Poslední soud nevynechá nikoho

V pátek 31. 8. 2012 v 20:55 mají diváci cyklu Velikáni filmu na ČT2 možnost vidět jeden z výjimečných počinů světové kinematografie, italský film Poslední soud, který natočil slavný režisér Vittorio De Sica podle scénáře neméně slavného Cesare Zavattiniho. Je to moderní pohádka, vyprávějící o tom, jak se obyvatelé Neapole jednoho dne vylekali, že nastává poslední soud. Film v podobě fresky odhaluje reakce nejrůznějších lidí na konec světa, který má nastat v šest hodin večer.

Děj filmu, který se rozvíjí v tanečním rytmu tarantely, je vyprávěn v humorném stylu. Postrádá jednotící dramatickou linii, je spíše kaleidoskopem, přehlídkou nejrůznějších lidí a charakterů. Odhaluje lidské ctnosti a nectnosti, líčí lidi, kteří se pod dojmem hrozícího nebezpečí kají ze svých hříchů a stávají se lepšími, aby se při nejbližší příležitosti vrátili ke starému způsobu života se všemi jeho chybami. 

Jednotlivé rázovité figurky ztvárnili ve filmu vynikající italští a francouzští herci – Fernandel, Paolo Stoppa, Anouk Aiméeová, Vittorio Gassman, Silvana Manganová, sám Vittorio De Sica, Jack Palance, Alberto Sordi, Nino Manfredi a další.

  • Poslední soud zdroj: ČT24
  • Poslední soud zdroj: ČT24

I v dnešní době si De Sicův snímek zachovává punc originality, který je zřejmý především díky kaleidoskopickému stylu vyprávění, střihu, scenáristické zkratce ve vylíčení jednotlivých typů a situací, které je charakterizují, a v neposlední řadě jsou zde výjimečné herecké výkony. Díky režisérově nadhledu a mistrnému vedení herců, s notnou dávkou citu pro ironii i sebeironii, se podařilo vytvořit výmluvné podobenství o lidském pokolení, které pro svoji uměleckou hodnotu má dar oslovit i současného diváka. 

Poslední soud (Giudizio universale) / Italsko-francouzský film (1961). Hrají: V. Gassman, Fernandel, P. Stoppa, A. Aiméeová, V. De Sica, S. Manganová, J. Palance a další. Režie Vittorio De Sica. 

Nahrávám video
Ukázka z filmu Poslední soud
Zdroj: ČT24

Vittorio de Sica pocházel z chudé rodiny a vyrůstal v Neapoli. Nejprve pracoval jako úředník, ve dvacátých letech pak přešel k divadlu a po čase hereckou profesi vyměnil za režii.

Mezi významné tvůrce neorealismu se zařadil ve čtyřicátých letech mimořádně úspěšným snímkem Děti ulice, vyprávějícím o malých dětech odkázaných na sebe samé, které jsou bídou a hladem nuceny k nejrůznějším pouličním pracím, aby si vydělaly alespoň na chleba. Následovaly další filmy, na nichž stejně jako na Dětech ulice spolupracoval se scenáristou Cesarem Zavattinim a díky kterým se nesmazatelně zapsal do filmové historie – oscarový snímek Zloději kol o nezaměstnaném dělníkovi, který se stane lepičem plakátů a zoufale potřebuje ke své nové práci bicykl, snový Zázrak v Miláně nebo drama Umberto D. o úvahách o sebevraždě.

Filmy Vittorio de Sicy ze šedesátých let jsou známé především díky Sofii Lorenové (Horalka, Boccaccio '70) a Marcellu Mastroiannim (Místo pro lásku), kteří vytvořili dvojici v jeho oscarovém filmu Včera, dnes a zítra, romantickém Manželství po italsku a dramatu Slunečnice. Oscarem byl oceněn i další snímek tohoto výjimečného režiséra, Zahrada Finzi-Continiů, přepis románu Giorgia Basaniho vyprávějící osud bohaté židovské rodiny za fašismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 6 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 8 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 12 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 14 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...