Pražské jaro začne v 19. století, pokračuje on-line. Připravte si dobré domácí kino, radí ředitel

Nahrávám video
Roman Bělor: Poslouchat koncerty v mobilu nemá smysl
Zdroj: ČT24

Výročí úmrtí Bedřicha Smetany je tradičním dnem zahájení festivalu Pražské jaro a nic na tom nezměnila ani pandemie. V Obecním domě v Praze opět zazní Má vlast, tentokrát v provedení podobném tomu, jak symfonický cyklus zněl v době své premiéry. Soubor Collegium 1704 ho odehraje před živým publikem. Výjimku přítomnosti diváků dostal festival ještě na další tři koncerty z celkem více než dvacítky. Všechny jsou ale, stejně jako loni, k poslechu on-line. O programu i o tom, jak moc do něj zasáhla protiepidemická opatření, mluvil ve Studiu 6 ředitel Pražského jara Roman Bělor.

Pražské jaro potrvá do 3. června. Od 24. května se chystá další rozvolňování, kdy bude možné navštívit vnitřní kulturní akce. Promítnou se tyto změny i do plánu festivalu?

Po 24. květnu čekáme ještě dva koncerty, na které už máme oficiální výjimky od ministerstva kultury a ministerstva zdravotnictví, ale přislíbené rozvolňování je pro nás, kteří pracujeme v uzavřených prostorách, ať už koncertních sálech, nebo divadlech, stále jenom příslibem. A slovo „příslib“ nemá u nás historicky dobré konotace. Uvidíme, co se stane, protože příslib musí být změněn v přesně definované podmínky, a to se zatím nestalo.

Co všechno musí diváci splnit, aby si mohli zahajovací koncert poslechnout přímo v Obecním domě?

Musí projít PCR testem, je spárován s kódem jejich vstupenky, jinak by se do sálu nedostali. PCR test se týká i všech účinkujících a všech, kteří okolo toho koncertu pracují, mimo jiné i kameramanů České televize.

Koncerty s přítomností diváků označuje ministerstvo za pilotní projekt. Jak vypadaly společné přípravy?

Stali jsme se téměř odborníky na pandemii. Ve finále spolupráce s ministerstvem kultury, institutem hlavní hygieničky a ministerstvem zdravotnictví byla dobrá, zpočátku to bylo trošku rozpačité, protože podmínky se pořád vyvíjejí a to, co bylo domluveno v úterý, nemusí platit ve čtvrtek. Situace je dynamická, tekoucí, a zřejmě tomu tak bude i během dalších dnů festivalu.

Dobové provedení není risk

Při zahájení Mou vlast zahraje orchestr Collegium 1704 v provedení, jak zazněla při své premiéře na konci devatenáctého století. Collegium 1704 nahradilo původní berlínský ansámbl, proč zrovna tento český soubor?

V původním aranžmá jsme předpokládali, že přidanou hodnotou bude jeden z nejlepších německých symfonických orchestrů – berlínský rozhlasový orchestr s Vladimirem Jurowským, což je jeden z nejslavnějších dirigentů současnosti. Bohužel epidemie zařádila nejen u nás, ale i v Německu, takže to nebylo možné. Hledali jsme provedení Mé vlasti, které bude mít jinou přidanou hodnotu. A tu určitě Collegium 1704 s Václavem Luksem do něj vnesou.

Naším úkolem není šokovat. Předvést Mou vlast, jak zazněla při své premiéře, se úplně nedá, hrajeme pro jiné publikum. Chceme posluchačům rozšířit obzory, jakým způsobem se i tato hudba dá interpretovat, ale současně akceptujeme dlouhodobou interpretaci Mé vlasti.
Václav Luks

Provedení bude zvláštní v tom, že se Václav Luks se svými hudebníky pokusí připomenout zvukový obraz z doby, kdy toto dílo bylo v roce 1882 premiérováno. Noty se samozřejmě nezměnily, ale změnily se hudební nástroje, které se od té doby významně vyvinuly, zejména v dechových sekcích. Smyčcové nástroje zůstávají de facto identické.

