Podívejte se: Kašírovaný Stalin dohlíží na Prahu

Stalinův pomník zmizel z pražské Letné v roce 1962. Jak monumentální sousoší nad Prahou tenkrát působilo, si mohou lidé připomenout v těchto dnech, kdy filmaři na místě vybudovali částečnou repliku pomníku. Do soboty 21. května poslouží České televizi pro natáčení životopisného snímku Monstrum o sochaři „fronty na maso“ Otakaru Švecovi.

Pro potřeby natáčení vznikl pomník v neúplné podobě - jen se třemi sochami. Do původní podoby jej dotvoří digitální triky. I tak je ale replika monumentální - jen hlava Stalina měří šest metrů, celý komplex váží 2,4 tuny. V ateliérech České televize se vyráběl půl roku.

8 minut
Umělecký kašér o výrobě sochy
Zdroj: ČT24

Kašírovaný Stalin v opravdovém příběhu

„Polystyrénové kvádry se naskládají na sebe, promítne se na ně základní tvar a pak nastoupí motorové pily, nože a talent,“ popsal výrobu pomníku jeden z uměleckých kašérů Stanislav Trigo Tříletý. „Polystyrén byl následně nastříkán cementovou bází, na ní přišla patina liberecké žuly, z níž byl originál vytvořen.“ 

Jako odborný garant na výrobu sousoší dohlížel sochař Kurt Gebauer. Odpálení masivu pouhých sedm let po slavnostním odhalení viděl na vlastní oči spolu s kameníky, kteří na jeho vytvoření pracovali. 

Otakar Švec byl velký profík, bohužel se dostal v blbé době do blbé situace. Mělo by to být varování, že lidé by si měli dávat bacha, do čeho se ženou, jinak se pak můžou stát obětí toho, co se děje.
Kurt Gebauer
sochař

Švecův příběh natáčí režisér Viktor Polesný podle knihy Rudlyho Cainera Žulový Stalin. Sleduje osud nejen sochaře, ale i jeho ženy Vlasty a jeho žáka.

7 minut
Režisér Polesný: Je to příběh člověka, kterého zničila doba
Zdroj: ČT24

„Otakar Švec byl výborný sochař, který byl tak trochu zmanipulován do situace, že se stal autorem toho sousoší. Tím mu podal ruku ďábel. Ocitl se ve svěráku - jeho kamarádi, výtvarníci, ho vyvrhli ze svého středu, z druhé strany na něj tlačili komunisti,“ přibližuje příběh Polesný. Švece i jeho ženu dovedl nátlak k tragickému konci - oba spáchali sebevraždu. „Film bude psychologickým příběhem člověka, kterého zničila doba,“ shrnul režisér. 

  • Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
  • V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
  • Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
  • Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
  • Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
  • Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
  • Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
  • Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.

V hlavní roli Jan Novotný

Štáb už má za sebou pět natáčecích dní nejen na Letné. U makety Stalinova pomníku bude točit naposledy v pátek. „Odehraje se tu finální scéna, kdy Švec si u sochy, která je skoro hotová, uvědomí tu hrůzu. Naopak jeho asistent, mladý kluk, na ni začíná být hrdý,“ prozradil Polesný.  

Švecova žáka hraje Martin Kraus, ženu Vlastu Zuzana Stivínová, roli sochaře psal Polesný přímo pro Jana Novotného. „Je to velice složitá role,“ připouští herec, „Snažím se Švece hlavně pochopit a vnímat, co se dělo kolem něj, jaké tlaky na něj existovaly a kam až ho dovedly.“ 

Stalinova socha a lešení by z Letné měly postupně zmizet během soboty. Maketa hlavy sovětského státníka by pak měla posloužit k propagaci filmu. Další využití je zatím předmětem domluvy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
29. 3. 2025

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
29. 3. 2025

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025

Minisérie Adolescent pomáhá dospět rodičům

Minisérie Adolescent o třináctiletém chlapci obviněném z vraždy spolužačky se zdá být víc než jen diváckým hitem. Britský premiér Keir Starmer mluví o nebezpečných mladých mužích sledujících internet, rodiče zjišťují, proč emoji červené pilulky ohrožuje jejich děti.
27. 3. 2025

Prahu miluju, říká Bill Skarsgård. Tentokrát v ní uváznul při natáčení V pasti

I do českých kin se chystá americký thriller V pasti s Anthony Hopkinsem a Billem Skarsgårdem v hlavních rolích. Remake argentinského snímku 4x4 tvůrci představili osobně i v Praze, producentsky se na něm podílel mimo jiné český filmař Petr Jákl.
27. 3. 2025

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
25. 3. 2025
Načítání...