Při pandemii nemůže dokumentarista sedět na zadku, říká Vít Klusák. Chystá i film s Babišem mladším

Nahrávám video
Interview ČT24 s Vítem Klusákem
Zdroj: ČT24

Dokumenty jen výjimečně plní kina nebo dostanou velký počet diváků k obrazovkám. Vítovi Klusákovi se to daří, ať už filmy, které natočil on sám, nebo ve spolupráci s jinými režiséry, nejčastěji Filipem Remundou. Jeho poslední snímek pro kina – V síti – vyvolal celospolečenskou debatu. Momentálně se chystá do střižny s dokumentem z časů pandemie a připravuje také hraný film s Andrejem Babišem mladším. O minulých i připravovaných titulech a také aranžování situací při natáčení mluvil v Interview ČT24.

Nejnovější dokument připravuje Vít Klusák se svou ženou, také filmařkou, Marikou Pecháčkovou. Točit začali s prvním lockdownem vyhlášeným v souvislosti s covidem-19.

„Říkal jsem si, že je to tak výjimečná situace, že dokumentarista těžko může zůstat sedět doma na zadku,“ podotýká. Novinka zatím nese pracovní název Velké nic. „Tím je myšleno, že pandemií vznikl velký prostor pro to, co bude dál. Domníváme se, že je důležité, jak se k tomu společnost zachová,“ vysvětluje Klusák.

Nechtěli prý recyklovat zpravodajské záběry z nemocnic. „Takže jsme točili třeba sportovce, kteří trénují v domácích podmínkách, nebo operní pěvkyni, která byla nucená nastoupit jako prodavačka do Penny Marketu. Podařilo se nám obchod přesvědčit, že jsme mohli být v zákulisí a ukazovat, jak těžký úkol je tam těch dvanáct čtrnáct hodin denně za pokladnou být,“ upřesňuje.

S kamerou se vydal také na akce Volného bloku. „Parta kolem pana Volného byla prostě covidová strana, která se snažila vydělat body a hlasy na tom, že různě mátla lidi, co ta pandemie znamená,“ domnívá se Klusák.

Klusák: Konfrontace s Babišem byla náhoda

Vliv politiky se víceméně objevuje ve většině jeho počinů. S politikou je spojován i tehdy, kdy nechce. O jeho záměrech se spekulovalo, když na začátku září natáčel setkání Andreje Babiše mladšího se svým otcem.

Premiéra jeho syn konfrontoval na předvolebním mítinku, mimo jiné ho před veřejností a médii ujišťoval, že je psychicky zdravý. Předseda vlády dříve vysvětloval chování Babiše juniora tím, že trpí schizofrenií. Policie prověřovala údajné zavlečení Babiše mladšího na Krym, což se mělo dít s vědomím jeho otce. Případ byl už jednou odložen, nyní ho policie znovu prověřuje.

Klusák v Interview ČT24 zopakoval, že v Ústí nad Labem se s Andrejem Babišem mladším ocitli v době předvolební akce hnutí ANO zcela náhodně. „Byl jsem tam jako řidič, který ho vezl na Purkyňovu univerzitu, kde měl setkání s klinickým psychologem,“ vysvětluje Klusák. Konfrontaci s premiérem točil na mobil na požádání Babiše juniora, záběry v žádném filmu použít nehodlá.

S premiérovým synem nepřipravují totiž podle jeho slov dokument, ale hraný snímek. „Rozhodl jsem se, že jeho příběh, jehož těžiště je podle mě mezi lety 2012 a 2018 až 2019, ale táhne se to pochopitelně do současnosti, lze smysluplně zpracovat jedině jako hraný film,“ dodává dokumentarista.

Omšelé téma novým způsobem

Na otázku, do jaké míry ve svých dokumentech situace aranžuje, Klusák odpovídá, že „aranžovací metody používám tehdy, když mám dojem, že nic jiného by se použít nedalo“. Nechce si z diváka vystřelit, ale zavést ho do útrob procesu.

„Mě zajímá síla situace. Zajímá mě, když se třeba podařilo nějaké omšelé téma pojmenovat novým způsobem, použít třeba prvky, které k tomu dokumentárnímu žánru zas tak běžně nepatří, jako je například mystifikace, kterou jsem s Filipem Remundou použil u Českého snu. Anebo s Bárou Chalupovou u dokumentu V síti, kde jsme stavěli pokojíčky,“ uvádí jako příklad dva tituly.

Český sen (2004, režie: Vít Klusák a Filip Remunda)
Zdroj: ČT/Jan Zátorský

V Českém snu nalákali veřejnost na otevření neexistujícího supermarketu, aby poukázali na manipulativnost reklamního byznysu. V dokumentu V síti, kde dokumentaristé cílili na predátory, kteří na internetových platformách oslovují nezletilé se sexuálními nabídkami, byl důvod aranžování do značné míry praktický. „Jak nahlédnout do dětského pokoje, když probíhá zneužívání? Člověk nemůže točit autentické dítě,“ konstatuje Klusák.

„Děkuju, že jste mi filmem zachránil život“

Dokument V síti vyvolal velkou pozornost veřejnosti. Vznikal s cílem na problém upozornit. Osvětou byl i Klusákův zatím poslední odvysílaný dokument – televizní snímek 13 minut. Vyzpovídal v něm viníky dopravních nehod.

„Jedna slečna psala, že se řítila do práce, a když předjížděla ve stoupání, vzpomněla si na ten film a rychle se zařadila. A v tu chvíli se v protisměru vyřítilo auto. Psala: Děkuju, že jste mi tímhle tím filmem zachránili život. Možná je to nadnesené, ale víte co, když se probudíte a najdete takový e-mail, tak vám to udělá radost,“ přiznává Klusák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...