Polsko koupilo da Vinciho Dámu s hranostajem

Polská vláda od šlechtického rodu Czartoryských odkoupila jeho krakovskou uměleckou sbírku, jejíž součástí je i obraz italského mistra Leonarda da Vinciho Dáma s hranostajem. Za kolekci šestaosmdesáti tisíc uměleckých děl a tisíců dalších předmětů zaplatila Varšava necelé tři miliardy korun.

Dáma s hranostajem vznikla okolo roku 1490 a je jedním ze čtyř dochovaných ženských portrétů, jejichž autorem je klasik světového malířství Leonardo da Vinci.

Kromě obrazu mladé milenky milánského vévody je součástí polské akvizice také Rembrandtova Krajina s dobrým samaritánem, práce Augusta Renoira, rytiny Albrechta Dürera, osobní předměty národního hrdiny z období trojího dělení Polska Tadeusze Kościuszkam, posmrtná maska hudebního skladatele Fryderika Chopina, desetitisíce dalších uměleckých děl a čtvrt milionu rukopisů a vzácných knih.

Nahrávám video
Polsko získalo da Vinciho Dámu s hranostajem
Zdroj: ČT24

Sbírku, kterou shromažďovala šlechtická rodina Czartoryských a v současnosti ji vystavuje v rodovém muzeu v Krakově, prodal po složitých jednáních s polským ministerstvem kultury člen rodu Adam Karol.

Cílem polské vlády bylo podle ministerstva zajistit, aby vzácná díla byla zachována i dalším generacím Poláků. Za unikátní kolekci Varšava zaplatila sto milionů eur, sám ministr kultury Piotr Gliński ale připustil, že zaplacená částka je jen „zlomkem tržní hodnoty“. Podle různých odhadů má totiž kolekce cenu mezi 2,3 až 2,4 miliard eur (62 až 64 miliardy Kč) a sám Czartoryski při podpisu smlouvy uvedl, že se cítí, jako by státu sbírku daroval.

Dáma s hranostajem se ve sbírce knížat Czartoryských objevila v roce 1798, když ji člen rodu a pozdější carský ministr zahraničí Adam Jerzy Czartoryski koupil pro svou matku Isabelu. Portrét na ořechovém dřevě podle všeho zobrazuje Cecilii Galleraniovou, šestnáctiletou milenku milánského vévody Lodovica Sforzy, na jehož dvoře da Vinci působil.

Po polských nepokojích v roce 1830 visel portrét dalších šestačtyřicet let v pařížském hotelu, kde se usadila polská emigrace. Podruhé Krakov opustil po okupaci Polska, když krátce visel v berlínském muzeu císaře Fridricha a na konci války i v bavorském domě Hanse Franka, vládce Generálního gouvernementu. Do Krakova se vrátil v roce 1946.

Vedle Dámy s hranostajem a Mony Lisy vystavené v pařížském Louvru namaloval da Vinci už jen dva světské ženské portréty – obraz Ginevry de 'Benci, jejž v současnosti vlastní washingtonská National Gallery of Art, a portrét dámy v červeném známý jako La Belle Ferroniere, obsažený rovněž v renesančních sbírkách Louvru. Podle jedné z teorií se jedná o portrét téže ženy, jako té, která drží v náručí bílou lasičku.

Autoportrét Leonarda da Vinciho
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...