Praha - Swingová legenda Paul Anka kvůli nemoci své pražské vystoupení přeložil z neděle 20. července na zítřek. V Praze naposledy koncertoval v roce 1966, takže den nebo dva v čekání jeho příznivců je zanedbatelným zpožděním. Přesto - ať už na Anku jdete, nebo nejdete, připomeňte si ho:
Aby se Anka dostal z rodné Kanady do Ameriky a splnil si svůj zpěvácký sen, tři měsíce sbíral plechovky od Campbellových polévek. Vyhrál tak v soutěži jednoho ottawského supermarketu výlet do New Yorku. Od té doby je na cestách. Svůj největší hit - Dianu - napsal ještě jako náctiletý a okamžitě se stal idolem teenagerů:
V Česku k její slávě dopomohla verze s textem od Zdeňka Borovce. O krásné, bláhové „Dajáně“ zpíval Milan Chladil:
V dívce z písně se asi zhlédla nejedna fanynka, těch Anku obklopovaly davy. „Je to vlastně neskutečné štěstí, že mohu dělat to, co dělám. Nemohl jsem je přeci odehnat. Dodnes poctivě podepisuju fotky, komunikuju s fanoušky. Díky nim jsem tady,“ uvědomuje si. A navíc ví, co ženám říct:
Za svůj život napsal přes devět set písní. Je autorem hitů i pro své kolegy. Třeba Franka Sinatru:
Anebo Toma Jonese:
Aktuální turné, na němž ho doprovází čtrnáctičlenný big band, je pojmenováno po skladbě, kterou napsal pro Michaela Jacksona - Love Never Felt So Good. Vyšla před nedávnem na Jacksonově posmrtném albu Xscape:
A naopak - Anka se nebál ani pouštět do předělávek písní jiných. Takhle si zahrál s Nirvanou:
Kromě hudby se pokusil prosadit také ve filmu. Jako herec neprorazil, zato se i na plátně zapsal jako talentovaný muzikant a textař. Například pro snímek Nejdelší den z roku 1962 vznikl jeden z jeho největších hitů Lonely Boy:
Naživo některé z těchto skladeb možná zazní i 22. července v pražském Kongresovém centru.
