Plakáty Káji Saudka ve Světozoru

Kája Saudek se jako výrazný tvůrce stal doslova jednou z kultovních postav české kulturní scény druhé poloviny šedesátých let. Jeho typický kresebný projev, spoléhající na jednoduchou konturu, perfektní zvládnutí portrétu, svéráznou práci s písmem, komiksovými tvůrčími postupy prorostlý názor a nezaměnitelné grafické řešení vytvořily přímo značku Saudek.

2 minuty
Filmové plakáty Káji Saudka
Zdroj: ČT24

Patřičná dávka humoru, vzývání erotického podtextu, pracovitost a tvrdohlavost při konstantním lpění na vybudovaném stylu výtvarného sdělení mu na straně jedné zajistily až nehynoucí popularitu, na straně druhé pak logicky vedly (musely vést) k rozluce s tehdy panujícími normalizačními poměry a příslušnou estetikou. Jeho komiksové seriály se postupně stávaly vzácností, byvše vydávány za stále obskurnějších podmínek v minimálních nákladech.

Výrazně viditelnější byla jeho plakátová tvorba pro filmovou distribuci, opět používající výše zmíněnou značku Saudek a šířená při tehdejším způsobu propagace filmů opravdu masově po celé tehdy hustě kinofikované zemi. Pečlivá příprava výstavy je z nabízené kolekce cítit – oblíbená součást sítě Aerofilms, prodejna Terryho ponožky, se spojila s galerií Mona Lisa a kurátorem Liborem Gronským a na chodbách kina Světozor a v jeho kavárně připomíná nebývalou a pozapomenutou šíři Saudkovy plakátové tvorby.

Připomínáme, že Saudek byl vlastně k této práci vtažen scénáristou Milošem Macourkem, který učinil ze Saudka spoluautora tehdy oblíbené „němé“ komedie Kdo chce zabít Jesii s tehdejším sexsymbolem Olgou Schoberovou v hlavní roli. Komiksové kresby se s filmem náležitě prolínaly a z božské Olinky se stal Saudkův mnoho let poté používaný symbol a hlavní komiksová postava.

Úžasně plodné sepětí jazyka filmu s plakátem, používajícím stejné grafické řeči, urychlilo Saudkův start v oblasti filmové plakátové tvorby. Jeho tvrdohlavě typický projev pak doprovázel řadu tehdy slavných filmů. I když posléze počátkem sedmdesátých let byla jeho plakátová tvorba sešněrovávána a postupně likvidována, množství jeho realizací v poměrně krátkém časovém období opět všechny překvapí a laskavou nostalgií připomene stále ještě vzrušující, zajímavá léta přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

Krásně vypravený katalog výstavy obsahuje všechny Saudkovy plakáty a již teď se stává sběratelskou kuriozitou. Výstava je přístupná volně ve vstupu do kina Světozor, nemusíte nutně vlastnit lístek na filmové představení. A vzpomínka na plodného spolutvůrce atmosféry let šedesátých za to stojí.

Plakáty Káji Saudka, kino Světozor, Vodičkova ulice. Vstup zdarma, výstava potrvá do 31. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 19 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...