Polský režisér Wajda natočil film o katyňském masakru

Polsko - Známý polský režisér Andrzej Wajda natočil film o katyňském masakru. Vražda tisíců Poláků, nařízená za druhé světové války sovětským vůdcem Josifem Stalinem, nebyla nikdy zcela objasněna a je stále zdrojem kontroverzních reakcí a sporů mezi Polskem a Ruskem. Film bude mít v Polsku premiéru 17. září, kdy uplyne 68 let od tragédie.

„Rozhodnutí o tom, zda mám natočit tento film, bylo jedním z nejtěžších v mém životě,“ řekl Wajda. „Katyň - to je film o živých lidech, jejichž původním vzorem byli mezi jinými moji rodiče,“ dodal. Podle jednoho z nejznámějších polských režisérů byl pravděpodobně mezi zavražděnými jeho otec. „Je to můj nejvíce osobní snímek,“ doplnil jednaosmdesátiletý Wajda, který se na natáčení připravoval několik let.

Podle Wajdy je kino nejlepším médiem pro vylíčení katyňské tragédie, o níž mladí Poláci vědí velmi málo. Andrzej Mularczyk, autor scénáře, míní, že prostřednictvím současného pohledu lze dospět k pravdě. Katyňský masakr je podle něj nevyjasněný hned z několika stránek: politické, historické a emocionální.

Dnes snímek zhlédli mezi jinými potomci obětí tragédie, kteří se neubránili slzám. Právě lidský rozměr masakru by měl film ukázat. Osudy stovek především žen, které léta čekaly na jakékoli informace o svých mužích, bratřích, synech. Mnohé z nich se doposud nedozvěděly, jak zemřeli jejich blízcí či kde jsou pochovaní.

„Film o Katyni si nedává za cíl odkrytí celé pravdy o těch událostech… Historická fakta tvoří pouze pozadí lidských osudů,“ uvedl Wajda. Součástí uvedení snímku do kin bude kampaň ministerstva školství, která má připomenout hlavně školákům a mladé generaci, co se v roce 1939 odehrálo a jaké obří rozměry tragédie měla.

V západoruské Katyni zahynulo podle různých zdrojů 15 až 22 tisíc Poláků. Po invazi Rudé armády do Polska 17. září 1939 bylo uvězněno asi 22 tisíc polských důstojníků, intelektuálů a duchovních. Sovětský svaz tím naplnil pakt, který uzavřel s nacistickým Německem.

Hitlerova armáda do Polska vpadla 1. září 1939 a rozpoutala tak světovou válku. Sovětská tajná policie (NKVD) polské vězně popravila během dubna a května následujícího roku. Část hromadných hrobů objevili za války u Katyně Němci. Tehdejší sovětská propaganda označila zprávu za podvod a z hromadných vražd obvinila právě fašistické Německo.

Po padesáti letech mlčení, až v roce 1990, Rusko přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Varšava naléhala, aby Rusko masakr uznalo za genocidu. To však Moskva odmítla. Ruští prokurátoři dospěli k závěru, že popravy zajatců nelze uznat za vyvražďování národa. Katyňský masakr tak stále jitří polsko-ruské vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 23 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...