Kája Saudek se jako výrazný tvůrce stal doslova jednou z kultovních postav české kulturní scény druhé poloviny šedesátých let. Jeho typický kresebný projev, spoléhající na jednoduchou konturu, perfektní zvládnutí portrétu, svéráznou práci s písmem, komiksovými tvůrčími postupy prorostlý názor a nezaměnitelné grafické řešení vytvořily přímo značku Saudek.
Patřičná dávka humoru, vzývání erotického podtextu, pracovitost a tvrdohlavost při konstantním lpění na vybudovaném stylu výtvarného sdělení mu na straně jedné zajistily až nehynoucí popularitu, na straně druhé pak logicky vedly (musely vést) k rozluce s tehdy panujícími normalizačními poměry a příslušnou estetikou. Jeho komiksové seriály se postupně stávaly vzácností, byvše vydávány za stále obskurnějších podmínek v minimálních nákladech.
Výrazně viditelnější byla jeho plakátová tvorba pro filmovou distribuci, opět používající výše zmíněnou značku Saudek a šířená při tehdejším způsobu propagace filmů opravdu masově po celé tehdy hustě kinofikované zemi. Pečlivá příprava výstavy je z nabízené kolekce cítit – oblíbená součást sítě Aerofilms, prodejna Terryho ponožky, se spojila s galerií Mona Lisa a kurátorem Liborem Gronským a na chodbách kina Světozor a v jeho kavárně připomíná nebývalou a pozapomenutou šíři Saudkovy plakátové tvorby.
Připomínáme, že Saudek byl vlastně k této práci vtažen scénáristou Milošem Macourkem, který učinil ze Saudka spoluautora tehdy oblíbené „němé“ komedie Kdo chce zabít Jesii s tehdejším sexsymbolem Olgou Schoberovou v hlavní roli. Komiksové kresby se s filmem náležitě prolínaly a z božské Olinky se stal Saudkův mnoho let poté používaný symbol a hlavní komiksová postava.
Úžasně plodné sepětí jazyka filmu s plakátem, používajícím stejné grafické řeči, urychlilo Saudkův start v oblasti filmové plakátové tvorby. Jeho tvrdohlavě typický projev pak doprovázel řadu tehdy slavných filmů. I když posléze počátkem sedmdesátých let byla jeho plakátová tvorba sešněrovávána a postupně likvidována, množství jeho realizací v poměrně krátkém časovém období opět všechny překvapí a laskavou nostalgií připomene stále ještě vzrušující, zajímavá léta přelomu šedesátých a sedmdesátých let.
Krásně vypravený katalog výstavy obsahuje všechny Saudkovy plakáty a již teď se stává sběratelskou kuriozitou. Výstava je přístupná volně ve vstupu do kina Světozor, nemusíte nutně vlastnit lístek na filmové představení. A vzpomínka na plodného spolutvůrce atmosféry let šedesátých za to stojí.
Plakáty Káji Saudka, kino Světozor, Vodičkova ulice. Vstup zdarma, výstava potrvá do 31. července.
