Práce na papíře

Praha – V Galerii 5. patro probíhá výstava tří předních českých výtvarníků - Tomáše Císařovského, Jiřího Kovandy a Petra Pastrňáka. Tři různorodé cykly, které spojuje jen to, že jsou zaznamenány na papíře, expozice dává do vzájemné konfrontace a vytváří mezi nimi přirozené napětí.

Každý ze zúčastněných výtvarníků má k dispozici jeden prostor galerie, která se netradičně nachází v 5. patře činžovního domu (bez výtahu). Nadšenci, kteří se srdnatě vydají za uměním až pod střechu, jsou za výšlap odměněni barvitým výtvarným zážitkem.

Jiří Kovanda (nar. 1953) je jeden z mála českých autorů, který je i v zahraničí vnímán jako nejdůležitější zástupce české postmoderny a českého akčního umění. V mezinárodním kontextu je Kovanda především známý svými akcemi a instalacemi, které realizoval a dokumentoval v 70. a 80. letech. Vyznačují se subtilní ironií a hravým použitím vlastního těla.

Nyní vystavené práce na papíře z počátku 80. let se volně pohybují mezi geometrizující a lyrickou abstrakcí ve svobodném a spontánním uměleckém projevu, který je pro Kovandu charakteristický. S celkovým dílem autora je spojuje lehkost a hravost, zároveň ucelenost a technická dokonalost, s jakou kombinuje na malém formátu tužky, tuš, tempery a akvarel na papíře.

Petr Pastrňák (nar. 1962) se řadí k nejvýraznějším umělcům současné české tvorby. Jeho oblíbenými tématy jsou krajina, příroda a les. Rád navazuje na tradiční krajinomalbu, kupř. Antonína Chitussiho, jehož krajiny několikrát parafrázoval. I na papíře pracuje malíř Pastrňák širokým štětcem a akrylem, jeho velkorozměrné papíry připomínají ve své redukci obrazových prvků jak abstraktní expresi, tak asijské kalifgrafické techniky. V nových pracích z let 2004 – 2007 se kromě krajinářských motivů objevují nenápadné i jednoznačné narážky na barokní tvary, především sochy andělů.

Tomáš Císařovský (nar. 1962) je jednou z nejvýraznějších osobností české malířské scény. Jeho stylizovaný a realitu podvracející figurální realismus se projevuje i v nejnovějším cyklu uhlů na papíře z roku 2007, který tematizuje období německého protektorátu. Císařovského temné a hluboce zasahující kresby se vztahují k nešťastné postavě protektorátního prezidenta Emila Háchy a vytvářejí určitou paralelu a zároveň protiváhu k 18 let starému „Masarykovskému“ cyklu. Pokud byly obrazy o životě prvního prezidenta podmíněny dobou, ve které vznikaly, dobou plnou očekávání a hravého dohledávání pozitivních společenských modelů, pak se dá říci, že Háchovský cyklus odráží odžitou zkušenost z křehkého fungování naší nové demokracie a zároveň obavu z nově narůstajícího extremismu.

Kresby zobrazují klíčové i banální situace prezidentování Háchy a volbou techniky (přírodní uhel na různě tónovaných papírech) evokují atmosféru zatemnění druhé republiky a zároveň neřešitelně tragickou situaci, do které se může slušný člověk dostat, pokud se ocitne ve špatný čas na nesprávném místě.

Výstava: 15. 12. 2007 – 26. 1. 2008, Galerie 5. patro, Myslíkova 9, Praha 1.

  • Obraz Petra Pastrňáka autor: Galerie 5. patro, zdroj: Galerie 5. patro http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/27/2634.jpg
  • Obraz Tomáše Císařovského autor: Galerie 5. patro, zdroj: Galerie 5. patro http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/27/2635.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 15 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 20 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...