Na Letnou se po 54 letech vrátí Stalin. Důvodem je Monstrum

Česká televize začala natáčet televizní film Monstrum režiséra Viktora Polesného. Snímek vypráví příběh sochaře Otakara Švece (Jan Novotný), který v padesátých letech minulého století zvítězil v soutěži o vybudování Stalinova pomníku. Na pražské Letné pro účely natáčení v příštích dnech vyroste maketa největšího skupinového sousoší Evropy své doby, které bylo známé také pod ironickým jménem Fronta na maso.

Snímek Monstrum sleduje osudy sochaře Otakara Švece, jeho ženy Vlasty (Zuzana Stivínová) a jeho žáka (Martin Kraus). Sochař Otakar Švec není ve filmu vyobrazen jako fanatický komunista, ale jako člověk, který se snažil normálně žít, zachovat si důstojnost, profesionalitu, lásku své ženy a důvěru kolegů. Tehdejší doba ale přivedla život umělce, který nečekaně vyhrál soutěž na Stalinův pomník, k tragickému konci.

Monstrum postavíme. A odpálíme

„Leitmotivem filmu bude niterné, sugestivní spojení intimního milostného vztahu manželů Švecových s ohromnou, nelítostnou masou žuly, která se postupně stává absurdním symbolem zániku nejen pro ně samotné, ale i pro celou společnost,“ říká kreativní producent Jan Lekeš, v jehož tvůrčí producentské skupině film Monstrum vzniká.

„To monstrum skutečně nad Prahou postavíme. A také ho později odpálíme. Ale to není to nejpodstatnější. Chceme vyprávět příběh noblesního člověka a velkého umělce, který jednou zaváhá, podlehne pokušení a podá ruku ďáblovi. Cesta k sebezničení se tak před ním, aniž to tuší, pomalu otevírá,“ říká režisér a scenárista Monstra Viktor Polesný, který pro Českou televizi naposledy režíroval snímek Zločin v Polné.

„Před lety se mi do rukou dostala knížka českého autora Rudly Cainera nazvaná Žulový Stalin. A když jsem ji přečetl, okamžitě jsem jejímu autorovi volal, že mě ta látka zajímá, protože je to dokonalý podklad pro dramatický film,“ vypráví Polesný. „Otakar Švec, to byl muž první republiky. Byl to výborný sochař, který shodou pro něj nešťastných okolností obeslal soutěž na Stalinův pomník s tím, že si byl jistý, že ji nevyhraje. Jenomže vyhrál. A v ten okamžik začala jeho životní tragédie,“ dodává režisér.

Část pomníku dotvoří digitální triky

Maketa dobově největšího sousoší v Evropě vznikala několik měsíců v dílnách na Kavčích horách. „Vyrobili jsme skoro šest metrů vysokou hlavu Stalina, kterou podepře ještě dalších šest metrů lešení. Část pomníku, který původně měřil kolem patnácti metrů, tak dotvoříme pomocí digitálních triků. I tak to bude ale po dobu natáčení pro Pražany asi nepřehlédnutelná stavba,“ říká výkonný producent Martin Lubomírský.

„Od prosince se v dílnách na Kavčích horách připravovalo několik různě velkých modelů, abychom mohli ve filmu ukázat výrobu pomníku ve všech jeho stádiích. K původnímu sousoší se nezachovala žádná technická dokumentace, takže jsme vycházeli z dobových materiálů, literatury, fotografií a filmů,“ dodává výkonný producent.

„Narodil jsem se v roce 1953, takže jsem jedno z nejstrašnějších období našich dějin prožil jen jako dítě. Ale pochopitelně jsem se z vyprávění a četby postupně dovídal o jeho zrůdnosti,“ uvádí představitel hlavní role Jan Novotný a o Otakarovi Švecovi říká: „Jeho osud byl odrazem kruté doby, v níž žil a tvořil. Fascinuje mě, jak je ta strašlivá doba dnes některými lidmi i z řad politiků bagatelizována a zlehčována.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Herec Martin Kraus dodává: „Padesátá léta znám díkybohu jen z vyprávění. Je strašné, co všechno jsme museli zažít a ustát. Postava Pavla Soukupa, kterou ztvárňuji, je zástupce mladé generace té doby. Ta generace, se svým temperamentem a bohémským životem, byla najednou součástí skutečně monstrózního průseru. Ani nevěděla jak.“

Natáčení snímku Monstrum začalo u Mladé Boleslavi. Kromě místa, kde Stalinův pomník ve své době stál, se bude natáčet také v dalších pražských lokacích, jako jsou Ledeburské zahrady, Střelecký ostrov, Národní památník na Vítkově nebo Akademie výtvarných umění.

  • Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
  • V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
  • Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
  • Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
  • Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
  • Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
  • Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
  • Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoFilmové premiéry: Kluci to vidí jinak než holky, Generál Golian či Rozum a cit

Do kin vstupuje letošní festivalový hit Napořád sledující berlínskou rodinu, kterou zasáhne tragédie a která odjíždí truchlit na Tenerife. David Ondříček novou komedií Kluci to vidí jinak než holky odkazuje mimo jiné ke svým Samotářům. Další adaptace se dočkal román Jane Austenové Rozum a cit. A slovensko-české historické drama Generál Golian vypráví příběh velitele Slovenského národního povstání a jeho manželky.
před 14 mminutami

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
před 1 hhodinou

Třikrát Mucha. Brněnské Národní propojilo epopej, zpěvačku a boudu

Zpěvačka Nikola Mucha, Slovanská epopej Alfonse Muchy a Muchova bouda s rychlým občerstvením. Tuto trojici jihomoravských atributů můžou diváci vidět v nové komedii Národního divadla Brno s příznačným názvem Mucha, Mucha, Mucha. Premiéru má v pátek na scéně divadla Reduta.
před 18 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
20. 10. 2026‌‌

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
19. 10. 2026‌‌

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
19. 10. 2026‌‌

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
19. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.