„Pojďte se podívat, pane Hrušínský, tady máme něco zajímavého“

„Šel jsem světem“ hlásí osmá výstava z cyklu Paměť divadla a filmu v pražském Divadle Na Jezerce. Věnována je nedožitým 95. narozeninám herce Rudolfa Hrušínského. Fotografie ve foyer připomínají nejen jeho role na jevišti i na plátně, ale jsou také momentkami z rodinného alba. Snímky si lze Na Jezerce prohlédnout až do října příštího roku, některé z nich pro web ČT24 okomentoval Jan Hrušínský, principál této scény a syn Rudolfa Hrušínského.

Rozhovor s Janem Hrušínským

Pořádáte takovou výstavu poprvé, nebo už jste tatínkovy fotky vystavoval?

Jde o osmou výstavu z cyklu „Paměti divadla a filmu“, kterou Na Jezerce instalujeme. První jsme připravili při otevření divadla. Kurátorkou výstav je paní Marie Valtrová, která také napsala o tátovi Kroniku rodu Hrušínských. Fotografií je hodně a tentokrát je možné vidět i ty, které dosud nebyly nikdy publikovány.

Je nějaká fotografie, kterou máte nejraději? Která z těch fotek je pro vás nejcennější?

Je tu celá řada fotografií, které mě doprovází celý život. Ke každé jsem si vytvořil vztah a váže se k ní určitý příběh. Většinou vzpomínky z mého dětství nebo z dob, kdy byl můj brácha (také herec Rudolf Hrušínský ml. – pozn. red.) malý. Samozřejmě mám nejraději fotky s tátou. Třeba tu, kde je s Jiřím Menzelem na svatbě mého bráchy. Mají k sobě skloněné hlavy, takže vypadají jako ženich a nevěsta.

Výstava byla uspořádaná na počest 95. narozenin vašeho otce Rudolfa Hrušínského. Kdybyste měl možnost s ním tento den strávit, jak byste si ho představoval?

Určitě bychom si ho moc užili, nejlépe celá rodina. Je asi úplně jedno kde, jestli doma, v divadle nebo v jižních Čechách. Dal bych za to nevím co, kdybych s ním mohl být a strávit s ním aspoň jeden den. To by bylo krásné.

Přemýšlel jste někdy o tom, že byste tatínkovy fotky vydal knižně spolu s vaším vyprávěním?

Ano, uvažuji o tom, protože těch fotografii je za tátův život mnoho a stojí za to, aby si je lidé mohli prohlédnout. Byl by to takový průřez dvacátým stoletím. Knihu bychom chtěli připravit k stému výročí jeho narození, tedy za pět let. Moje dcera studuje grafiku ve Philadelphii, a tak se na tom bude určitě ráda podílet.

A co nějaké představení věnované tatínkovi? O tom jste neuvažoval?

Nejsem spisovatel ani dramatik, takže v tomto směru ne. V repertoáru máme představení Jeppe z vršku, které nedávno dosáhlo sta repríz. Hra byla věnována tátově památce, protože právě tuto roli v šedesátých letech hrál, a režiséru Jaromíru Pleskotovi.

A co třeba výstava fotografii vašich filmových a divadelních rolí?

Něco takového mě opravdu nikdy nenapadlo. Jediná věc, o které uvažujeme, je, že vystavíme snímky, které jsem zhotovil jako fotograf. Jeden čas jsem se focením velmi intenzivně zabýval. Měl jsem několik výstav, a dokonce pár mých prvotin otiskli v katalogu firmy Asahi Pentax. Fotografií mám opravdu hodně, většinou z filmového zákulisí, divadelního či tanečního prostředí.

V době digitální fotografie si lidé už tolik snímky nearchivují v tištěné podobě. A co vy?

Něco mám v počítači, ale bohužel u mnoha snímků nevím, kde jsou. Doma mám velkou sérii fotografií Dalajlámy z jeho návštěvy v roce 1990. Našli byste u mě také několik portrétů Václava Havla z období revoluce, zejména z let 1989, 1990 a 1991. Samozřejmě velké množství fotek je z hereckého prostředí.

Prohlížíte si často s rodinou a přáteli fotografie?

Jak kdy, podle chuti a nálady, ale občas si je prohlédneme. Kdysi jsem totiž dostal krabici plnou rodinných fotografii. Byla to sbírka z rodiny mé maminky. Po babičce jsem měl také spoustu fotek z dětství mého táty nebo z dob, kdy hrál u Divadelní společnosti Ondřeje Červíčka. Před dvaceti lety, krátce po tom, co táta zemřel, jsem sestavil rozsáhlé album, o 350 stranách. Někdy se jím rád probírám, protože je na co vzpomínat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...