Polská vláda od šlechtického rodu Czartoryských odkoupila jeho krakovskou uměleckou sbírku, jejíž součástí je i obraz italského mistra Leonarda da Vinciho Dáma s hranostajem. Za kolekci šestaosmdesáti tisíc uměleckých děl a tisíců dalších předmětů zaplatila Varšava necelé tři miliardy korun.
Polsko koupilo da Vinciho Dámu s hranostajem
Dáma s hranostajem vznikla okolo roku 1490 a je jedním ze čtyř dochovaných ženských portrétů, jejichž autorem je klasik světového malířství Leonardo da Vinci.
Kromě obrazu mladé milenky milánského vévody je součástí polské akvizice také Rembrandtova Krajina s dobrým samaritánem, práce Augusta Renoira, rytiny Albrechta Dürera, osobní předměty národního hrdiny z období trojího dělení Polska Tadeusze Kościuszkam, posmrtná maska hudebního skladatele Fryderika Chopina, desetitisíce dalších uměleckých děl a čtvrt milionu rukopisů a vzácných knih.
Sbírku, kterou shromažďovala šlechtická rodina Czartoryských a v současnosti ji vystavuje v rodovém muzeu v Krakově, prodal po složitých jednáních s polským ministerstvem kultury člen rodu Adam Karol.
Cílem polské vlády bylo podle ministerstva zajistit, aby vzácná díla byla zachována i dalším generacím Poláků. Za unikátní kolekci Varšava zaplatila sto milionů eur, sám ministr kultury Piotr Gliński ale připustil, že zaplacená částka je jen „zlomkem tržní hodnoty“. Podle různých odhadů má totiž kolekce cenu mezi 2,3 až 2,4 miliard eur (62 až 64 miliardy Kč) a sám Czartoryski při podpisu smlouvy uvedl, že se cítí, jako by státu sbírku daroval.
Dáma s hranostajem se ve sbírce knížat Czartoryských objevila v roce 1798, když ji člen rodu a pozdější carský ministr zahraničí Adam Jerzy Czartoryski koupil pro svou matku Isabelu. Portrét na ořechovém dřevě podle všeho zobrazuje Cecilii Galleraniovou, šestnáctiletou milenku milánského vévody Lodovica Sforzy, na jehož dvoře da Vinci působil.
Po polských nepokojích v roce 1830 visel portrét dalších šestačtyřicet let v pařížském hotelu, kde se usadila polská emigrace. Podruhé Krakov opustil po okupaci Polska, když krátce visel v berlínském muzeu císaře Fridricha a na konci války i v bavorském domě Hanse Franka, vládce Generálního gouvernementu. Do Krakova se vrátil v roce 1946.
Vedle Dámy s hranostajem a Mony Lisy vystavené v pařížském Louvru namaloval da Vinci už jen dva světské ženské portréty – obraz Ginevry de 'Benci, jejž v současnosti vlastní washingtonská National Gallery of Art, a portrét dámy v červeném známý jako La Belle Ferroniere, obsažený rovněž v renesančních sbírkách Louvru. Podle jedné z teorií se jedná o portrét téže ženy, jako té, která drží v náručí bílou lasičku.