Přes 1500 chrámů večer nezavírá. Nocí kostelů se jede na kole i šalinou

Více než 1500 chrámů, kaplí a modliteben po celé zemi zůstane v pátek večer a v noci otevřeno, aby se zapojily do dalšího ročníku populární Noci kostelů. Připraveno je přes 7 tisíc programů, na návštěvníky čekají koncerty, workshopy, přednášky a komentované prohlídky. Zájemci si mohou vybrat i z netradiční nabídky, kam patří speciální jízda šalinou, ochutnávky mešních vín nebo prohlídky zvonic, varhanních kůrů a dalších obvykle nedostupných míst.

Návštěvníci Noci kostelů mohou v pátek večer nahlédnout do věží, sakristií, kaplí, křížových chodeb, klášterních refektářů i rajských zahrad, nechat se v chrámových prostorách provést slovem, povznést hudbou, inspirovat ve ztišení a modlitbě či potěšit při setkání. Akce se těší velkému zájmu nejen věřících, v posledních letech přilákala až půl milionu zájemců.

Součástí programové nabídky jsou koncerty klasické či moderní hudby, například varhanní, gospelové, chorální, ale i multižánrová představení; někde si mohou lidé zkusit na varhany i sami zahrát. Letos se mnohé programy při Noci kostelů inspirují stým výročím vzniku samostatného československého státu a padesátým výročím událostí roku 1968.

Kam prohlídkové trasy nevedou

Jen v pražské arcidiecézi přivítá návštěvníky přes 300 otevřených kostelů, kaplí a modliteben. Připraven je například houslový koncert Jaroslava Svěceného v katedrále sv. Víta, ikonografický workshop v katedrálním chrámě sv. Cyrila a Metoděje v Praze 2 nebo provedení skladby Leoše Janáčka Otče náš spolu se scénickými obrazy k jednotlivým částem v podání Libockého sboru v kostele sv. Fabiána a Šebestiána.

Nahrávám video

Otevřeno bude mít i Svatá Hora u Příbrami. Poutní místo s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie vystaví například unikáty ze své klenotnice. Příchozí se mohou podívat také do všech čtyř rohových kaplí a na místa, kam běžné prohlídkové trasy nevedou.

V Brně čeká návštěvníky například jízda šaliny Noci kostelů 2018, při níž budou uvnitř s cestujícími rozmlouvat režiséři, pedagogové a herci Jiří Strach a Zdeněk Černín či biskup Církve československé husitské Juraj Dovala. Veřejnosti se poprvé otevřou kaple v Radiu Proglas a Nemocnici Milosrdných bratří nebo černovické psychiatrické léčebně.

Ve Vranově u Brna lákají návštěvníky na komentované prohlídky lichtenštejnské hrobky nebo videomapping. Průřez celým Santiniho dílem formou 3D vizualizace bude možné zhlédnout v Herálci na Žďársku.

Hledání kořenů a domova

„Každá farnost uvažuje, co by chtěla představit ze svého života, co je s jejím kostelem spjaté. Často to bývají různé koncerty, divadelní a recitační vystoupení, komentované prohlídky nebo po setmění nasvícené části kostela, ať už oltáře, či sochy světců, případně otevřené věže, sklepení, krypty či hrobky, které běžně nejsou přístupné,“ uvedl biskup Vojtěch Cikrle.

„Noc kostelů neslouží pouze věřícím. Mnoho lidí mi řeklo, že když už ten kostel (katedrálu na Petrově) mají na desetikoruně, musí se tam někdy zajít podívat. Sami by tam třeba nešli, ale na Noc kostelů vyrazí s přáteli. Jiní chtějí navštívit místo, kde byli pokřtěni nebo třeba oddáni jejich rodiče, takže je to takové hledání kořenů a domova,“ pokračuje Cikrle.

V Olomouci program Noci kostelů připomene třeba neexistující farní kostel sv. Petra a Pavla zbořený v osmnáctém století, jehož gotické základy našli archeologové při výzkumu během rekonstrukce budovy děkanátu Filozofické fakulty v Křížkovského ulici. Jeho půdorys je nyní vyznačen v nové dlažbě nádvoří děkanátu.

Po kostelech na kole

V královéhradecké diecézi připravili zážitkovou hru Zachraňte Kateřinu! věnovanou světici, jejíž kult podporoval i Karel IV. Na jméno sv. Kateřiny bylo v Čechách založeno šest desítek kostelů. V Hradci Králové připravili také dvě cyklotrasy s pěti a šesti zastávkami na sakrálních místech.

Na území litoměřické diecéze patří k letošním zajímavostem kostel v Žibřidicích, který bude zpřístupněn veřejnosti poprvé po 60 letech; v Kamenickém Šenově by mělo v kostele Narození sv. Jana Křtitele zaplát 300 svíček k narozeninám, stavba letos slaví 300 let.

V Liberci bude v kostele sv. Antonína Velikého unikátní výstava ostatků svatých křesťanského starověku a v kostele sv. Antonína Paduánského si budou moci zájemci prohlédnout nově vybudovanou kapli zasvěcenou stigmatizaci sv. Františka, která není běžně přístupná.

Organizátoři zdůrazňují, že celá akce není určena jen věřícím, ale také návštěvníkům, kteří stojí mimo církev či na jejím okraji. Kompletní program včetně map je k dispozici na webu Noc kostelů.

Vůbec první Noc kostelů se uskutečnila roku 2005 ve Vídni. V roce 2009 překročila hranice a poprvé se konala v České republice. V roce 2010 se již otevřely kostely a modlitebny po celé České republice, v roce 2011 poprvé také na Slovensku a od roku 2012 se Noc kostelů koná v Estonsku. V roce 2016 byla první Noc kostelů uspořádána také ve Švýcarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 4 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 8 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 23 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...