Podívejte se: Jak se nádraží Bubny promění v Památník ticha

Praha - Cestu k památníku ukazuje nejen svým názvem aktuální výstava na Novoměstské radnici v Praze. Přestavuje proměnu, kterou by mělo projít nádraží Bubny. Jeho novým využitím má být Památník ticha, centrum diskuse o šoa a jeho odkazu.

Z bubenského nádraží odcházely v letech 1941 až 1945 transporty pražských Židů do ghett v Lodži a Terezíně. Během druhé světové války bylo z tohoto místa deportováno na 50 tisíc židovských občanů. „Je spousta památníků minulosti. Byly doby, které budovaly památníky budoucnosti. Co potřebujeme dnes - památník současnosti. Místo, kde se o stigmatech minulých a současných dá otevřeně mluvit,“ domnívá se Pavel Štingl, ředitel obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha. 

Ta je realizátorem proměny nádraží Bubny, smlouvu o pronájmu uzavřela s Českými drahami na padesát let. Dnes nefunkční objekt se má stát platformou s výukovými programy, stálými i sezonními výstavami a prostorem pro setkávání a diskuse. Aktuální výstava přibližuje architektonickou koncepci památníku a seznamuje s projektem stálé expozice. Studii přestavby objektu připravuje architektonická kancelář Romana Kouckého; projekt zajišťuje ateliér Deltaplan. 

Takhle vypadá nádraží Praha-Bubny dnes:

A takhle jej vidí projekt revitalizace:

Výstava Cesta k památníku je v pořadí pátou prezentací revitalizace bubenského nádraží. Na Novoměstské radnici bude zdarma k vidění do začátku února. 

Z výstavy Cesta k památníku - proměna nádraží Praha-Bubny na Památník ticha
Zdroj: ČT24/Památník Šoa Praha

V březnu pak organizátoři chystají položit „základní kolej“ přestavby nádraží, již připravují už od roku 2012 - odhalením sochy od akademického sochaře Aleše Veselého. Monumentální, dvacet metrů vysoký objekt v podobě koleje zvedající se k nebi připomíná Jákobův žebřík. Stát bude na místě, kudy deportovaní Židé před více než sedmdesáti lety procházeli.

Vizualizace projektu Památník ticha ve videu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...