Dobové provedení nezazní na Pražském jaru poprvé. Na konci devadesátých let se londýnský ansámbl pokusil o totéž, tehdy to přijetí bylo částečně negativní. Vnímáte to jako risk?

Určitě to není risk. V roce 1996 to provedli London Classical Players s Rogerem Norringtonem. V té době to bylo nezvyklé, protože si ještě všichni neosvojili, že hudebníci z oblasti poučené interpretace vykročí i do devatenáctého století. To se od té doby změnilo a mnoho slavných hudebníků z oblasti staré hudby přešlo od hudby barokní a klasicistní až do romantismu.

Poslouchat koncerty v mobilu nemá smysl

Všechny koncerty jsou přístupné on-line. Festival se tím otevírá i posluchačům, kteří by běžně nepřišli do sálu. Co byste jim doporučil, aby si doma pustili?

Těžko se vybírá, ale v programu jsou některé zajímavosti, které se podařilo zachovat podle původního plánu. Například hostování významného německého klarinetisty a dirigenta Jörga Widmanna, který je u nás málo znám, ale v Německu je skutečně živou ikonou klasické hudby. Máme také velkou radost, že můžeme vykročit do jiné hudby a gratulovat k významnému životnímu jubileu Martinu Kratochvílovi, který je jazzmanem a rockerem, ale také dokumentaristou a cestovatelem.

Festival velikosti Pražského jara se nepřipravuje jen rok před aktuálním ročníkem, ale někteří umělci musí být domlouváni až několik let dopředu. Změnila to nějak současná situace?

To se nikterak neprojevilo. Změnilo se ale, jak už bylo řečeno, že mnozí se mohou na koncerty podívat doma. Tady bych doporučil, aby se na to připravili technicky, protože je samozřejmě veliký rozdíl dobré domácí kino nebo profesionální televize, případně rozhlasové přijímače, oproti možnosti sledovat koncerty v mobilu nebo přes sluchátka někde na ulici. To pak téměř ztrácí smysl.

  • Zahájení 76. Pražského jara (12. 5. ve 20:00 živě na ČT art). Přímý přenos slavnostního zahajovacího koncertu z Obecního domu v Praze. Cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany hraje Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse.
  • Pohlceni Stravinským (23. 5. ve 20:15 živě na ČT art). Na koncertě připomínajícím 50 let od úmrtí slavného skladatele 20. století vystoupí v koncertním sále Pražské konzervatoře členové PKF – Prague Philharmonia pod vedením slovenského dirigenta Mariána Lejavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
před 1 hhodinou

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
před 15 hhodinami

Ceny kritiky ovládlo Divadlo Na zábradlí, inscenací roku jsou ale Krkavci

Tři ceny divadelní kritiky za rok 2025 míří do pražského Divadla Na zábradlí, a to za herecké výkony Miloslava Königa a Magdalény Sidonové a pro divadlo roku. Nejlepší loňská inscenace Krkavci se rovněž hrála v Praze, ovšem v Dejvickém divadle.
včeraAktualizovánovčera v 21:11

Poslední výstřel zasáhne výběrem z české a polské fantastiky

Současně v Česku a Polsku vychází kniha Poslední výstřel. Antologii fantastických povídek připravila dvě výrazná jména žánrové literatury – Leoš Kyša a Jakub Ćwiek. Uvedení knihy podpořil Polský institut v Praze.
včera v 10:02

Vikingy v Městském divadle Brno čeká rodinné dobrodružství

Městské divadlo Brno připravilo autorský muzikál ViK!NG. Diváci v dobrodružné komedii navštíví bájný svět vikingů. S přípravou tohoto rodinného představení začali tvůrci už v roce 2022. Trojice autorů se sešla už dříve při psaní historického muzikálu Devět křížů.
21. 3. 2026

Zemřel Chuck Norris

Zemřel americký herec Chuck Norris, kterého proslavily role v akčních filmech. Píší to média s odkazem na prohlášení rodiny. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji. Hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026
Načítání...