Pražské jaro začne v 19. století, pokračuje on-line. Připravte si dobré domácí kino, radí ředitel

Nahrávám video

Výročí úmrtí Bedřicha Smetany je tradičním dnem zahájení festivalu Pražské jaro a nic na tom nezměnila ani pandemie. V Obecním domě v Praze opět zazní Má vlast, tentokrát v provedení podobném tomu, jak symfonický cyklus zněl v době své premiéry. Soubor Collegium 1704 ho odehraje před živým publikem. Výjimku přítomnosti diváků dostal festival ještě na další tři koncerty z celkem více než dvacítky. Všechny jsou ale, stejně jako loni, k poslechu on-line. O programu i o tom, jak moc do něj zasáhla protiepidemická opatření, mluvil ve Studiu 6 ředitel Pražského jara Roman Bělor.

Pražské jaro potrvá do 3. června. Od 24. května se chystá další rozvolňování, kdy bude možné navštívit vnitřní kulturní akce. Promítnou se tyto změny i do plánu festivalu?

Po 24. květnu čekáme ještě dva koncerty, na které už máme oficiální výjimky od ministerstva kultury a ministerstva zdravotnictví, ale přislíbené rozvolňování je pro nás, kteří pracujeme v uzavřených prostorách, ať už koncertních sálech, nebo divadlech, stále jenom příslibem. A slovo „příslib“ nemá u nás historicky dobré konotace. Uvidíme, co se stane, protože příslib musí být změněn v přesně definované podmínky, a to se zatím nestalo.

Co všechno musí diváci splnit, aby si mohli zahajovací koncert poslechnout přímo v Obecním domě?

Musí projít PCR testem, je spárován s kódem jejich vstupenky, jinak by se do sálu nedostali. PCR test se týká i všech účinkujících a všech, kteří okolo toho koncertu pracují, mimo jiné i kameramanů České televize.

Koncerty s přítomností diváků označuje ministerstvo za pilotní projekt. Jak vypadaly společné přípravy?

Stali jsme se téměř odborníky na pandemii. Ve finále spolupráce s ministerstvem kultury, institutem hlavní hygieničky a ministerstvem zdravotnictví byla dobrá, zpočátku to bylo trošku rozpačité, protože podmínky se pořád vyvíjejí a to, co bylo domluveno v úterý, nemusí platit ve čtvrtek. Situace je dynamická, tekoucí, a zřejmě tomu tak bude i během dalších dnů festivalu.

Dobové provedení není risk

Při zahájení Mou vlast zahraje orchestr Collegium 1704 v provedení, jak zazněla při své premiéře na konci devatenáctého století. Collegium 1704 nahradilo původní berlínský ansámbl, proč zrovna tento český soubor?

V původním aranžmá jsme předpokládali, že přidanou hodnotou bude jeden z nejlepších německých symfonických orchestrů – berlínský rozhlasový orchestr s Vladimirem Jurowským, což je jeden z nejslavnějších dirigentů současnosti. Bohužel epidemie zařádila nejen u nás, ale i v Německu, takže to nebylo možné. Hledali jsme provedení Mé vlasti, které bude mít jinou přidanou hodnotu. A tu určitě Collegium 1704 s Václavem Luksem do něj vnesou.

Naším úkolem není šokovat. Předvést Mou vlast, jak zazněla při své premiéře, se úplně nedá, hrajeme pro jiné publikum. Chceme posluchačům rozšířit obzory, jakým způsobem se i tato hudba dá interpretovat, ale současně akceptujeme dlouhodobou interpretaci Mé vlasti.
Václav Luks

Provedení bude zvláštní v tom, že se Václav Luks se svými hudebníky pokusí připomenout zvukový obraz z doby, kdy toto dílo bylo v roce 1882 premiérováno. Noty se samozřejmě nezměnily, ale změnily se hudební nástroje, které se od té doby významně vyvinuly, zejména v dechových sekcích. Smyčcové nástroje zůstávají de facto identické.

Dobové provedení nezazní na Pražském jaru poprvé. Na konci devadesátých let se londýnský ansámbl pokusil o totéž, tehdy to přijetí bylo částečně negativní. Vnímáte to jako risk?

Určitě to není risk. V roce 1996 to provedli London Classical Players s Rogerem Norringtonem. V té době to bylo nezvyklé, protože si ještě všichni neosvojili, že hudebníci z oblasti poučené interpretace vykročí i do devatenáctého století. To se od té doby změnilo a mnoho slavných hudebníků z oblasti staré hudby přešlo od hudby barokní a klasicistní až do romantismu.

Poslouchat koncerty v mobilu nemá smysl

Všechny koncerty jsou přístupné on-line. Festival se tím otevírá i posluchačům, kteří by běžně nepřišli do sálu. Co byste jim doporučil, aby si doma pustili?

Těžko se vybírá, ale v programu jsou některé zajímavosti, které se podařilo zachovat podle původního plánu. Například hostování významného německého klarinetisty a dirigenta Jörga Widmanna, který je u nás málo znám, ale v Německu je skutečně živou ikonou klasické hudby. Máme také velkou radost, že můžeme vykročit do jiné hudby a gratulovat k významnému životnímu jubileu Martinu Kratochvílovi, který je jazzmanem a rockerem, ale také dokumentaristou a cestovatelem.

Festival velikosti Pražského jara se nepřipravuje jen rok před aktuálním ročníkem, ale někteří umělci musí být domlouváni až několik let dopředu. Změnila to nějak současná situace?

To se nikterak neprojevilo. Změnilo se ale, jak už bylo řečeno, že mnozí se mohou na koncerty podívat doma. Tady bych doporučil, aby se na to připravili technicky, protože je samozřejmě veliký rozdíl dobré domácí kino nebo profesionální televize, případně rozhlasové přijímače, oproti možnosti sledovat koncerty v mobilu nebo přes sluchátka někde na ulici. To pak téměř ztrácí smysl.

  • Zahájení 76. Pražského jara (12. 5. ve 20:00 živě na ČT art). Přímý přenos slavnostního zahajovacího koncertu z Obecního domu v Praze. Cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany hraje Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse.
  • Pohlceni Stravinským (23. 5. ve 20:15 živě na ČT art). Na koncertě připomínajícím 50 let od úmrtí slavného skladatele 20. století vystoupí v koncertním sále Pražské konzervatoře členové PKF – Prague Philharmonia pod vedením slovenského dirigenta Mariána Lejavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 12 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 14 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 15 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...