Při pandemii nemůže dokumentarista sedět na zadku, říká Vít Klusák. Chystá i film s Babišem mladším

Nahrávám video

Dokumenty jen výjimečně plní kina nebo dostanou velký počet diváků k obrazovkám. Vítovi Klusákovi se to daří, ať už filmy, které natočil on sám, nebo ve spolupráci s jinými režiséry, nejčastěji Filipem Remundou. Jeho poslední snímek pro kina – V síti – vyvolal celospolečenskou debatu. Momentálně se chystá do střižny s dokumentem z časů pandemie a připravuje také hraný film s Andrejem Babišem mladším. O minulých i připravovaných titulech a také aranžování situací při natáčení mluvil v Interview ČT24.

Nejnovější dokument připravuje Vít Klusák se svou ženou, také filmařkou, Marikou Pecháčkovou. Točit začali s prvním lockdownem vyhlášeným v souvislosti s covidem-19.

„Říkal jsem si, že je to tak výjimečná situace, že dokumentarista těžko může zůstat sedět doma na zadku,“ podotýká. Novinka zatím nese pracovní název Velké nic. „Tím je myšleno, že pandemií vznikl velký prostor pro to, co bude dál. Domníváme se, že je důležité, jak se k tomu společnost zachová,“ vysvětluje Klusák.

Nechtěli prý recyklovat zpravodajské záběry z nemocnic. „Takže jsme točili třeba sportovce, kteří trénují v domácích podmínkách, nebo operní pěvkyni, která byla nucená nastoupit jako prodavačka do Penny Marketu. Podařilo se nám obchod přesvědčit, že jsme mohli být v zákulisí a ukazovat, jak těžký úkol je tam těch dvanáct čtrnáct hodin denně za pokladnou být,“ upřesňuje.

S kamerou se vydal také na akce Volného bloku. „Parta kolem pana Volného byla prostě covidová strana, která se snažila vydělat body a hlasy na tom, že různě mátla lidi, co ta pandemie znamená,“ domnívá se Klusák.

Klusák: Konfrontace s Babišem byla náhoda

Vliv politiky se víceméně objevuje ve většině jeho počinů. S politikou je spojován i tehdy, kdy nechce. O jeho záměrech se spekulovalo, když na začátku září natáčel setkání Andreje Babiše mladšího se svým otcem.

Premiéra jeho syn konfrontoval na předvolebním mítinku, mimo jiné ho před veřejností a médii ujišťoval, že je psychicky zdravý. Předseda vlády dříve vysvětloval chování Babiše juniora tím, že trpí schizofrenií. Policie prověřovala údajné zavlečení Babiše mladšího na Krym, což se mělo dít s vědomím jeho otce. Případ byl už jednou odložen, nyní ho policie znovu prověřuje.

Klusák v Interview ČT24 zopakoval, že v Ústí nad Labem se s Andrejem Babišem mladším ocitli v době předvolební akce hnutí ANO zcela náhodně. „Byl jsem tam jako řidič, který ho vezl na Purkyňovu univerzitu, kde měl setkání s klinickým psychologem,“ vysvětluje Klusák. Konfrontaci s premiérem točil na mobil na požádání Babiše juniora, záběry v žádném filmu použít nehodlá.

S premiérovým synem nepřipravují totiž podle jeho slov dokument, ale hraný snímek. „Rozhodl jsem se, že jeho příběh, jehož těžiště je podle mě mezi lety 2012 a 2018 až 2019, ale táhne se to pochopitelně do současnosti, lze smysluplně zpracovat jedině jako hraný film,“ dodává dokumentarista.

Omšelé téma novým způsobem

Na otázku, do jaké míry ve svých dokumentech situace aranžuje, Klusák odpovídá, že „aranžovací metody používám tehdy, když mám dojem, že nic jiného by se použít nedalo“. Nechce si z diváka vystřelit, ale zavést ho do útrob procesu.

„Mě zajímá síla situace. Zajímá mě, když se třeba podařilo nějaké omšelé téma pojmenovat novým způsobem, použít třeba prvky, které k tomu dokumentárnímu žánru zas tak běžně nepatří, jako je například mystifikace, kterou jsem s Filipem Remundou použil u Českého snu. Anebo s Bárou Chalupovou u dokumentu V síti, kde jsme stavěli pokojíčky,“ uvádí jako příklad dva tituly.

Český sen (2004, režie: Vít Klusák a Filip Remunda)
Zdroj: ČT/Jan Zátorský

V Českém snu nalákali veřejnost na otevření neexistujícího supermarketu, aby poukázali na manipulativnost reklamního byznysu. V dokumentu V síti, kde dokumentaristé cílili na predátory, kteří na internetových platformách oslovují nezletilé se sexuálními nabídkami, byl důvod aranžování do značné míry praktický. „Jak nahlédnout do dětského pokoje, když probíhá zneužívání? Člověk nemůže točit autentické dítě,“ konstatuje Klusák.

„Děkuju, že jste mi filmem zachránil život“

Dokument V síti vyvolal velkou pozornost veřejnosti. Vznikal s cílem na problém upozornit. Osvětou byl i Klusákův zatím poslední odvysílaný dokument – televizní snímek 13 minut. Vyzpovídal v něm viníky dopravních nehod.

„Jedna slečna psala, že se řítila do práce, a když předjížděla ve stoupání, vzpomněla si na ten film a rychle se zařadila. A v tu chvíli se v protisměru vyřítilo auto. Psala: Děkuju, že jste mi tímhle tím filmem zachránili život. Možná je to nadnesené, ale víte co, když se probudíte a najdete takový e-mail, tak vám to udělá radost,“ přiznává Klusák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 11 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 12 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...