“ přiznává Klusák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...