Přednáška z Univerzity Karlovy: O částicích

Univerzita Karlova podporuje celoživotní vzdělávání pravidelnými přednáškami pro veřejnost. Sledovat je můžete v přímém přenosu i na webu ČT24. V pondělí 9. prosince se jaderný fyzik Ivan Wilhelm věnoval Nobelově ceně za fyziku 2013. Záznam přednášky najdete v tomto článku.

Nahrávám video
Přednáška Ivana Wilhelma
Zdroj: ČT24

Anotace: Nobelova cena za fyziku byla v roce 2013 udělena Peteru Higgsovi a Françoisi Englertovi za teoretickou předpověď částice, která je nositelem takzvaného silného působení mezi částicemi mikrosvěta. Přednáška předního odborníka (a bývalého rektora Univerzity Karlovy) je příspěvkem k objasnění významu této předpovědi i jejího experimentálního potvrzení. Uvádí základní důvody, proč k němu došlo po padesáti letech, stručně popisuje využitý urychlovačový komplex, detekční systémy, vhodné k identifikaci procesů, definujících Higgsův boson a výpočetní kapacity, potřebné ke zpracování experimentálních dat. V závěru je pak uveden stručný pohled na současný stav poznání v oblasti fyziky částic i výhled otázek a problémů, které tento obor předkládá.

O přednášejícím: prof. Ing. IVAN WILHELM, CSc. (*1942) vystudoval jadernou fyziku na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze, poté začal na této fakultě pracovat a věnoval se popisům průběhů jaderných reakcí. V roce 1967 přešel na Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde se předmětem zájmu týmu, v němž pracoval, stalo studium alfa-rozpadu těžkých atomových jader po záchytu neutronu. V experimentech, které prováděli, prokázali emisi řady „exotických“ atomových jader a stanovili jejich základní fyzikální vlastnosti. V posledních letech vedl experimentální tým, který se věnoval studiu spinových závislostí sil v nukleon-nukleonovém rozptylu při nízkých energiích. Současně se podílel na přípravě a realizaci detektorových soustav zařízení ATLAS pro experimenty v CERNu. Od roku 1990 do roku 1999 byl ředitelem Nukleárního centra UK, v letech 1994 až 2000 působil ve funkci prorektora UK, od r. 2000 do r. 2006 ji pak z pozice rektora vedl.

Kde: Zelená posluchárna Karolina, Univerzita Karlova, Praha.

Záznamy všech přednášek, které web ČT24 zprostředkoval z Univerzity Karlovy, najdete na následujícím odkazu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...