„Pojďte se podívat, pane Hrušínský, tady máme něco zajímavého“

„Šel jsem světem“ hlásí osmá výstava z cyklu Paměť divadla a filmu v pražském Divadle Na Jezerce. Věnována je nedožitým 95. narozeninám herce Rudolfa Hrušínského. Fotografie ve foyer připomínají nejen jeho role na jevišti i na plátně, ale jsou také momentkami z rodinného alba. Snímky si lze Na Jezerce prohlédnout až do října příštího roku, některé z nich pro web ČT24 okomentoval Jan Hrušínský, principál této scény a syn Rudolfa Hrušínského.

Rozhovor s Janem Hrušínským

Pořádáte takovou výstavu poprvé, nebo už jste tatínkovy fotky vystavoval?

Jde o osmou výstavu z cyklu „Paměti divadla a filmu“, kterou Na Jezerce instalujeme. První jsme připravili při otevření divadla. Kurátorkou výstav je paní Marie Valtrová, která také napsala o tátovi Kroniku rodu Hrušínských. Fotografií je hodně a tentokrát je možné vidět i ty, které dosud nebyly nikdy publikovány.

Je nějaká fotografie, kterou máte nejraději? Která z těch fotek je pro vás nejcennější?

Je tu celá řada fotografií, které mě doprovází celý život. Ke každé jsem si vytvořil vztah a váže se k ní určitý příběh. Většinou vzpomínky z mého dětství nebo z dob, kdy byl můj brácha (také herec Rudolf Hrušínský ml. – pozn. red.) malý. Samozřejmě mám nejraději fotky s tátou. Třeba tu, kde je s Jiřím Menzelem na svatbě mého bráchy. Mají k sobě skloněné hlavy, takže vypadají jako ženich a nevěsta.

Výstava byla uspořádaná na počest 95. narozenin vašeho otce Rudolfa Hrušínského. Kdybyste měl možnost s ním tento den strávit, jak byste si ho představoval?

Určitě bychom si ho moc užili, nejlépe celá rodina. Je asi úplně jedno kde, jestli doma, v divadle nebo v jižních Čechách. Dal bych za to nevím co, kdybych s ním mohl být a strávit s ním aspoň jeden den. To by bylo krásné.

Přemýšlel jste někdy o tom, že byste tatínkovy fotky vydal knižně spolu s vaším vyprávěním?

Ano, uvažuji o tom, protože těch fotografii je za tátův život mnoho a stojí za to, aby si je lidé mohli prohlédnout. Byl by to takový průřez dvacátým stoletím. Knihu bychom chtěli připravit k stému výročí jeho narození, tedy za pět let. Moje dcera studuje grafiku ve Philadelphii, a tak se na tom bude určitě ráda podílet.

A co nějaké představení věnované tatínkovi? O tom jste neuvažoval?

Nejsem spisovatel ani dramatik, takže v tomto směru ne. V repertoáru máme představení Jeppe z vršku, které nedávno dosáhlo sta repríz. Hra byla věnována tátově památce, protože právě tuto roli v šedesátých letech hrál, a režiséru Jaromíru Pleskotovi.

A co třeba výstava fotografii vašich filmových a divadelních rolí?

Něco takového mě opravdu nikdy nenapadlo. Jediná věc, o které uvažujeme, je, že vystavíme snímky, které jsem zhotovil jako fotograf. Jeden čas jsem se focením velmi intenzivně zabýval. Měl jsem několik výstav, a dokonce pár mých prvotin otiskli v katalogu firmy Asahi Pentax. Fotografií mám opravdu hodně, většinou z filmového zákulisí, divadelního či tanečního prostředí.

V době digitální fotografie si lidé už tolik snímky nearchivují v tištěné podobě. A co vy?

Něco mám v počítači, ale bohužel u mnoha snímků nevím, kde jsou. Doma mám velkou sérii fotografií Dalajlámy z jeho návštěvy v roce 1990. Našli byste u mě také několik portrétů Václava Havla z období revoluce, zejména z let 1989, 1990 a 1991. Samozřejmě velké množství fotek je z hereckého prostředí.

Prohlížíte si často s rodinou a přáteli fotografie?

Jak kdy, podle chuti a nálady, ale občas si je prohlédneme. Kdysi jsem totiž dostal krabici plnou rodinných fotografii. Byla to sbírka z rodiny mé maminky. Po babičce jsem měl také spoustu fotek z dětství mého táty nebo z dob, kdy hrál u Divadelní společnosti Ondřeje Červíčka. Před dvaceti lety, krátce po tom, co táta zemřel, jsem sestavil rozsáhlé album, o 350 stranách. Někdy se jím rád probírám, protože je na co vzpomínat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...